Roboti místo zaměstnanců, Škoda chce pokračovat v automatizaci

  • 167
Škoda ve Vrchlabí nahradila zaměstnance na montování převodovek kolaborativním robotem. Je přesnější a spolehlivější a na rozdíl od lidí nedělá chyby. V závodě navíc mizí i práce logistiků, materiál po továrně rozváží samořiditelné vozíky. Vedení už proto zvažuje další automatizaci.

Na první pohled je to klasická výrobní linka, kde dělníci montují do automatické převodovky jednotlivé součásti. Na jednom místě ale lidé chybějí. Zastupuje je stroj, který části do převodovky vkládá sám. Jeden z prvních robotů v Česku, který nemusí být „za klecí“. Když do něj omylem vrazíte silou do 30 newtonů, zastaví se a opakuje svoji činnost znovu. Při větší síle stačí jeden povel od lidského kolegy a robot pracuje dál.

I díky tomu nemusí být robot v izolaci. Jde totiž o takzvaného kolaborativního robota, který reaguje na to, co se kolem něj děje. Nehrozí tak, že by lidem na lince škodil.

Robot KUKA, který pro Škodu integrovala firma Matador, montuje píst řazení. Do loňského roku tyto díly kompletovaly místní zaměstnankyně, jenže když s nimi při nepříliš ergonomicky pohodlné montáži ťukly do části převodovky, mohla na nich vzniknout miniaturní oděrka, která v budoucnu mohla působit potíže s řazením. Robot chyby nedělá.

Zkušenosti po pár měsících provozu jsou zatím dobré: je přesnější a spolehlivější než zaměstnanci. „Budeme pořizovat další, tento se osvědčil,“ říká Ivan Slimák, šéf závodu ve Vrchlabí. Právě on je pod obří proměnou vrchlabského závodu podepsaný.

Lidé se přesouvají

Kdysi se ve Vrchlabí montovaly roomstery či octavie, dnes je jednou ze tří továren koncernu Volkswagen, kde se vyrábějí automatické převodovky DSG. Závod je zároveň ochutnávkou toho, jak mohou tuzemské továrny vypadat za pár let.

Slimák se netají tím, že inovace vedoucí ke snižování nákladů ho velmi zajímají, zvláště když kvalita zůstává zachována. Chce proto podíl automatizace ještě zvýšit.

Škoda Auto rozšíří svůj byznys v Číně, investuje tam 60 miliard korun

Stroje zdaleka nenahrazují jen montážní dělníky. Ve Vrchlabí postupně mizí třeba i práce logistiků.

Na několika úsecích tu mají samořiditelné vozíky, které materiál po továrně vozí bez lidské obsluhy.

Přesto firma dál lidi přijímá. I proto Škoda zatím ve Vrchlabí nemusí lidem vysvětlovat, proč jim roboti berou práci: továrna roste tak rychle, že se lidé z postů obsazených roboty posouvají na jiná místa. Navíc se vytvářejí úplně nové pracovní pozice přímo související s nasazováním nových technologií.

Inspirace pro celý koncern

Slimák se jako šéf kvality podílel na vybudování podobného závodu v Číně, když ho v roce 2011 pověřil tehdejší šéf Škody Auto Winfried Vahland netradičním úkolem: stihnout během roku a půl postavit ve Vrchlabí místo klasické montáže aut závod na výrobu převodovek. Běžně to přitom trvá dva až tři roky.

Výroba aut se tehdy ve Vrchlabí příliš nevyplácela. Škoda ale nechtěla továrnu pro zhruba tisícovku lidí zavřít. Proto když porazila německý Kassel i slovenský Martin v koncernovém výběrovém řízení na výrobu převodovek, mohl se Slimák pustit do práce.

Pět let poté získal závod cenu Továrna roku v soutěži, kterou pořádá odborný časopis Produktion a poradenská společnost A. T. Kearney. Porotci ocenili jak rychlost proměny montážního závodu, tak rozsah inovací.

Novinkou byl ostatně i způsob, jak se závod stavěl. Do splnění harmonogramu náběhu výroby chybělo šest měsíců. Vedení se proto rozhodlo získat čas na životnostní zkoušky převodovek tím, že díly ve Vrchlabí vyrobili, ale smontovali je v závodě Volkswagenu ve východočínském Ta-lienu. Tam stojí velmi podobná továrna, díky čemuž mohly začít zkoušky v předstihu. Souběžně tak chvíli běžela ve Vrchlabí výroba aut i převodovek.

Pověst vrchlabského závodu od té doby roste v celém koncernu. Někdejší manažer logistiky vrchlabského závodu Petr Janeba pracuje již druhým rokem na postu šéfa logistiky závodu Volkswagen Martin, další manažer z výroby se přesunul do oddělení řízení kvality v centrále Volkswagenu.

Dva tisíce převodovek denně

Výroba aut ve Vrchlabí má více než stoletou tradici, pro řadu lidí byl proto konec montáže a nahrazení převodovkami krokem zpět. „Dali jsme práci všem, co měli zájem. Část lidí byla ze začátku skeptická, ale také bylo hodně lidí, kteří přesun výroby na jiný typ viděli jako velkou příležitost,“ říká Ivan Slimák. Sám pro koncern pracuje čtvrt století a prošel vysokými funkcemi i v jiných závodech po celém světě.

Automatické převodovky vyžadují mimořádnou přesnost, i proto má při cestě po areálu člověk pocit, že je spíše v potravinářské či farmaceutické firmě. Před vstupem do některých provozů je dokonce třeba projít speciální očistou a pohybovat se ve speciálních oblecích. Důvodem je především velký podíl mechatroniky, které by jakákoliv nečistota mohla způsobit velké potíže.

Rozjíždět továrnu v Česku je podle Slimáka jednodušší, než to bylo v Číně. „Je tu více technicky zdatných lidí, i když je cítit, že jich ubývá,“ poznamenává Slimák. „V Číně jsou naopak mnohem lépe jazykově vybaveni. Měl jsem k ruce 35 mladých inženýrů, kteří prošli německými školami. Tady žijeme bohužel z tradice, výhled dál beze změny ve vzdělávacím systému není tak optimistický,“ soudí. Výrobu v Česku ale považuje za produktivnější.

Automatické převodovky mají slibnou budoucnost. Po Americe a Asii roste poptávka po jednodušším řazení i v Evropě. Jsou považovány za ideální pro auta s hybridním pohonem i pro elektromobily, dokonce i více než polovina všech vyrobených superbů už má automat. Ve Vrchlabí proto vyrábějí 2 000 převodovek denně, přestože začínali na polovičním počtu.

Škoda do rozvoje továrny ve Vrchlabí dala téměř 250 milionů eur, hlavně do technologií. Stát výměnou za to postavil do Vrchlabí lepší silnice. Výroba tak může dál růst.


Elektromobil