Rys ostrovid | foto: Karel Brož - www.selmy.cz

Návrat divočiny. V Olomouckém kraji budou žít rysi, vlci i jiné šelmy

  • 0
V lesích na Šumpersku pobíhá vlčí smečka, na srny číhají rysi. Na Libavou se zatoulá medvěd, občas projde los. Naopak šakal je tu doma, stejně i tetřev. Takový pohled se zřejmě lidem naskytne v budoucnosti. Některá zvířata, jež v Olomouckém kraji dřív žila, se teď znovu objevují. Část šelem se brzy vrátí nastálo.

Začátkem roku přistihla fotopast v Jeseníkách po jedenácti letech vlka. Na stopy rysa narazili lidé na severu kraje před několika lety, teď se však stejné otisky objevily i v jižní části regionu u Šternberka.

Odborníci se shodují, že důkazů o výskytu velkých šelem bude v nejbližších letech přibývat. A nejenom to.

Vlk obecný

Vlk obecný

V Evropě dosahuje výšky 66 až 81 cm a hmotnosti 35 až 45 kg. Původně žil v Severní Americe, ale i Slované v Evropě vlky dříve uctívali a respektovali. S rozvojem západní civilizace začali lidé vlky hubit. Inteligentní a plachá zvířata se stala obětí pověr o krvelačné bestii.

Zatím vlk i rys do kraje spíš jen zabloudí. Pokud se návratu divočiny nepostaví do cesty člověk, v budoucnu by tu vlčí smečka či rysi mohli už trvale žít a rozmnožovat se.

Stejně jako šakal a kočka divoká. Vzácně by do regionu mohl zabloudit také medvěd.

Blížící se návrat vlků si Petr Šaj z olomouckého pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny vysvětluje logicky.

„Vlčí populace je na hranici sousedního Polska a Německa poměrně silná. Lze předpokládat, že vlci, kteří postupně tyto smečky opouštějí, najdou příznivé podmínky i u nás,“ říká Šaj.

Dostatek místa i kořisti je tu podle něj i pro rysy. Šaj má za to, že záznamů o přítomnosti velkých šelem bude v horizontu tří až pěti let přibývat.

Medvěd hnědý

Medvěd hnědý

Průměrná hmotnost samců 170 až 190 kg, samic 140 až 160 kg. Nejde výhradně o masožravce, v Evropě má až 80 procent jeho potravy rostlinný původ. Živí se i larvami brouků či kuklami mravenců. Zjara medvědi jí zdechliny zvířat uhynulých v zimě. Loví výjimečně.

„Od jednotlivých pozorování se v následujících letech dopracujeme k tomu, že tu bude fungovat vlčí smečka a rozmnožovat se jedna či dvě rysí rodiny,“ upřesňuje

Šaj odhaduje, že se šelmy usídlí v klidnějších okrajových částech Jeseníků bez intenzivního turistického ruchu.

Konkrétně v okolí Starého Města na Šumpersku, na Hanušovicku, v Rychlebských horách i v Nízkém Jeseníku s vazbou na rozlehlé lesy vojenského prostoru Libavá.

Zabydlení vlků nevylučuje v příštích letech ani Jiří Beneš z Hnutí Duha.

„Očekávám, že se u nás usadí stejně jako před zhruba třemi lety na Kokořínsku,“ doplňuje. Je přesvědčen, že v kraji bude opět žít i rys.

Los evropský

Losu evropskému (Alces alces) hrozí u nás vyhubení.

V kohoutku měří 140 až 235 cm, délka těla 240 až 310 cm. Samec váží 320 až 600 kg, samice 275 až 380 kg. Na území ČR vyhuben v 15. století. Od poloviny 20. století se vrací, v tuzemsku jich žijí desítky. Paroží samců může vážit až 20 kg.

Opatrně se odborníci staví k otázce návratu medvěda. Beneš má za to, že by v Jeseníkách našel dost prostoru. Teoreticky by tak medvěd mohl do regionu v budoucnu zavítat.

Hodně jich žije na Slovensku, odtud občas přijdou do Beskyd. A po nich je na řadě Olomoucký kraj. Šelma by mohla dorazit skrz Nízký Jeseník. Beneš ovšem zdůrazňuje, že velkou překážkou pro medvěda bude dálnice mezi Olomoucí a Ostravou.

„Dovedu si ho ještě představit v prostoru Libavé, pokud její část zůstane v méně přístupném režimu. Tam se záznamy o něm mohou objevovat,“ přemítá Šaj.

Možnost, že by se tu medvědi usídlili na stálo, označuje za spekulaci.

Šakal obecný

Šakal obecný míří do Čech

Max. metr dlouhý, váží do 10 kg. Je možné splést si ho s liškou. Šakal má ale delší nohy, kratší ocas a jiný tvar hlavy. Má i srostlá bříška prostředních prstů na tlapkách. Pro člověka není nebezpečný.

Už dnes ale může východní částí kraje projít majestátní los při cestě ze severu k populaci žijící na Šumavě. Že by se usadil na střední Moravě, považuje Beneš za vyloučené.

Krom vlků a rysů se v regionu pravděpodobně brzy zabydlí šakal.

„Je typický pro jižní Evropu, v posledních letech se však k nám dostává přes jižní Moravu,“ doplňuje Beneš.

Některé části kraje podle něj může obývat i kočka divoká.

Šaj i Beneš dodávají, že v budoucnu by přírodu kraje mohli znovu ve větším počtu obohatit i ptáci jako například tetřev hlušec, tetřívek, sokol či puštík bělavý.

4. února 2016