Další díl pořadu Jak se staví sen (Prima v sobotu 16. dubna v 17:35) přináší příběh samoživitelky Andrey, svobodné matky, která se snaží pro sebe a syna vytvořit příjemný domov v bytě v Roudnici. Nejvíc si přeje novou kuchyni. Samozřejmě jí chybí také ložnice, ale tu není kde udělat.
Andreu opustil otec jejího syna hned po porodu. Velkou oporou jí vždy byli rodiče, maminka zemřela před devíti lety, tatínek vloni před Vánoci. Naštěstí má kolem sebe spoustu kamarádek, na které se může spolehnout, a stejně tak na svého syna Pavla. Andrea se pokoušela najít si nového partnera, ale zatím to nevyšlo.
Andrea pracuje jako příjmová technička na stanici technické kontroly. Kromě toho také chodí uklízet. Život samoživitelky není jednoduchý. Musí se otáčet, aby nemuseli živořit.
Pavel studuje třetím rokem gymnázium. Rád by šel na práva nebo se věnoval matematice. Většinu času mimo školu tráví na fotbale, tréninky má 4x týdně. Zato Andrea nemá moc času na své koníčky. Jeden čas hrála dokonce hokej a založila ženské hokejové mužstvo, s tím ale musela skončit kvůli zdravotním důvodům. Nyní si chodí jen tak zabruslit, zaplavat, zacvičit, do sauny, občas s kamarádkami na víno.
Andree se líbí jednoduchost, barvy, praktičnost, moderní design či čistý bílý design, nemá ráda černou, hnědou a tmavě zelenou barvu. Materiály nějak zásadně neřeší. Kuchyň by si přála bílo-zelenou nebo bílo-červenou, hladkou.
Určitě by potřebovala nový sporák, radši sklokeramickou desku, neumí prý vařit na plynu, dále klasické vybavení: mikrovlnku, myčku, ledničku s mrazákem. Rozhodně trvá na zachování obrazu rodičů.
Zajímavostí je kytka, kterou Andrea zasadila, když se narodil její syn Pavel. Designéři mají v plánu ji zakomponovat do proměněného prostoru jako překvapení pro Andreu. Dále chtějí udělat nejen novou kuchyň, ale také nový obývací pokoj a chodbu. Proměny se ujali návrháři Andrea Hylmarová a Marek Povolný.
Každá podlaha jinak vysoká
„Rekonstrukce bytu v Roudnici byla poměrně rozsáhlá. Na začátku nebylo jasné, co provedeme se vstupní chodbou. Dále jsme hledali místo pro jídelní kout. Jediné, co bylo zřejmé, byla pozice kuchyně. Hlavním neduhem původního stavu bylo propojení dětského a obývacího pokoje, dále tmavá úzká chodba a nedobře řešená kuchyně,“ popisuje situaci v bytě designér Marek Povolný.
Problémem byly výškové rozdíly podlah, které potřebovaly srovnat do jedné úrovně. Dalším nemilým překvapením bylo povrchově tažené vedení plynu a topení, které způsobilo návrhářům vrásky při kompletování truhlářských konstrukcí v předsíni. Museli improvizovat a vymyslet zakrytí těchto nevzhledných trubek.
„Zásadní bylo oddělení dětského a obývacího pokoje. Tím jsme Andree i Pavlovi dopřáli vytoužené soukromí. Celkový komfort bydlení se neskutečně zvedl: nová kuchyně, dostatek úložného prostoru, kvalitní spaní. Proměna bytu je moderní, i když pracuje s klasickými materiály. Například jsme na podlahu položili koberec, což nebývá zcela zvykem. Použili jsme jej však zcela neobvyklým způsobem. Koberec jsme nalepili svisle na stěny v místech, kde bude kontakt se stěnou - u lavice s jídelním stolem a u věšáku na kabáty,“ vysvětluje Marek Povolný.
Zajímavostí je jing-jang kuchyně, která je rozdělena na bílou a tmavou wenge část.
Kuchyň a volný nábytek návrháři kompletně odstranili a nahradili novými věcmi. V interiéru převládá kombinace bílé barvy, světle šedé na mramorovém koberci a lomené šedo-béžové na klasickém koberci. Na tomto světlém základu vyniknou sytě žluté detaily a materiál wenge na dveřích a v kuchyni.
Zajímavostí je jing-jang kuchyně, která je rozdělena na bílou a tmavou wenge část. Každá část linky v sobě obsahuje i kontrastní prvek materiálu druhé části kuchyně v podobě otevřené niky v horních skříňkách.
„Dispozičně nebylo moc co vymýšlet. Hned jsme se shodli na zazdění průchodu do Pavlova pokoje i zrušení dveří z chodby do kuchyně. Stylově jsme nebyli od začátku úplně jednotní, chvíli nám trvalo, než jsme se dohodli na barevných akcentech,“ přiznává návrhářka Andrea Hylmarová.
„Hlavně kuchyň byla ve stavu opravdu bídném. Pominu-li šokující povrchové vedení vodovodního potrubí, tak nevyhovovala velikostí pracovní plochy, kvalitou a dimenzí úložných prostor, chyběl odsavač par. Dalším velkým problémem bylo kvalitnější spaní pro Andreu, protože původní gauč nebyl pro každodenní přespávaní vůbec vhodný. Zrušili jsme také staré záclony v kombinaci s roletou a nahradili je novou jemnou záclonou a zatemňovacím závěsem,“ vypočítává změny designérka.
Díky zazdění průchodu z obýváku do Pavlova pokoje získali návrháři celou plochu stěny, kterou využili pro přidání úložných prostor. Skryje se v nich oblečení, drobnosti, televize, ale i květiny. Důležitá je ucelená stylová linka. Všechny upravované prostory se příjemně propojily a projasnily, byť jsou nadále vizuálně jasně vymezeny.
Bytu hodně pomohla nová kuchyň a kvalitní osvětlení. „Mám dobrý pocit z celkového zvoleného stylu. Interiér je moderní, působí svěže, má určitý rukopis, a přesto se, myslím, jen tak neokouká. Na řadě by měla být nyní koupelna. Je sice stále funkční, ale zasloužila by si lepší vybavení a také nové dveře, ale to už je na majitelce,“ dodává Hylmarová.
