Vyvražďování Arménů Osmanskou říší jako genocidu uznalo přes 20 zemí světa, Česko mezi nimi není. Turecko takový výklad odmítá.
Zeman do Arménie přiletěl v úterý večer. Návštěva památníku je prvním oficiálním bodem jeho návštěvy. Následuje setkání s arménským prezidentem Seržem Sargsjanem, vystoupení na podnikatelském semináři a návštěva parlamentu.
Zaorálek: Nechme to na historicíchČeský ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je přesvědčen, že odpovědnost za vyvraždění Arménů Osmanskou říší patří k posouzení historikům. Podle něj šlo o strašnou událost s velikými dopady a strašnými ztrátami na životech. "Hodnocení toho, jak se to celé dělo, bych ponechal nezávislým historikům," řekl dnes Zaorálek novinářům s tím, že by k tomu nepřidával žádná politická gesta. Šéf Poslanecké sněmovny Jan Hamáček možnost parlamentní rezoluce nepřímo odmítl se stejnou argumentací jako ministr zahraničí. "V Senátu nebyl doposud takový návrh podán ani projednáván. V této chvíli nemůžu předjímat, jaký by byl výsledek," komentoval ideu předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). |
Zeman při setkání se svým arménským protějškem Seržem Sargsjanem řekl, že by český parlament měl přijmout usnesení týkající se arménské genocidy.
Prezident již masakr nazval genocidou při návštěvě arménského prezidenta Sargsjana v Praze v lednu 2014. Podle tehdejšího vyjádření Hradu šlo o Zemanův soukromý názor. Česko se k zemím uznávajícím události za genocidu nepřidalo. Tehdejší dění odsuzuje, ale záležitost by podle něj měla zůstat v rukou historiků.
Jerevan udává, že vyvražďování nepřežilo až 1,5 milionu lidí. Ankara důrazně odmítá označit události za genocidu a tvrdí, že počet mrtvých je nadhodnocený. Navíc je považuje za oběti občanské války, nikoli genocidy.
Naposledy toto vyvražďování nazvalo genocidou Německo v rezoluci, kterou minulý týden přijali němečtí poslanci, což vyvolalo odmítavou tureckou reakci (psali jsme zde).
Zeman nabídl Arménii a Ázerbájdžánu jednání v Praze
Prezident při návštěvě Jerevanu také nabídl Arménii a Ázerbájdžánu, aby v Praze jednaly o svém sporu o Náhorní Karabach. Na tiskové konferenci to oznámil jeho arménský protějšek Serž Sargsjan.
Dlouhodobé napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach v posledních měsících opět eskalovalo a vyústilo i v bojové střety. Nejvážnější z nich si počátkem dubna vyžádaly okolo 110 obětí.
Náhorní Karabach, ázerbájdžánská oblast osídlená Armény, rozděluje oba státy už od konce 80. let minulého století. Krvavá válka, která vyústila ve faktické odtržení arménské enklávy, skončila v polovině 90. let zastavením palby, ale klid na linii příměří prakticky nikdy nebyl.
Zeman na tiskové konferenci řekl, že podobná jednání, která Sargsjanovi nabídl, Praha hostila již v letech 2002 až 2005. Zároveň oběma zemím doporučil, aby se poučily z vývoje vztahů mezi Francii a Německem.
Obě země spolu vedly mnoho válek, ale po příchodu dvou osobností, Konrada Adenauera a Charlese de Gaulla, dokázaly navázat spolupráci. Podle Zemana jsou i Sargsjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev silné osobnosti.
