Vynálezce simulátoru kremace Ting Žuej pořádá pro účastníky dvouhodinové sezení s otázkami o životě a smrti, o nichž účastníci diskutují. Každý z nich se musí například rozhodnout obětovat svůj život kvůli jinému člověku, nebo naopak. Své rozhodnutí musí odůvodnit a hráči poté hlasují pro nejhorší vysvětlení. Člověk s nejhorším hodnocením od ostatních je poslán do napodobeniny krematoria.
„Jsi americký voják v Afghánistánu. Tebe a tvého spolubojovníka zpozoroval místní pastevec, který by mohl prozradit vaši pozici nepříteli. Zabijete ho, nebo necháte žít, a proč?“ zní například jedna z otázek Ting Žueje.
Odpovědi 33leté Ťi Žuo-sing byly ostatními zvoleny jako nejhorší. Prošla si „krematoriem“ a přiznává, že to byla děsivá zkušenost. „Ve chvíli, kdy je všude naprostá tma, jsou pocity skutečné. Především na začátku, kdy jsem seděla uvnitř místnosti a dveře se otevřely, slyšela jsem ten hluk a byla jsem trochu vystrašená,“ řekla.
Autor simulátoru Ting spolu se svým obchodním partnerem vyvíjeli atrakci téměř čtyři roky. „Nerozumíme a neumíme přijímat smrt, loučení je opravdu složité a komplikované,“ tvrdí Ting. Přemýšlel tedy, jak lidi vzdělávat o životě a připravit je na moment, kdy čelí smrti. „Nemusí o těchto problémech přemýšlet neustále,“ dodává Ting.
Další z hráčů, Lu S’-wej, tvrdí, že během hry zažil neobvyklé pocity. „Přinejmenším vám to dá šanci se uklidnit a oddat se hlubším myšlenkám a přemýšlet o životních problémech. Ty pocity jsou odlišné. Když projdete těmi dveřmi, pocítíte určité změny ve vašem myšlení, bude určitě odlišné od stavu, než jste sem přišli. Myslím, že je to úžasné a velmi užitečné.“
Na konci každého sezení napíšou hráči pojednání o svých zážitcích ze hry a mají také možnost sepsat svá poslední slova. Ting Žuej plánuje denně dvě sezení, čtyři dny v týdnu. Jedna hra na simulátoru smrti přijde zájemce na 444 jüanů, v přepočtu přibližně 1 600 korun. I tato suma má svůj význam, protože číslo čtyři si Číňané často spojují se smrtí, připomíná agentura Reuters.
