Co se člověku v tu chvíli odehrává v hlavě?
Nevím, já si to ani pořádně neuvědomuju... Že je rozhodnuto, že jsme korunovali tu krásnou sezonu a že je to nádhera. Tohle byl určitě můj nejdůležitější gól v kariéře.
Padl po přečíslení, byl jste si jistý, co uděláte?
Viděl jsem, jak bek přede mnou couvá, tak jsem zkusil vystřelit zpoza něj a vyšlo to. Prodloužení bylo těžké hlavně psychicky, na druhou stranu jsme věděli, že zatímco my můžeme, Sparta vyhrát musí.
Také bylo vidět, že ji rychleji dochází síla, viďte?
V hlavě jsem si to tak vykládal. Říkal jsem si, že já už sice moc sil nemám, oni jich ale musí mít ještě méně. Nejdůležitější bylo udržet v pozoru hlavu, protože ta rozhoduje.
Jak důležité bylo, že jste ve finále dokázali zkrotit emoce?
Úplně nejdůležitější. Titul jsme strašně chtěli, ale do té doby jsme štěkali po sobě i rozhodčích. Uvědomili jsme si, že tohle není cesta, uklidnili se a soustředili jen na sebe.
Mistrovský titul jste získal i před čtyřmi lety se Slovanem Bratislava. Který je lepší?
Každý titul je úžasný. I se Slovanem jsme rozhodli v prodloužení, takže jsem cítil stejnou radost. Před sezonou bych asi nevěřil, že to dokážeme, ale zasloužili jsme si ho. Byli jsme úžasná parta, ta v play-off hraje velkou roli. Nerozhodují jednotlivci.
Jak velkou zásluhu na titulu má trenér Pešán?
Obrovskou. Úplně změnil systém trénování i hry, chce hrát totální hokej. Útočit i bránit naplno a člověka to baví. Celou sezónu bylo vidět, že jsme hráli pěkný hokej podpořený výsledky.
Při oslavách na ledě jste telefonoval. Prozradíte komu?
Manželce, která zápas sledovala v Liberci. Lístky nebyly, neměla ani s kým jet do Prahy, tak jsem radši chtěl, aby si to v klidu užila doma.
Jak dlouho budete titul zapíjet?
Já mám povoleno asi 22 hodin a v úterý se musím hlásit u slovenské reprezentace. Ale stejně si to užiju.
