Kvůli jeho ochraně mu říkejme třeba Pavel. Prošel hned několik agentur, které pořádaly masové hony na nové klienty. Snil o dobře placené práci a rychlé kariéře, oslovily ho inzeráty prezentované jako zapisování odběrných míst, zákaznický servis, práce v kanceláři...
Inzeráty ale neměly s realitou nic společného. Z práce v kanceláři se staly celodenní výjezdy do terénu, do vzdálených měst. Zápisy odběrných míst se proměnily v pochůzky po sídlišti a přesvědčování jeho obyvatel ke změně dodavatele elektřiny.
Za několik let prošel mnoho firem. Některé agentury, pracující pro dodavatele energií, mu nabídly smlouvu, ale slíbené peníze neviděl.
Jiné sice plnou mzdu vyplatily, ale jen když donesl minimálně dvacet smluv měsíčně. A často dostal výplatu na ruku. Teď kvůli nedoplaceným mzdám zvažuje trestní oznámení, musel se zadlužit a práce načerno mu komplikuje další profesní život.
Vysoká škola fixlování
Z pravidelných školení a praxe rychle pochopil, kudy vede cesta k pofidérnímu kariérnímu úspěchu. „Pochopil jsem, že je to vymývání mozku,“ líčí mladý muž, který připouští, že také někdy jednal neeticky.
Triků v oboru poznal řadu a některé jsou vyloženě za hranou zákona - například falešné podpisy. „Pokud se u daného klienta zjistila nějaká chyba a byl mimo náš dosah, málokdy se za ním jelo, ale prostě se jeho podpis zfalšoval. Natvrdo přes sklo. Týká se to každého obchoďáka, bohužel i mě,“ popsal prý běžnou praxi jedné ze společností, kterými prošel.
Nová taktika podomních obchodníků. Děláme statistiku, tvrdí policii |
V jiné firmě, kde pracoval, se navíc podle něj vyskytují smlouvy, které podepsalo několik prodejců pod falešnými jmény. „U jedné z nich je běžné, že za smlouvou vystupuje falešná osoba. Kdyby se řešila náhrada škody vůči obchodnímu zástupci, není za kým jít.“
Klienty oslovovali buď po telefonu, nebo přímo v terénu. Auto plné obchodních zástupců vyjíždělo i stovky kilometrů daleko. Do míst, kde ještě přežívá podomní prodej nebo kde policie přivírala oči.
„Vysílali nás i tam, kde platí zákaz. Někdy za nás pokuty uhradili,“ vypráví Pavel. Podle něj jsou sankce většinou směšně nízké, maximálně pár tisíc korun. Mnohem víc děsí obchoďáky správní řízení - k tomu běžně přistupuje například obec Pohořelice na Moravě. V takovém případě se porušení zákazu podomního prodeje může prodražit, protože se řády pokut dostanou na desítky tisíc.
Někteří obchodníci vyzvánějí na zvonky naslepo, ti zkušenější se podle Pavla poznají tak, že vyrážejí se seznamy klientů energetických firem. „Měli jsme k dispozici databáze klientů E.ON, ČEZ, RWE, Bohemia Energy nebo Comfort Energy. Většinou pocházely od manažerů, kteří utekli od těchto firem. Po cestě jsme je někdy vyhazovali do popelnice,“ svěřil se.
Dostat se k těmto dokumentům může konkurenční firma jen nelegální cestou. Obsahují cenné osobní údaje - jména klientů, adresy, data narození nebo čísla o spotřebě.
Nelžete, říkáte polopravdu...
Při kontaktu se zákazníkem používají obchodní zástupci řadu slovních formulací, které mají zlákat klienta k podpisu smlouvy. Vštěpují se jim při pravidelných školeních. Obchodník například nemá mluvit o změně dodavatele, ale namísto toho má zdůrazňovat, že se distributor nemění.
„Sedmdesáti nebo osmdesátiletý člověk nezná rozdíly mezi distributorem a dodavatelem. Nelžete, ale mluvíte polopravdu,“ říká Pavel a připouští, že jednání může být posuzováno jako porušování živnostenského zákona. Obchod musí být totiž pro obě strany etický a srozumitelný.
Poměrně novou praxí je uzavírání smluv hlasovým souhlasem, které umožňuje nový občanský zákoník. „Operátor z vás musí vytáhnout vhodnou právní formulku. Často láká na nějakou slevu. Klient si ani neuvědomuje, že uzavírá smlouvu hlasovým souhlasem,“ dodává Pavel.
Při odstoupení od smlouvy pak smluvní partner žádá, aby v žádosti byla uvedena kromě čísla smlouvy také identifikace plynoměru a elektroměru. Ani to zákazník často netuší, dodavatel proto nemusí žádost uznat.
A proč v oboru pracoval? „Zpočátku v nevědomosti, v dobré víře. Potom jsem se potřeboval dostat z dluhů, které mi kvůli této práci vznikly a narůstaly. Snažil jsem se dělat věci maximálně čestně, ale vyžadovaná praxe ode mne byla jiná a nebylo možné odejít z hodiny na hodinu. Přesto jsem dělal maximum, abych člověka nijak finančně nepoškodil,“ vysvětluje.
Podomní prodejci se v únoru v Praze vydávali za statistiky:
20. února 2016 |
