Guru světového hnutí Zero Waste Bea Johnsonová (7. června 2016)

Guru světového hnutí Zero Waste Bea Johnsonová (7. června 2016) | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Útěk z konzumu. Američanka žije bez odpadů, na toaletě používala mech

  • 139
Bea Johnsonová praktikuje radikální alternativu ke konzumnímu životu. Na své cestě, která přikazuje neprodukovat odpadky, zkusila mnoho extrémů. Myla si vlasy jedlou sodou s octem, na WC se utírala mechem, na zvětšení rtů používala místo kosmetiky kopřivy. Teď se tomu sama směje.

Bea Johnsonová je světovou ikonou hnutí Zero Waste, jehož filosofií je zanechat za sebou co nejméně odpadu. Řada vyznavačů tohoto stylu skončila u jídla. Kupují v obchodech potraviny bez obalů, kompostují zbytky, a žijí ekologicky. (čtěte také v Praze otevře druhý obchod, který prodává bez obalů)

Tato Američanka razí svéráznější cestu. Do amerických supermarketů opakovaně chodila s vlastními nádobami, ačkoliv ji opakovaně vyhazovali. V jejím domě, zevnitř až sterilně bílém, nenajdete skoro žádný nábytek ani majetek. „Proč bych měla mít tolik věcí,“ mám jen dvě ruce, říká žena, která má v kuchyni jen jednu vařečku, metličku a pár příborů. A v šatníku jen pár halenek. Ostatní také. Každý z čtyřčlenné rodiny všechen svůj majetek vměstná do cestovního kufru. Důvodem nejsou peníze. Z jejich pohledu je majetek zbytečný, protože je připravuje o zážitky.

Bea je světovou ikonou hnutí Zero Waste, je rekordmankou v produkování nulového odpadu. Roční odpad rodiny se vejde do litrové zavařovací sklenice. Po své hodinové přednášce na pražské konferenci s názvem Bezobalu o Zero Waste sklidila aplaus jako v divadle. Vyprávěla nenuceně, nikomu necpala, jak má žít. Svůj pohled na svět popsala v rozhovoru pro iDNES.cz.

Od roku 2008 žijete bez odpadu. Co vás k tomu vedlo?
Když jsme se s mužem a dětmi stěhovali z velkého domu v Kalifornii do města, nejdříve jsme bydleli rok v pronajatém bytě a zatím si hledali nový domov. Do podnájmu jsme si vzali jen to nejnutnější. Tehdy jsme si uvědomili, že díky tomu na sebe i své záliby máme více času. Když jsme se pak stěhovali do nového domu, uvědomili jsme si, že 80 procent z odložených věcí nám vůbec nechybí. Spoustu z nich jsme prodali. Proměna byla postupná. Chtěli jsme změnit naše životy. Jednoho dne jsem narazila na pojem Zero Waste, který popisoval nakládání s odpady v průmyslu a na komunální úrovni. Došlo mi, že bychom to samé měli uplatňovat doma, ale žádný návod na to nebyl. Trvalo nám dva roky, než jsme na to přišli.

Jak to vypadalo v praxi?
Hodně jsem experimentovala. Když jsem hledala alternativu šamponu, myla jsem si vlasy jedlou sodou a přelévala je jablečným octem. Po šesti měsících jsem měla vlasy mastné a roztřepené. Jednou večer, když jsme usínali, se ke mně manžel otočil a říká: „Už mě moc nebaví, že pořád smrdíš jako ocet“. Rozhodla jsem se, že to není pro mě. Chtěla jsem najít řešení na všechno z kosmetické tašky. Když jsem hledala alternativu lesku na rty, který zvětšuje jejich objem, použila jsem kopřivy. Výsledek se nedostavil, měla jsem jen oteklé rty a moc přitažlivě to nevypadalo. Muž říkal: „Co se ti stalo?“ a já na to „Ale, zase experimentuju,“. Musela jsem se spokojit s tím, co mi Bůh dal.

Jediné, co v domácnosti používáte jednorázově, je prý toaletní papír.
Ano. I ten jsem se snažila nahradit. Slyšel jsem, že určitý druh mechu je úžasný, tak jsem šla do lesa a vzala ho domů. Uschl. Další den jsem vzala houby na drhnutí. No, nebylo to zrovna příjemné. Nakonec jsme raději skončili u toaletního papíru. V tomto případě jsme se rozhodli pro toaletní papír. Je to jediná věc na jedno použití v domácnosti.

Nakupujete jen v bezobalových obchodech nebo i v běžných samoobsluhách?
Jen jednou týdně, ve vybraném obchodě, který prodává jídlo bez obalu. Nosím si vlastní nádoby a tašky.

Vytvořila jste aplikaci Bulk, která podobné obchody vyhledává. Kolik jich po světě je?
Aplikaci využívá zatím kolem deseti tisíc lidí. Nabízí kolem tří tisíc obchodů v 31 zemích světa. Tyto obchody nepoužívají obaly. Například ve Francii je 400 takových míst.

Lidé v ČR se během krize začali víc zajímat o to, co jí. Platí to i o USA?
Myslím, že životní styl Zero Waste řadě lidí během krize pomohl, protože díky němu ušetřili peníze. Určitě se v USA díky finanční krizi zvýšil zájem o zdravou výživu a kvalitnější život. Lidi unavilo nakupování věcí, které nepotřebují. K tomuto životnímu stylu tíhnou zejména mladí lidé mezi 25 a 34 lety.

Kolik vám tento životní styl ušetří?
Jsme schopni ušetřit 40 procent našich útrat. Spotřebováváme mnohem méně než v minulosti. Dříve jsme si z výletů vozili suvenýry a když nás navštívila matka, jezdili jsme po nákupech. Dnes jsme spokojeni tím, co máme. Do našeho inventáře nepřidáváme další věci a pokud ano, nahradíme jimi něco jiného. Botu, která má díru. Tričko, které je příliš malé. Nakupujeme v second handu. Také chodíme na nákupy s vlastními nádobami na jídlo. Šetří nám to zhruba 15 procent výdajů na jídlo. Tolik zhruba stojí v USA v průměru obaly.

Přejaly některé konvenční obchody myšlenku Zero Waste tím, že by vyčlenili sekci a prodávaly zboží bez obalu?
Hodně velkých supermarketů už začalo nabízet potraviny a zboží bez obalu. Reagují tím právě na hnutí Zero Waste a rostoucí poptávku po tomto zboží.

Jste pro větší regulaci nebo zdanění obalů?
Myslím, že větší zdanění obalů by skutečně prospělo. Například v Kalifornii dostanete za vratné lahve 5 centů. Problém je, že je to málo a lidi to nemotivuje. Ani dítě nemá zájem sebrat lahev na ulici. Pokud by se poplatky zvýšily, nemusely by se lahve válet všude po ulicích.

9. června 2016