Incident z Fakulty jazyků, historie a geografie obletěl turecká média i sociální sítě. Mladý muž se právě bavil se svými přáteli na zahrádce univerzitní kantýny v Ankaře, když se na něj slétla sprcha pěstí a nadávek. Útok byl tak rychlý, že se mladík ani nestihl bránit.
Kamarádi mu nepomohli, a tak musela zasáhnout až ochranka. Jedna z dívek mu přitom hlasitě vysvětlila, že jde o trest za sexuální obtěžování a napadení, kterého se měl dopustit na své bývalé přítelkyni.
„Nikdy se nespoléhej na prince! Když potřebuješ zázrak, upři své naděje k čarodějce,“ zní heslo dívek, které se postavit mužskému násilí rozhodly poprvé před třemi lety. Nyní má hnutí členky na dvaceti univerzitách po celém Turecku, píše Al-Monitor. „Nepřestaneme, dokud neroztrháme dominanci mužů na kusy,“ slibují.
Své zkušenosti s dotěrnými muži popsal milion tureckých žen
Na Facebooku mají Čarodějky z kampusu přes třicet tisíc fanoušků. V listopadu však dívky zřejmě přestřelily, když se mladík z Antalyi pokusil o sebevraždu poté, co se na něj vrhlo asi třicet „čarodějek“ s tím, že obtěžoval svou spolužačku.
Student všechna obvinění popřel. „Nejsem násilník. Vy, co jste mě pošpinily, tady to máte, už nechci žít,“ napsal rozrušený mladík a čtyřikrát se před budovou fakulty bodl do břicha. Přivolaným lékařům se jej naštěstí povedlo zachránit.
V minulém roce obsadilo Turecko 130. pozici z celkových 145 v žebříčku Global Gender Gap Index, který země podle hodnotí podle rovnoprávnosti žen ve společnosti. Zhruba 42 procent Turkyň se někdy setkalo s fyzickým nebo sexuálním násilím a čísla nadále rostou.
Loni v únoru zemí otřásla brutální vražda dvacetileté Ozgecan Aslanové, kterou řidič minibusu zabil poté, co se mu ji nepodařilo znásilnit. Aby se zbavil důkazů, uřízl jí ruce a tělo spálil. Během twitterové kampaně Řekni svůj příběh se o své zkušenosti se sexuálním násilím podělilo více než milion žen a ukázalo se, že útočníci si nevybírají - napadají dívky v hidžábu i bez něj, mladé i staré, ve městech i na venkově, místní i turistky.
Turecké ženy si po roce připomněly zavražděnou studentku:
A year has passed since the brutal murder of #özgecanaslan. We did not forget! #sendeanlat #tellyourstory pic.twitter.com/bJoX725uo3
„Tohle se může stát kterékoliv z našich dcer,“ odsoudil bestiální čin také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a dívčině rodině slíbil, že se zasadí o to, aby se vrah i jeho komplicové dostali před soud. Což se podařilo, řidič Ahmet Suphi Altindoken byl odsouzen na doživotí, ale nakonec zemřel ve vězení poté, co jej jeden z vězňů střelil do hrudi.
Poslankyně opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Gaye Usluerová však z rostoucího násilí vůči ženám viní právě prezidentovu Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). „Za čtrnáct let své vlády vytvořila společnost, ve které jsou dnes dokonce týmy placené za to, aby nadávaly ženám na sociálních sítích,“ uvedla.
„Ti lidé netolerují jiný pohled než svůj. Hanebnými praktikami nutí ženy, aby nevybočovaly z řady. Cílem je šikanovat, zastrašovat a umlčet ženy. Solidarita dívek z univerzit je výsledkem rozhořčení, které tohle všechno vyvolalo,“ míní poslankyně.
Násilí by nemělo plodit násilí, varuje poslankyně
A zakladatelka Čarodějek z kampusu Meral Cinarová souhlasí. „Byla jsem jedna z pěti dívek ve třídě inženýrů s osmdesáti studenty-muži. Profesoři se na svých hodinách obraceli jen na ně. Při tom pronášeli lechtivé vtipy a další oplzlosti. Obtěžování jsme čelily také na koleji - ochranka třeba sestavovala žebříčky nejhezčích dívek na pokojích,“ popisuje pobouřeně studentka.
Násilí by se ale nemělo oplácet násilím, varuje dívky Usluerová. „Měly by říct: Nemluvíme stejným jazykem jako vy.“ Její slova však odmítá další ze zakladatelek ženského hnutí Juliana Gozenová. „Čarodějky z kampusu se zavázaly k sebeobraně, ne kultuře lynčování,“ říká studentka a dodává, že dívky trénují bojové umění Wen-Do, speciálně vyvinuté pro ženy.
„Učíme se sebeobraně, abychom nebyly zavražděny nebo znásilněny cizím člověkem na ulici. Od univerzity Ege v Izmiru vede k metru neosvětlená ulice. Všechny ženy, které tudy šly, někdo obtěžoval. Mersinská univerzita má stejný problém. Dvě studentky byly zavražděny. Všechny tyto důvody nás vedly ke snaze vytvořit atmosféru, ve které se ženy v kampusech mohou svobodně vyjadřovat.“
