„Tito pejsci se nikdy nedostanou na žádnou oficiální výstavu, nikdy si nezažijí podobnou atmosféru závodu. Důvod je prostý, nemají průkaz o svém původu. Proto jsme to chtěli změnit a dát jim šanci,“ vysvětlila důvod akce organizátorka Barbora Múdra.
Výstava, volná disciplína a překážkový běh. To vše byly disciplíny první Voříškiády v Kopaninách. „Potřebujeme další pytlík,“ poprosila jedna z majitelek psa během slavnostní promenády při volbě Miss sympatie, jasně se tak demonstrovala nervozita některých soutěžících.
Jedním z nich byl i jack russel jménem Dobby. „Učím ho různým kouskům už čtvrtým rokem, kdy jsem si ho vzala z útulku. Ač se to nemusí zdát, velmi těžkým kouskem je obyčejné aportování. Je to hodně cviků po sobě, které se musí naučit jednotlivě,“ řekla jeho panička Denisa Vaněčková z Louček. Aport Dobbymu jde tak dobře, že zvládne donést i zvonící mobilní telefon.
„Musí být v pouzdře, jinak se mu špatně drží. Ale i tady byl malý zádrhel, učila jsem ho s vypnutým zvoněním. Když jsem ho poté zapla, nechtěl ho donést. Vadil mu hluk, takže jsem ho ztlumila na minimum a s tím už se ztotožnil a vždy mi ho přinese,“ odvětila se smíchem jeho majitelka Denisa, která ho podle svých slov už půl roku necvičí v nových dovednostech.
Přesto Dobby září jak na slalomu, tak i v podlézání záchranného kruhu či dokáže na povel dělat bubliny v misce s vodou. Podle Denisy Vaněčkové není nikdy pozdě s učením pejska nových kusů. „Nejde o věk. Každý pes se ale učí jinak rychle a také má raději jinou odměnu. Někdo jídlo, další hračku. Pokud mohu poradit, asi bych začala s jednoduchým povelem: podej pac,“ prozradila dobbyho majitelka.
S ní souhlasili i další majitelé čtyřnohých stvoření. „Na to, že je to první ročník, se nás sešlo opravdu hodně. Je to obrovská radost,“ odvětila organizátorka akce Barbora Múdra.
