Zubní kartáček by měl mít každý svůj už od prvního vyrostlého mléčného zubu a pokud si šestadvacetiletá biatlonistka Gabriela Koukalová a o čtyři roky starší Petr Koukal skutečně půjčují jeden kartáček na zuby, je to podle odborníků velmi nehygienické a novomanželé riskují zdravotní potíže.
Ani cizí lžičku neolizujte
„Dutina ústní není sterilní, a proto bakterie v ní obsažené se dostávají do štětin zubního kartáčku, kde je z důvodu vlhkosti vhodné prostředí pro pomnožování bakterií. Zapůjčením kartáčku se bakterie z jedné dutiny dostanou do jiné,“ řekla iDNES.cz Tereza Pěnkavová, dentální hygienistka z Dental office H33. Dodala, že stejně tak by se neměly olizovat dětské dudlíky nebo lžičky.
Obdobně mluví i její kolegyně Tereza Svobodová, dentální hygienistka pražského Zubního centra Ořechovka. Připomněla, že bakterie v ústní dutině vytvářejí specifickou mikroflóru, jejíž složení se u každého člověka trochu liší.
31. března 2013 |
„Sdílením kartáčku se tato mikroflóra mezi danými lidmi přenáší. Dalo by se namítat, že líbáním se bakterie přenášejí také, nicméně při čištění zubů navíc dochází k mechanickému stírání a odstraňování zmíněného mikrobiálního plaku, který na kartáčku pochopitelně ulpívá, stejně tak zbytky potravy. Přestože pak kartáček důkladně opláchneme, rozhodně není v našich silách vymýt ho do takové míry, aby v něm nezůstaly ani ty nejmenší mikroorganismy,“ vysvětlila pro iDNES.cz Svobodová.
Pokud kartáček používáme jen my, s každým dalším čištěním do úst vkládáme to, co je „naše“. „Sdílíme-li kartáček s někým jiným, například s partnerem, sdílíme tak možná mnohem více, než bychom chtěli,“ dodává Svobodová.
I když se totiž cítíme zdraví, nikdy nemůžeme vědět, zda právě neprocházíme inkubační dobou nějakého bakteriálního či virového onemocnění, kterým bychom partnera mohli nakazit.
Podle doktora Charlese Gerby z Arizonské univerzity se z cizího kartáčku můžete nakazit nejen krví přenosnou nemocí, jako jsou hepatitida B a C či HIV. Chytit můžete i respirační nebo jinou nemoc, například nachlazení či chřipku.
„Mikroorganismy, které způsobují bakteriální či virové onemocnění, nejsou součástí přirozené mikroflóry nikoho z nás. Takže platí nejen to, že byste kartáček neměli půjčovat, ale pokud proděláte nějakou nemoc, doporučuje se po ní kartáček bez ohledu na jeho stáří vyměnit,“ uvádí dentální hygienistka Svobodová.
Raději kapesník než cizí kartáček
Jenže co dělat, když jeden z partnerů, třeba při několikadenním výletu do přírody pod stan, kartáček zapomene? V takovém případě podle dentální hygienistky Terezy Pěnkavové nepomůže ani pouhé vypláchnutí ústní vodou nebo zubní pastou. Zuby lze totiž vyčistit pouze mechanicky.
„Když však nemáme dostupný nový kartáček, použijeme alespoň stíravou metodu nějakým kapesníčkem či jinou látkou. Jakmile se naskytne možnost správného vyčištění zubů, nejlépe do 24 hodin od posledního vyčištění, hned to tak udělejte,“ doporučila Pěnkavová.
Podle její kolegynině Terezy Svobodové je půjčení kartáčku naprosto krajní řešení. „Raději doporučuji vyhledat místo, kde je možné sehnat alespoň provizorní kartáček. Pokud však dojde k situaci, kdy skutečně není zbytí a kartáček musí výjimečně použít oba partneři, doporučuji ho následně bez prodlení vyměnit,“ poznamenala Svobodová.
Vyčistili byste si zuby cizím kartáčkem?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 24. května 2016. Anketa je uzavřena.
