Jaké to je, „pomalovat si velkou budovu“? A to navíc ne jen tak ledajakou - budovu v bývalém továrním areálu v centru Zlína, kde nyní sídlí Baťův institut.
Právě taková příležitost se nedávno naskytla účastníkům třetího ročníku mezinárodního studentského festivalu Maska.
„Soutěžící měli možnost pracovat s jednou z největších stálých videomappingových ploch v Evropě, kterou budova v baťovském areálu nabízí,“ vysvětlil Dušan Sviečka z občanského sdružení Hucot, které bylo jedním z pořadatelů akce.
Projekce musejí zohledňovat plastičnost objektů
Videomappingem se zabývá se svými kolegy už asi deset let a patří k průkopníkům tohoto svérázného druhu umění.
Mimo pořádání kulturních akcí dělají v rámci svého studia videomappingové projekce na zakázku pro různé klienty.
Videomapping není „jen“ video promítané na fasádu budov. Projekce musejí zohledňovat architekturu, plastičnost objektů.
Na ploše budovy, ale klidně i auta, stromu či hradu se odehrávají různé příběhy nebo scény navozující atmosféru.
„Zpravidla jde o venkovní akce a samozřejmou podmínkou je, že se dají dělat jen za tmy. Důležitá je i zvuková složka, bez ní by to lidi nudilo,“ řekl Sviečka.
Promítání většinou trvá 3 až 5 minut, delší stopáž by totiž nedržela pozornost.
Namapovat zlínský mrakodrap by vyšlo na milion
V posledních letech je videomapping v kurzu. Objednávají si jej pořadatelé hudebních festivalů či různé firmy na podnikové akce.
Jenže velká část projektů nakonec zůstane nezrealizovaných. Důvod? Finanční i časová náročnost.
VIDEO: Stovky lidí viděly, jak na Baťově továrně raší kouzelné ovoce |
„Pokud chceme dělat videomappingovou projekci, musíme mít změřenou budovu a podle toho vyhodnotit, jakou použijeme techniku. A ta nebývá levná,“ popsal Sviečka.
Příprava zabere minimálně měsíc, na větších projektech pracuje celý tým animátorů, zvukařů a techniků.
„Ve Zlíně máme v oku snad každou budovu. Velká výzva by bylo namapovat jednadvacítku, ale to by jen za techniku mohlo stát i milion korun, což je prakticky nerealizovatelné,“ konstatoval Sviečka.
Motivují se vychováváním konkurence
Jedním z jeho největších videomappingových zážitků byla akce Dobrá šajna na hradě Lukově v roce 2009.
„Šlo o neuvěřitelné propojení starobylého hradu a nového přístupu digitálních technologií. Tehdy to uprostřed noci sledovalo asi 500 lidí. Z toho mě až trochu mrazilo,“ vypráví.
Zlínské studio se snaží s videomappingem experimentovat.
„Padající zdi či šplouchající voda dnes už nikoho neohromí,“ zmínil Sviečka.
Proto se věnuje interaktivnímu videomappingu, kdy mohou projekci ovlivňovat sami diváci, či scénickým projekcím se živými vstupy.
„Zároveň se snažíme radit dalším zájemcům o videomapping prostřednictvím workshopů. Možná si tím vychováváme konkurenci, ale nás to spíš motivuje,“ dodal Sviečka.
