Vědci v Telči poručili větru i dešti a pocuchali účesy návštěvníkům

  • 0
Co udělá déšť a vítr se vzácnými psaníčky na fasádě zámku v Litomyšli? Jak se budou chovat lana moderního Svatokřížského mostu v polské Varšavě? To jsou příklady projektů, kterými se zabývali vědci v telčském Centru excelence. Zájemce nyní nechali nahlédnout do laboratoří i větrného tunelu.

V pátek ráno mělo toto zařízení spadající pod Akademii věd Den otevřených laboratoří. Jeho pracovníci lidem ukázali třeba to, jak funguje větrný a klimatický tunel. Zájemci mohli do jedné z částí i vejít a zjistit, jak jim uměle vytvořený vítr dokáže pocuchat vlasy.

A když přejdeme od cuchání vlasů k vědě? Experti z Telče se zabývali kupříkladu stabilitou jednoho z nových mostů ve Varšavě.

„Zjišťovali jsme, jak vítr a klimatické poměry ovlivní jeho parametry. Simulovalo se i to, jak se most bude chovat při námraze na jeho lanech. Výzkum tohoto typu může přispět ke zvýšení bezpečnosti stavby,“ řekl ředitel Centra excelence Jakub Novotný.

Zabývali se třeba i stavem fasády na zámku v Litomyšli. Tam šlo zejména o zjištění vlivu deště na určitou část fasády s typickou „psaníčkovou“ výzdobou.

„Tunel se využívá i u nově navrhovaných staveb - třeba stožárů - jak se budou chovat při určitém větrném zatížení,“ doplnil Novotný.

Simulace počasí na vyhřívaném kopci pomůže meteorologům

V budově, která stojí na okraji Telče v Batelovské ulici, se zabývají i jinými věcmi. Třeba tu simulují vyhřívaný kopec. „Zkoumá se, jak kolem něj proudí vzduch bez vyhřátí a s vyhřátím,“ poznamenal ředitel Centra excelence.

„Data mohou využít ekologové, meteorologové, odborníci na krajinu i zemědělci,“ vyjmenoval Sergii Kuznetsov, jenž řídí provoz klimatického tunelu.

Jinak ten kopec nemá žádnou předlohu. „Žádná Javořice to není. Je to kopec klasického tvaru,“ dodal Kuznetsov.

Přístroje v telčském vědeckém centru umí vytvořit letní pařák i pořádný déšť. Nebo zajistí vlhký vzduch. Klimatický tunel může sloužit i pro letecký průmysl.

Mají tu rovněž rentgen, na nějž Telčané získali mezinárodní evropský patent. „Nedávno jsme zde zkoumali například dvě gotické deskové malby z poloviny 15. století ze sbírek Národní galerie v Praze či lebky drobných hlodavců pro partnerský ústav Akademie věd,“ upřesnil vedoucí laboratoře rentgenové a neutronové radiografie Michal Vopálenský.

Mobilní laboratoř pomohla v Hradci i u Národního divadla

Pyšní jsou pracovníci Centra excelence také na svou mobilní laboratoř. „Jeden z přístrojů, který jsme si sami vyvinuli, slouží ke zjišťování pevnosti dřeva,“ pověděl šéf tohoto pracoviště Michal Kloiber.

Zařízení zatím nemá jméno. Funguje tak, že se do dřeva nejdřív musí navrtat dvanáctimilimetrový otvor. Do něj se pak vkládá sonda přístroje a pomocí táhla se roztáhnou čelisti. „Signál z přístroje v počítači ukáže naměřené hodnoty, podle nichž se vyhodnotí pevnost materiálu,“ dodal Kloiber k tomu, jak prototyp funguje.

Vědci přístroj použili naposledy při hodnocení mechanických vlastností nosných trámů zvonové stolice v Bílé věži v Hradci Králové. Zkoumali rovněž stav trámů Schönkirchovského paláce poblíž Národního divadla v Praze.

„Diagnostika dřeva se dělá běžně vizuálně a poklepem. My jako doplněk využíváme ještě přístroje. Pomohou zjistit třeba vnitřní hnilobu dřeva,“ řekl Michal Kloiber.

Projektant či majitel objektu od vědců dostane přesný podklad, jak s tím dřevem má pak pracovat.

„V náramném pořádku je například krov kostela v Budkově. Hodnotili jsme i krovy věže svatého Ducha v Telči. Ta se připravuje k rekonstrukci,“ dodal šéf mobilní laboratoře. Zájemci si mohou tyto služby Centra excelence objednat mailem nebo telefonicky.

V centru pracují čtyři desítky vědců, část je ze zahraničí

Zkušební provoz vědeckého pracoviště začal v roce 2013, od roku 2014 je zde běžný provoz. Soustředí se především na výzkumy zachování kulturního dědictví a památek. Tímto zaměřením je v České republice jedinečné.

V Centru excelence Telč mají nyní čtyři desítky pracovníků. Pocházejí i z ciziny. „Dva kolegové jsou z Itálie, dva z Ukrajiny a po jednom z Řecka, Belgie a Slovenska,“ vyjmenoval Jakub Novotný.

Čeští pracovníci odtud vyjíždějí také na zahraniční výzkumné pobyty. „A naopak zahraniční vědci přijíždějí využívat naše vybavení do Telče,“ doplnil ředitel Centra excelence. Volná pracovní místa v současnosti nenabízí. „Výzkumné týmy na běžící projekty jsou personálně zabezpečeny,“ potvrdil.

Provoz centra stojí okolo 30 milionů korun ročně. Financování zajišťují z grantů, či jde o smluvní zakázky.

Letos budou vědci kupříkladu pracovat na projektu zaměřeném na vápenné materiály pro restaurování a konzervování historických staveb. Jiný výzkum se týká historických dřevěných konstrukcí. Centrum bude spolupracovat i s památkáři a historiky v projektu Telč a jezuité.