Loď Fram nechal postavit mladý norský polárník Fridtjof Nansen, který věřil v existenci silného mořského proudu, jenž by jeho výpravě mohl pomoci při dobytí Severního pólu. Uvěřil mu i norský parlament, který stavbu lehkého škuneru zčásti zaplatil.
Expediční loď musela být lehká a mít specifický tvar, aby ji led nerozdrtil, ale vynesl nahoru. Nansen ji totiž chtěl nechat zamrznout v ledu a severního pólu dosáhnout driftováním. Musela mít dost prostoru pro 12 mužů na pětiletý pobyt v Arktidě. Psal se rok 1892, když byl Fram poprvé spuštěn na vodu. Jeho jméno v češtině znamená vpřed.
Nejenže se loď dostala dvakrát na severní pól, ale v roce 1911 s Roaldem Amundsenem i na opačnou stranu zeměkoule. Na dobytí jižního pólu norskou výpravou upomíná na lodi Fram řada exponátů - lyže, díky kterým se Norové pohybovali snadněji než britská výprava Roberta Scotta, polární boty i oblečení, které prý Amundsen odkoukal od Eskymáků.
Projít můžete celou loď, od kapitánského můstku až do podpalubí. Uvnitř je autentické vybavení – jídelna zvlášť pro námořníky a zvlášť pro důstojníky, pokojíky i kuchyň. Kolem lodi vedou ochozy až do třetího patra, které je na úrovni paluby. Informační panely na nich připomínají všechny tři velké výpravy Nansena, Sverdrupa a Amundsena, i fakt, že se z jižního pólu z 52 vrátilo zpět jen 11. Jak pětice polárníků na zpáteční cestě spotřebovávala zásoby, využila i méně psů. Přebytečné proto zabíjela a dávala je těm šťastnějším k snědku.
