Sparťanský stadion se bleskově vyprazdňoval. Kdo by se chtěl trýznit pohledem na plzeňskou euforii, která se dala popsat vášnivým pokřikem: „Mistři! Mistři!“
Fotbalový přeběhlík Petr Jiráček se smutně zvedl z lavičky, udělal rozhovor a zmizel. Nepřipojil se k partě hráčů v rudých dresech, kteří smutně obcházeli hřiště a děkovali hrstce lidí, kteří navzdory výsledku 0:3 zůstali na tribunách.
Zatímco plzeňští šampioni se nadšeně klouzali po trávníku a před svými fanoušky tancovali kankán, Jiráčkovi muselo být strašně. Jako kovaný Plzeňák přišel loni v létě do Sparty, aby získal titul a zkusil se vrátit do národního týmu.
Nic z toho se nepovedlo.
Ve Spartě byl v podstatě jen náhradníkem, naštval bývalé kamarády a svou chybou poslal Plzeň definitivně za titulem. Zavinil penaltu, po hodině střídal a pak už bylo po všem. Záložníkův příběh symbolizuje cestu Sparty ligovým ročníkem 2015/2016.
Limberský vztyčil na publikum prostředníčkyPřišel vám, že šlágr mezi Spartou a Plzní byl klidnější než dřív? Hrálo se bez zákeřných faulů, i po tvrdších nedocházelo ke konfliktům, strkanicím, roztržkám. Přesto se utkání hemžilo nefér gesty. Před výkopem, kdy si fotbalisté podávají ruce, se sparťan Jiráček vyhnul pozdravu s Limberským a Petrželou. Mezi nimi jde o osobní nevraživost, popsanou v textu vedle. Když se k Petrželovi přiblížil sparťan Costa, pravou ruku schoval za záda a rovněž ho minul bez pozdravu. Vrcholem však bylo vulgární gesto Limberského, který v samém závěru zvedl obě ruce a sparťanskému publiku ukázal prostředníčky. Za stejný prohřešek byl potrestán kdysi sparťan Řepka, při poločasovém odchodu do kabin v utkání v Jablonci reagoval vztyčeným prostředníčkem na urážky publika a disciplinárka mu zastavila činnost na dvě utkání. Přišel mimo jiné i o derby se Slavií. |(min) |
„Musíme zvednout hlavy a sezonu důstojně dohrát,“ těžko hledal slova po utkání. Byl očividně zkroušený.
Možná ještě těsně před výkopem Jiráček doufal, že může smutný osud zvrátit. Poprvé od prosince nastoupil v základní sestavě a na nezvyklé pozici levého obránce měl nahánět rychlíka Petrželu. Bývalého kamaráda Petrželu, který o něm na podzim řekl: „Nemáme si s ním co říct. Spálil všechny mosty.“
Co čert nechtěl, právě Petržela se v 10. minutě skácel, když ho Jiráček nešikovně seknul po noze. Penalta! Pro Plzeň to byl dvojnásobný dárek. Vedla na Spartě a ještě se mohla vysmát pracantovi s culíkem.
Mimochodem, všimli jste si, jak Jiráček při předzápasové zdravici nepodal ruku Davidu Limberskému? Ti dva se nesnášejí ještě déle, než je Jiráček ve Spartě. Drsně se pohádali na srazu reprezentace, to byl ještě Jiráček v laufu.
Odcházel v lednu 2012 jako plzeňský hrdina, zazářil na Euru, jenže bundesligové štace ve Wolfsburgu a Hamburku ho zabrzdily. V létě se rozhodl vrátit do české ligy, aby pookřál, jenže trefa to (zatím) nebyla. Ani pro Jiráčka, ani pro Spartu.
Navíc se spustila vlna nevraživých reakcí z Plzně, která Jiráčkův krok považovala za zradu. „Svědomí mám čisté. Svoji práci jsem pro Plzeň odvedl, nic jí nedlužím,“ prohlásil Jiráček.
Petržela kontroval: „To se nedělá.“
I jeho před zápasem Jiráčkova ruka ignorovala, vztahy se absolutně potrhaly. Po pauze na Jiráčka vztekle vystartoval i brankář Kozáčik. Láska se změnila v nenávist.
Ani nedělní tah Jiráčkem se Spartě nepovedl, i když trenér Zdeněk Ščasný tvrdil: „Jiras odehrál slušný zápas. Střídal jsem ho kvůli tomu, že jsem potřeboval dát do hry Matějovského. A penaltová situace? Tu vyčítám hlavně Váchovi.“
Byl to však Jiráčkův skluz, který Plzeň poslal za prvním gólem. Na levé straně nebyl příliš vidět. Největší plus si zapsal ve 38. minutě, když ho před šestnáctkou faulem zastavil Hubník. Nadějnou standardní situaci - stejně jako slušnou porci šancí - však Sparta neproměnila a zůstala na nule.
I když ještě není matematicky jasno, můžeme říct, že posledním titulem Jiráčka i nadále zůstane ten plzeňský z roku 2011.
Bohužel pro Spartu.
