(ilustrační snímek) | foto: AP

Nový vinařský gigant: skupina FPD našla řeč s řetězci, chce další vinice

  • 20
V Česku se potichu zrodil nový vinařský obr. Skupina FPD slovenského miliardáře Antona Siekela se propracovala na pozici druhého největšího tuzemského producenta vína. A otevřeně dává najevo, že chce atakovat první příčku.

Tuzemský trh s vínem zažívá turbulenci. Zapříčinila ji skupina FPD, která byla doposud známá především investicemi do nemovitostí. Kromě výstavby a provozu hotelů a supermarketů se však skupině podařilo v uplynulých pěti letech vybudovat pozici ve zcela jiném oboru. Podle vlastních vyjádření je dnes dvojkou v produkci vína v Česku.

Za segmentem vína stojí Siekelův společník a minoritní vlastník FPD Tomáš Šupa, který pomáhal budovat skupinu od jejího vzniku před deseti lety. Na pozici dvojky se FPD vyšvihla díky koupi šardické společnosti Neoklas, pod niž spadají značky Sovín a Augustiniánské sklepy. Přesnou hodnotu transakce strany nezveřejnily, uvádějí však částku v řádu stovek milionů korun.

Se zpracovatelským závodem získala skupina i 340 hektarů vinic. Spolu s vinicemi, které FPD vlastnila dříve, a těmi, které jí sice nepatří, ale jejichž víno zpracovává, spadá pod skupinu celkem zhruba 600 hektarů. „Dnes jsme dvojka v produkci vína u nás. Našim cílem je stát se jedničkou,“ neskrývá ambice Šupa, nakrátko ostříhaný třicátník s hustým plnovousem, v bílé košili a pestrobarevných ponožkách.

Hašení krize v Mutěnicích

FPD hodlá v Neoklasu zpracovávat tuzemské hrozny, zároveň je však významným dovozcem. Už před čtyřmi lety získala podíl ve Vinařství Mutěnice, společnosti specializující se ve velké míře na stáčení dovozového stolního vína v nižší cenové kategorii, která neměla dobrou pověst.

Mráz decimoval víno na jižní Moravě víc, než se zdálo. Škoda přes miliardu

Vinařství nahromadilo dluhy ve výši 150 milionů korun vůči dodavatelům, státu i zaměstnancům a jeho produkty se nezřídka objevovaly na stránkách Potraviny na pranýři Státní zemědělské a potravinářské inspekce v kategorii falšované. Ve vínech z Mutěnic nacházeli kontroloři přidaný cukr, nadlimitní množství kyseliny citronové nebo přidanou vodu.

Skupina FPD se rozhodla jako jeden z věřitelů problémové vinařství zachránit. Vyměnila vedení firmy i dodavatele, kteří dříve pocházeli především z balkánských zemí, takže se jich netýkala pravidla EU. Nyní podle Šupy odebírá víno především ze Španělska a Itálie, pro něž platí stejné normy jako pro víno české. V Mutěnicích také vznikla laboratoř, kde se dovezené vzorky testují.

Produkty Vinařství Mutěnice se od té doby na „potravinovém pranýři“ mezi falšovanými výrobky už neobjevují. Letos se podařilo společnosti uzavřít lukrativní dohodu na dodávku dvou milionů lahví vína do 2,8 tisíce prodejen řetězce Tesco ve střední Evropě.

Právě schopnost domluvit se s nadnárodními řetězci je hlavní devizou skupiny. Podle Šupy řada menších tuzemských vinařství neumí s obchodníky vyjednat podmínky, které by jim umožnily dlouhodobě držet zisky na přijatelné úrovni. Pro jejich majitele kvůli tomu nejsou dostatečně výnosná, takže zvažují jejich prodej, což byl i případ Neoklasu.

Pomohla i novela zákona

„Společnosti Neoklas se dlouhodobě nedařilo mít zastoupení v obchodních řetězcích s portfoliem výrobků v míře, kterou potřebovala mít, a s cenami, které jsou udržitelné a ziskové. Ve většině řetězců navíc byla zastoupena přes distributory, což bylo velmi nevýhodné, protože mohla být kdykoliv vyměněna,“ vysvětluje Šupa.

FPD se však podařilo během několika měsíců vyřadit z dodavatelského řetězce distributory a dohodnout nové podmínky přímo s obchodníky. V jednání skupině napomohla i náhoda v podobě novely zákona o významné tržní síle, která narovnává vztahy mezi obchodníky a dodavateli ve prospěch výrobců. Ta vstoupila v platnost v březnu.

18. září 2015

Ve schopnosti dohodnout se s obchodníky lépe než dosavadní vlastníci vidí Šupa šanci, že by se aktiva skupiny ve vinařství mohla brzy ještě rozšířit. Nákupy dalších firem jsou zároveň jedinou možností, jak dosáhnout na pozici vinařské jedničky, kterou zatím pevně drží společnost Bohemia Sekt a její vinařství Víno Mikulov, Habánské sklepy, Chateau Bzenec a Vinařství Pavlov.

Vinice: nedostatkové zboží

V pokročilé fázi jsou nyní jednání o akvizicích dvou dalších tuzemských vinařství, jednání vede skupina také se slovenskými vinaři. Šupa do přílišných detailů zacházet nechce, FPD by to však posunulo k deklarovanému cíli obhospodařovat minimálně tisíc hektarů, což by představovalo necelých šest procent všech tuzemských vinic.

Jak už nikdy nepít špatné víno. Návod od tří odborníků krok za krokem

Kvalitní vinohrady jsou totiž na tuzemském trhu nedostatkovým zbožím. Jejich celkovou výměru omezují evropská pravidla, poptávka po domácím víně navíc roste a s tím i zájem o vinice. Řada existujících vinohradů navíc pomalu dosahuje hranice své životnosti, muselo by se tedy nákladně investovat do nové výsadby, přičemž první sklizeň by mohl nový majitel očekávat až s několikaletým zpožděním.

U nejžádanějších ploch se podle Šupy cena dostává až k neuvěřitelným 1,5 milionu korun za hektar, pokud se vůbec objeví v nabídce. Podle Jaroslava Urbana ze společnosti Farmy.cz, nejvýznamnějšího obchodníka se zemědělskými pozemky v Česku, se průměrná cena zemědělského pozemku pohybuje kolem 200 tisíc korun za hektar.

„Roli hraje v ceně samozřejmě také to, jaké odrůdy jsou tam vysazené. Jiné víno se pilo před třiceti lety a jiné se pije dnes. Pokud si tedy koupíte vinici, která je stará třicet let, skladbou neodpovídá tomu, co požaduje dnešní zákazník,“ vysvětluje Šupa. Zatímco ryzlinku rýnského či ryzlinku vlašského je v Čechách a na Moravě dostatek, vinice s pálavou nebo hibernalem chybějí.