Na rozbitých udusaných cestách totiž všechno jiné než bytelný off-road nebo terénní pick-up rozklížíte. V Evropě máme asfaltky, pick-upy do terénu tu ale začínají objevovat zemědělci, stavaři, těžaři. Ti spíš než asistent pro jízdu v pruhu potřebuj bytelný rám, aby mohli zapřáhnout těžký přívěs (v případě hiluxu 3,5tunový).
Hilux nové generace dostal moderní tvary vnějšku i kabiny. Příď vyšperkovávají ve vyšších výbavách diody denního svícení, přístrojovce dává šťávu tvarování navazující na pojetí silničních toyot. Jen ten ikonický nápis TOYOTA na zádi chybí, důvod se dočtete tady.
Hlavní je robustnost a jednoduchost. Designéři ale vše šikovně vybalancovali, aby hilux zaujal i vzhledem. Pravda, někdy to úplně neladí: humpoláckou páku volby permanentního pohonu všech kol a redukce nahradil v hiluxu subtilní otočný ovladač, ale multimediální tablet „zavěšený“ na dílu lakovaném pianovou černí vypadá na přístrojovce trochu nepatřičně, hlavně kontrast s obyčejnými plasty bije do očí. Až vše pokryje prach stavby nebo žní, kontrast se zakryje. Dělník módu neocení a v rukavicích si ani nepustí rádio, třeba si na dotykový tablet ale může psát do prachu poznámky. Dotykáč ale můžete při objednávání obejít, v nižších výbavách je klasické rádio ovládané mechanicky.
Lehká rustikálnost kabiny má klady i zápory: mělká přístrojovka a čelní sklo u nosu patří k žánru, minimální odkládací prostory ale už ne - kapsy ve dveřích jsou vysloveně malé a dvě schránky před spolujezdcem to svou velikostí také nevytrhnou. Někomu úplně nevyhovuje malý rozsah nastavení volantu. Volant je jak z osobáku, stejně jako kaplička s budíky pod ním - moderní, pohledná, přehledná.
V dunáchKdyž se šplháte na písečnou dunu, nesmíte zastavit, ani o píď povolit na plynu. A jet rovně, každé natočení kol vás zbrzdí. Když se ve šplhání zastavíte, rychle nohu z plynu! Nebo se zahrabete a čekají vás hodiny práce s lopatou při vyhrabávání. Když jste na vrcholu, čumák auta se propadne na druhou stranu, kam nevidíte, teprve v tu chvíli můžete povolit plyn. Auto se pak hrne dolů, klouže pískem a to už je zas třeba přidat plyn, aby vás nezačal předjíždět zadek. Auto by se postavilo ke klesání, které nesejdete, leda sjedete po zadku, bokem a dolů by se skutálelo.  |
Kabina má být oproti předchozímu provedení o něco prostornější, opulentní rozmařilost ale nečekejte. Třeba středový tunel mezi předními sedadly je nečekaně subtilní.
Jedna délka, tři verze
Hilux je k mání s jedním rozvorem, ale různými délkami kabiny, ke kterým přísluší různé velikosti ložné plochy, celková délka je vždy 533 centimetrů. V nabídce je na některých trzích i provedení bez korby, určené pro montáž speciálních nástaveb. Základní provedení má krátkou dvoumístnou kabinu, pohledná, ale v Česku málo žádaná, je prostřední délka s protisměrně otvíraným zadním párem dveří a dvěma nouzovými sedadly uvnitř, třetí - nejdůležitější - provedení má čtyři plnohodnotné dveře a pětimístný interiér. Ložná plocha je větší, šířka 1 645 mm je prý rekordní v kategorii. „Karoserie“ korby je zesílená, aby lépe odolávala poškození, zesílené jsou i závěsy výklopného víka.
Hilux postavila Toyota v osmé generaci nanovo. Osvědčený koncept ale dodržela beze zbytku. Hlavně se cizelovalo. Konstruktéři zpevňovali karoserii kabiny nebo zvětšili zdvih kol. Hlavně ale zesílili rám - příčníky a podélníky, ze kterého jsou vyrobené, mají větší průřez, takže je rám tužší (oproti předchůdci o pětinu). V tom je kouzlo čistokrevných teréňáků. Supertuhý rám zabrání tomu, aby se na něm posazená karoserie trápením v jámách a na kamenech rozvrzala. O to překvapivější je jízdní komfort na běžné silnici nebo polňačce.
Hlavní úkol: ticho
Naznačí to už motor, který je skvěle odhlučněný, a to při poslechu zvenčí není úplný tichošlápek. Při rychlejší jízdě po šotolinovém povrchu je hilux neekaně komfortní a klidný. Vůbec celý ten pracovní pick-up je skvěle odhlučněný, vývojáři jsou na to taky hrdí a dovolí si i přirovnání, že v tomto ohledu dali hiluxu chování SUV. A to je mezi terénními drsňáky zkratka SUV nadávkou. Odhlučnění bylo zkrátka hlavním úkolem Hirokiho Nakajimy, použili na něj speciální pěny, těsnění nebo zakrytovávali zdroje hluku pod kapotou.
Auto je i na relativně velkých nerovnostech dokonale klidné - neposkakuje, nelomozí. Nejvíc problémů dělá podle očekávání silnice příčně zvrásněná do varhánků, s tím by si ale poradil jen Aladinův koberec. Přední náprava je lichoběžníková, zadní tuhá na listových perech (pro zajímavost: jsou 1,4 metru dlouhé). Lehká záď má samozřejmě limity níž než silniční SUV, rozumného řidiče to ale nepřekvapí. A toho nerozumného v mezích fyziky zachrání stabilizační systém.
Berte automat
Čtyřválec 2,4 litru je nový, vyladěný na 110 kilowattů a 400 newtonmetrů. Díky redukci umí trhat pařezy, motor se i po kamzičí off-roadové trati valí suverénně klidně na dvojku. Mnohem pohodlnější je jízda s automatem, v terénu jen točíte volantem, měničový šestikvalt si vše klouzavě přebere sám. Za automat bych si do hiluxu rozhodně připlatil namísto toho tabletu s navigací a kožených sedadel. Pohodlí ale něco stojí: hilux je s ním o dost línější než se šestistupňovým manuálem. Ten řadí perfektně hladce a přesně. Remcat nebude ani drobná žena, rychlosti zapadají hladce, přesně, jak v osobáku. Spotřeba při trápení v terénu a ustálené jízdě stovkou až stodvacítkou je do desíti litrů. S opravdu lehkou nohou se dá jet po okresce za sedm a půl.
Nový stopadesátikoňový čtyřválec pijící naftu je pro Evropu jediná volba. Je to příbuzný turbodieselu 2,8 l, který dostal před nedávnem Land Cruiser. Hliníkový agregát osadili turbodymchadlem s variabilní geometrií. Aby motor splnil požadavky na emise, je vybaven systémem odlučování škodlivin SCR, pro doplňování speciálního roztoku (AdBlue) je třeba jít pod kapotu, náplň má vystačit na interval mezi návštěvami servisu, přinejhorším to ale zvládne uživatel sám.
Pohon všech kol se dá zařadit i za jízdy do padesátikilometrové rychlosti, pro přiřazení redukce už je třeba zastavit. Jak to u off-roadů bývá, nechce tam někdy zapadnout, je tak třeba o kousíček popojet.
Off-road i frajer
První generaci představila Toyota v roce 1968, dodnes jich po celém světě prodala přes osmnáct milionů. Třeba na evropském trhu drží 23procentní podíl segmentu, to znamená přes 34 tisíc prodaných hiluxů. celkem se jich za necelých padesát let na starém kontinentu prodalo přes osm set tisíc.
Hiluxy pro Evropu se vyrábějí v Jihoafrické republice. Osmá generace slavné toyoty právě přijíždí na český trh, základní cena je 675 tisíc korun s DPH (bez něj 558 tisíc). Základní provedení má poháněnou jen zadní nápravu. Ve výbavě má klimatizaci, rádio s Buetooth, sedm airbagů a nelakované nárazníky, zrcátka a kliky dveří. Zrcátka nastavujete manuálně, centrál nemá dálkové ovládání.
Šplháním v ceníku a přidáváním položek z příplatkové nabídky ale můžete hilux vyšňořit na úroveň nóbl SUV. Pořídit se dá parkovací kamera, systém nouzového brzdění s detekcí chodců, hlídač před vyjetím z jízdního pruhu nebo čtečka dopravních značek.
