Ilustrační snímek | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Zatímco ona platí u zubaře vždycky, její muž málokdy. Jak je to možné?

  • 249
Žijí spolu, ale každý má jiného zubaře. Zatímco Petr Novák neplatí za výkony u svého stomatologa skoro nikdy, jeho žena Adéla musí sáhnout hluboko do kapsy téměř vždycky. Platí dokonce i za „obyčejné“ plomby. Proč to tak je, vysvětluje prezident České stomatologické komory Pavel Chrz.

Proč někteří lidé u zubaře platí, jiní méně a další skoro nic? To je i případ manželů Novákových, kteří nechápou, jak je to možné, když oběma jejich lékaři občas zaplombují zub nebo zhotoví korunku. Proč se ceny v jednotlivých ordinacích různí?
Ceny za péči částečně hrazenou nebo nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění si stanovuje zubní lékař sám. Tyto částky se v jednotlivých zdravotnických zařízeních mohou lišit, protože vycházejí z reálných nákladů ordinace. Reálné náklady představují celý soubor nákladů, které musí provozovatel zdravotnického zařízení vynaložit, aby mohl stomatologickou péči poskytovat.

MUDr. Pavel Chrz

Prezident České stomatologické komory Pavel Chrz
  • Vystudoval 1. lékařskou fakultu UK v Praze.
  • Od promoce se věnuje oboru orální chirurgie.
  • V roce 1994 si otevřel vlastní zubní ordinaci v Poděbradech.
  • V letech 1991 až 1994 byl členem představenstva České stomatologické komory.
  • V roce 1994 se stal jejím viceprezidentem a v roce 2009 prezidentem.

Co si máme představit pod pojmem soubor nákladů?
Je to například nájem za prostory, splátky nebo odpisy za přístrojové vybavení, mzdy za zaměstnance, tedy například sestru či dentální hygienistku, dále platby za energie a služby, nákup materiálu a celá řada dalších výdajů. Ty se od sebe zásadně liší v závislosti na umístění, velikosti, vybavenosti a dalších parametrech ordinace i konkrétního výkonu. Proto nelze očekávat, že v celé České republice bude platit jednotný ceník za stomatologickou péči.

Nemělo by to být nějak sjednoceno? Pacient přece nemůže vědět, jaké náklady zubař platí a z logiky věci vyplývá, že by se tyto náklady zase tolik lišit neměly.
Nemělo, protože jistě chápete, že například nájem prostor pro ordinaci na Václavském náměstí je zcela odlišný od nájmu v „Horní Dolní“. Právní předpisy v případě poskytnutí péče nehrazené z veřejného zdravotního pojištění při výpočtu ceny stanovují, že do ní lze zahrnout pouze ekonomicky oprávněné náklady a přiměřený zisk. Kontroly oprávněnosti ceny provádějí cenové odbory finančních ředitelství.

Čtěte také:

Proč třeba za obyčejnou amalgámovou plombu někteří platí a jiní ne?
Amalgámové plomby jsou dvojí, jednak ručně míchaná amalgámová plomba, jednak plomba z kapslovaného amalgámu. Ručně míchaná amalgámová plomba je plně hrazená zdravotní pojišťovnou, ale její nevýhodou je nepřesný poměr rtuti a prášku, nebezpečí nedokonalého promíchání a uvolňování výparů rtuti do ovzduší. Plomba z kapslovaného amalgámu obsahuje přesný poměr rtuti a prášku v uzavřené kapsli a dokonalé promíchání zajišťuje speciální přístroj. Tuto plombu zdravotní pojišťovny nehradí a celou částku platí pacient.

A není ta „zadarmo“ pro pacienta zdravotně nebezpečná?
Pro pacienta není nedózovaný amalgám nebezpečný. Všechny používané materiály musí být schváleny Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

Na co má pacient nárok z veřejného zdravotního pojištění a jak by to mělo u zubního lékaře správně fungovat?
Stomatologická péče se dělí na výkony a výrobky s rozdílným způsobem úhrady. Výkony se dělí na péči, kterou plně hradí pojišťovna a pacient nic nedoplácí, a na péči, kterou v plném rozsahu hradí pacient. Rozdělení výkonů na hrazené a nehrazené upravuje příloha zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Můžete být trochu konkrétnější?
Základní výrobky, kam patří zhotovení pryskyřičné korunky nebo celková zubní náhrada, hradí pojišťovna. Na naprostou většinu ostatních výrobků ale pacient doplácí, a to konkrétně rozdíl mezi cenou stanovenou lékařem a částkou, kterou uhradí pojišťovna. Pak je třetí skupina výrobků, které hradí pacient v plné výši. I tyto úhrady upravuje příloha zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Má zubní lékař povinnost vyvěsit ceník, co platí zdravotní pojišťovna a co hradí pacient ze svého?
Ceník nehrazené péče musí být umístěn tak, aby byl přístupný pacientům. Každý zubní lékař má povinnost seznámit pacienta před ošetřením s plánovanou léčbou a možnostmi úhrady.

Kontroluje někdo zubní lékaře, zda správně informují své pacienty, co je zdarma a co již uhradí ze své kapsy?
Kontrolu provádějí zdravotní pojišťovny a krajské úřady.

Jaké nejtypičtější stížnosti pacientů řešíte?
Časté stížnosti se týkají protetických prací a nedostatečné komunikace zubního lékaře s pacientem. Často se setkáváme s tím, že pacient není spokojený se zubní náhradou, ale zubní lékař je přesvědčen, že odvedl kvalitní práci. V takovém případě dostáváme od pacientů podněty k šetření.

Pokud zubní lékař nemá v ordinaci vyvěšeno, co hradí pojišťovna, kde to lze zjistit?
Informaci o cenách výkonů a výrobků hrazených z veřejných financí může poskytnout zdravotní pojišťovna. Úhradová vyhláška na daný rok s přehledem úhrad z veřejného zdravotního pojištění je zveřejněna na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví České republiky.

Jaké výkony jsou například plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění?
Patří sem dvě prohlídky v kalendářním roce, děti a dorost do 18 let a těhotné ženy mají nárok na tři prohlídky v kalendářním roce. Jak už jsem řekl, patří sem i výplně (plomby) z nedózovaného amalgámu, dále základní ošetření kořenových kanálků a extrakce zubu. Pacient má jednou ročně nárok také na bezplatné odstranění zubního kamene, neplatí za pryskyřičnou korunku a jednoduchou, částečnou nebo celkovou snímatelnou zubní náhradu.

Do této kategorie patří i rentgenový snímek, celokovová korunka, lokální injekční anestezie, vyšetření a ošetření onemocnění sliznice dutiny ústní a závěsného aparátu zubu, nebo chirurgická léčba zubních onemocnění. Pokud nemá zubní lékař uzavřené smlouvy se zdravotními pojišťovnami, hradí pacient veškeré ošetření s výjimkou akutní péče.

Orientační ceny výkonů nehrazených z veřejného zdravotního pojištění:

  • plomba z materiálu, který nehradí zdravotní pojišťovna (dózovaný amalgám)
    500 - 1 500 Kč
  • endodontické ošetření 1 zubního kanálku 800 - 2 500 Kč a více
  • bílá plomba 650 - 2 500 Kč
  • implantát, včetně korunky 20 000 - 30 000 Kč a více
  • bělení zubů 3 500 - 8 000 Kč
  • analgosedace 2 500 - 3 500 Kč
  • anestezie (injekční anestezii s výjimkou intraligamentární anestezie hradí zdravotní pojišťovny, u zubních lékařů bez smlouvy se zdravotní pojišťovnou se cena pohybuje kolem 300 Kč
  • keramická korunka na jeden zub:
    kovokeramická korunka 3 000 - 5 000 Kč
    celokeramická korunka 4 000 - 6 000 Kč a více
  • náhrada chybějícího zubu - tříčlenný můstek 10 000 - 18 000 Kč
    Zdroj: ČSK

Jak je možné, že někteří lékaři nemají smlouvy s některými zdravotními pojišťovnami a jak to pacient zjistí?
V České republice neexistuje povinnost mít uzavřené smlouvy se všemi zdravotními pojišťovny. Pacient musí být předem informován.

Je zubař povinen vystavit pacientovi účtenku, pokud není výkon hrazen z veřejného zdravotního pojištění?
Zubní lékař je povinen vždy vystavit účet.

A co když to neudělá?
Pokud lékař nevystaví účet ani po upozornění pacientem, může si pacient podat stížnost.

Lze reklamovat výkon, který je hrazený z veřejného pojištění?
Záruční doba se vztahuje pouze na individuálně zhotovené stomatologické výrobky. Reklamaci musí pacient uplatnit vždy v ordinaci svého zubního lékaře a řešit problém s ním. Záruční doba stomatologických výrobků je čtyřiadvacet měsíců. V případě reklamace výkonu, například vypadnuté výplně (plomby) je třeba se obrátit na lékaře, který ji zhotovil. Na zubní výplň žádná záruční doba není. V případě reklamace je čistě na posouzení zubního lékaře, zda zhotoví novou. Pokud nedojde k dohodě v ordinaci a pacient se domnívá, že má na reklamaci nárok, může se obrátit se stížností na Českou stomatologickou komoru.

Řada zubních lékařů má dlouhé objednací lhůty a blíží se důchodovému věku. Řeší se už nějak tento problém?
Je pravda, že zubní lékaři stárnou, ale vysoké školy na tento problém již reagovaly. Podle analýzy vývoje počtu zubních lékařů, kterou nechala Česká stomatologická komora zpracovat, je počet studentů přijímaných ke studiu oboru zubního lékařství v současné době dostatečný a do pěti let by se měl poměr mezi zubními lékaři nově nastupujícími do praxe a těmi, kteří odcházejí do důchodu, vyrovnat. Nedostatek zubních lékařů u nás je spíše relativní, než absolutní.

Kolik je momentálně v Česku zubařů?
Celkově je v České republice zhruba 7 500 aktivních praktických zubních lékařů. Problém je ovšem v nerovnoměrném obsazení celého území republiky a také ve věkové struktuře českých stomatologů. Průměrným zubním lékařem je asi padesátiletá žena. Třicet procent zubních lékařů je starších šedesáti let.

Máte zmapováno, kolik pacientů připadá v současné době na jednoho zubního lékaře?
Nejpříznivější situace je v Praze, kde loni připadalo na jednoho zubaře osm set pacientů. Nejhůř je na tom naopak Středočeský kraj, kde na jednoho zubního lékaře připadá 2045 pacientů. Následuje Ústecký kraj, kde je situace obdobná jako ve středních Čechách.

Zubní lékaři aktivně vykonávající povolání v ČR
KrajPočet obyvatelPočet praktických zubních lékařůPočet pacientů
na jednoho zubaře
Středočeský1 323 3556472 045
Ústecký822 8084171 973
Pardubický516 1482951 750
Karlovarský297 8671821 637
Vysočina509 3943141 622
Liberecký439 2332731 609
Jihočeský637 4724161 532
Moravskoslezský1 214 1138081 503
Královéhradecký551 1723841 435
Zlínský584 7504431 320
Jihomoravský1 173 9489281 265
Olomoucký634 9665081 250
Plzeňský576 186 4801 200
Praha1 264 7081 580 800
Zdroj: Český statistický úřad, údaje za rok 2015

Pokud má někdo potíž najít zubaře, kdo mu může pomoci?
V případě hledání zubního lékaře mohou pomoci webové stránky České stomatologické komory (www.dent.cz), v sekci pro veřejnost, kde je odkaz na zubní lékaře, kteří ještě přijímají nové pacienty, a z nichž má většina smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Pacienti se mohou obrátit také s žádostí o pomoc na zdravotní pojišťovnu, u které jsou registrováni.

Se kterými zdravotními pojišťovnami máte nejlepší zkušenosti, co se nízkých doplatků týká, se kterými je to opačně?
Všechny zdravotní pojišťovny hradí péči hrazenou z veřejných prostředků na základě takzvané úhradové vyhlášky, kterou vydává ministerstvo zdravotnictví. Úhrady za výkony i výrobky jsou pro všechny zdravotní pojišťovny stejné.

18. dubna 2014

, pro iDNES.cz