Přehlídka byla letos výrazně skromnější než loni, to je však dáno především velikostí loňské show pořádané na „kulaté“ 70. výročí od konce války. Letos se přehlídka vrátila do běžnějších rozměrů a trvala jen hodinu.
Loni se moskevské přehlídky zúčastnilo na 16 000 vojáků, letos jen něco přes 10 000. Místo loňských 143 letadel přeletělo nad centrem ruské metropole 71 vrtulníků a letounů. Méně bylo i pozemní techniky - loni se představilo 193 kusů, letos 135. Putin dnešnímu defilé přihlížel po boku kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva.
Při zahájení přehlídky ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko je připraveno spolupracovat na vytvoření mezinárodního bezpečnostního systému, který by byl mimo jakékoli bloky.
„Dnes se civilizace znovu střetla s krutostí a násilím, terorismus se stal globální hrozbou,“ řekl šéf Kremlu. „Rusko je otevřeno spojení úsilí s dalšími státy, je připraveno pracovat na vytvoření moderního mimoblokového systému mezinárodní bezpečnosti,“ uvedl v této souvislosti Putin.
Prezident s poukazem na poučení z dějin poznamenal, že mír ve světě se nenastoluje sám o sobě. Zdůraznil přitom, že je třeba dát si pozor na nepřípustnost dvojích standardů a na „krátkozraké podbízení se těm, kteří přicházejí s novými zločinnými záměry“.
V přímém přenosu na iDNES.cz přehlídku komentoval vojenský publicista Lukáš Visingr. V úvodní pěší části přehlídky vystoupila řada jednotek od výsadkářů po pohraničníky.
Vozidlovou část prohlídky zahájil legendární tank 2. světové války T34-85 a uzavřely nové obrněné transportéry Bumerang.
Navázala letecká část zahájená vrtulníky Mi-26 s rekordní nosností 20 tun. Po průletu bojových vrtulníků se Rusko pochlubilo transportními letouny a bombardéry.
Přehlídce dominovala technika, kterou Rusko nasadilo v Sýrii na podporu režimu Bašára Asada a také útvary nově formované Národní gardy (více o přehlídce zde).
Rudým náměstí prošel průvod k památce padlých
Odpoledne přehlídku vystřídal na Rudém náměstí průvod, kterým stovky tisíc Rusů v čele s prezidentem Putinem uctily památku padlých. Mnozí nesli v rukou fotografie svých předků, kteří ve válce bojovali či padli. Moskevská policie odhadla počet účastníků vzpomínkové akce, nazvané Nesmrtelný pluk, na 400 000.
Podobné pochody k uctění památky padlých se letos na výročí konce války konaly i v Praze, Paříži, Kyjevě či San Francisku. V ruských městech se těchto pochodů podle pořadatelů letos zúčastnil nejméně milion Rusů.
Putin se pietního pochodu v Moskvě zúčastnil podruhé, opět se prý rozhodl spontánně. Nesl fotografii svého otce, který za druhé světové války bránil před německými vojsky Leningrad, nyní opět zvaný Petrohrad. Při obraně malého, ale pro budoucí proražení německého obklíčení důležitého předmostí u řeky Něvy byl otec budoucí hlavy státu těžce zraněn. V obklíčeném velkoměstě zahynul Putinův starší bratr na záškrt. Sám budoucí prezident se narodil sedm let po válce.
Ačkoliv Putin zdůrazňuje nepřípustnost „byrokratizace“ spontánně zrozené akce, organizátoři prvního pochodu v sibiřském Tomsku tvrdí, že právě to se nyní s jejich nápadem děje. „Pluk se mění v rituál! Studentům rozdávají portréty, které mají nést. Ale to už není osobní vzpomínka na konkrétního člověka, kterou jsme se snažili vytvořit,“ postěžovali si v internetovém listu Gazeta.ru. „Voják umírá dvakrát. Podruhé, když mizí vzpomínka na něj,“ vysvětlili původní ideu Nesmrtelného pluku.
Den vítězství je v Rusku považován za svátek, který nejvíce Rusy sjednocuje. Někdejší Sovětský svaz ztratil podle odhadů v druhé světové válce 26 milionů svých občanů.
