Drastické změny nejsou tak drastické. Recenze Whispers of the Old Gods

Populární karetní hra Hearthstone zavedla s vydáním datadisku Whispers of the Old Gods nový formát a nové karty mají na sestavování balíčků větší dopad než minulá rozšíření. Zvolnění rychlého tempa se však nekoná.

Rozšíření Whispers of the Old Gods zavedlo formáty Wild, v němž se hraje se všemi vydanými kartami, a Standard, kde lze použít karty vydané v letošním a loňském roce plus karty ze sad Basic a Classic. Potvrdila se tak má loňská domněnka, že se Hearthstone musí změnit, jinak se stane pro nové hráče nepřístupný. Ne obtížností, ale kvůli obrovskému množství karet a edic. Nakonec tvůrci sáhli po řešení, které používají jiné karetní hry.

Tematikou Whispers of the Old Gods jsou staří bohové a jednoho z nich, C’Thuna (a dva přisluhovače), získali všichni hráči při otvírání prvního boosteru. Mimochodem, Blizzard byl tentokrát štědrý, každý totiž už při přihlášení získal tři balíčky s kartami zdarma a dalších deset pak v rámci úkolů během hraní. Má to svůj důvod.

Hearthstone: Whispers of the Old Gods

Ať už je C’Thun v balíčku, v ruce nebo na hřbitově, hraní rozličných karet posiluje jeho útok a obranu. Stojí 10 many a na začátku má hodnoty 6/6, při vyložení pak klidně 20/20. Při vstupu na hrací stůl navíc náhodně udělí do všech nepřátel tolik zranění, kolik má útok. Můj rekord je s Priestem a kartou Brann Bronzebeard 42 zranění.

C’Thuna posilují jak nudné karty, které po vyložení provedou daný efekt, a tím to hasne, tak zajímavější, jejichž efekt lze vyvolat opakovaně. Mohou ho hrát všechna povolání, a to skrze neutrální miniony, smysl však má jen pro některá. Zatím se s C’Thunem hojně hraje Warrior, Priest a Druid.

Hearthstone: Whispers of the Old Gods

Bylo by však chybou myslet si, že stačí do balíčku zařadit co nejvíce posilujících karet, pak vyložit C’Thuna a vyhrát. Takové balíčky nefungují. Lepší je začít s kombinováním již známých strategií, tj. mít balíček, který obstojí i samostatně a C’Thuna vnímat jen jako bonus do závěru. Aby to nebyla úplná náhoda, pomůže ho dohledat Ancient Harbinger, případně ho i ze hřbitova vrátí do balíčku Doomcaller. Problém také je, že balíčky s C’Thunem jsou značně předvídatelné.

Může se zdát, že balíčky s C’Thunem opanují na nějaký čas hru, ale nevěřím tomu, ostatně už v době psaní tohoto článku pomalu ustupují. Hráči logicky zkoušejí nové věci a experimentují, ale už dnes je zřejmé, že se tvůrcům nepodařilo zpomalit aggro balíčky.

Například s novým Zoo Warlockem se lze probojovat až na legendární rank, v nějakém šestém kole bývá po všem. Poděkovat za to můžeme novinkám jako Spawn of N'Zoth (stejně dobře funguje i u Paladina), Forbidden Ritual či Darkshire Councilman. Prosadil se ovšem i více či méně agresivní Shaman s novinkami Thing from Below či Flamewreathed Faceless. Dobře funguje i upravený Patron Warrior.

Hearthstone: Whispers of the Old Gods

Pokud jde o mě, hrál jsem klasického Tempo Mage, který ovšem přestal fungovat. Přesedlal jsem proto na C’Thun Priesta s několika zajímavými komby. Twilight Darkmender mi v kombinaci s Brann Bronzebeard zachránil krk už nesčetněkrát. Vyléčit si 20 zranění? To se nedá odmítnout. Disciple of C'Thun se hodí proti rychlým balíčků, s Brannem to jsou v případě nouze čtyři zranění. C’Thuna zřejmě nejvíc nakopne Hooded Acolyte, šest životů se ve čtvrtém kole většinou špatně zabíjí. Z legendárních karet je povinnost Twin Emperor Vek'lor, nebývá problém vyložit ho i s efektem v sedmém kole a je to účinná stopka.

Hearthstone: Whispers of the Old Gods

Přesto, že se mi mnoho nových nápadů líbí, a je fajn, že nový formát trochu zahýbal se stojacími vodami, dopady nakonec nejsou tak drastické. Whispers of the Old Gods je povedený datadisk, přesto mě baví ze všech rozšíření nejméně. Množství otravných balíčků, proti kterým není zábavné hrát, se ještě zvýšilo, ostatně sám nově jeden takový hraji.

Nejsem ani příliš fanouškem karet jako Yogg-Saron, Hope's End, který je vtipný asi tak třikrát, ale ne v každém druhém mágovském balíčku. Jak funguje, napoví toto video. A to si troufám tvrdit, že právě pár dnů po vydání, kdy hráči ještě experimentují, bývá hra nejzábavnější. Až si všechno za pár týdnů sedne, pojede se opět podle šablony.