Mossack Fonseca | foto: Reuters

Novináři na kauze Panama Papers pracovali rok, zdroj nechtěl odměnu

  • 26
Více než rok zpracovávali novináři uniklá data z panamské právní kanceláře Mossack Fonseca o fungování firem v daňových rájích. Jako první se s nimi seznámil německý Süddeutsche Zeitung. Ten se ale rozhodl spolupracovat s kolegy, neboť šlo o více než 11 milionů stránek. Anonymní zdroj na oplátku údajně nic nechtěl.

Reportéři německého listu Süddeutsche Zeitung se rozhodli spolupracovat s kolegy, protože zpracování 2,6 terabytu dat neboli více než 11,5 milionu jednotlivých listin bylo nad jejich síly. Nyní popsali svou roční anabázi a to, jak probíhaly rozsáhlé rešerše materiálu a jeho ověřování.

Panama Papers

Neznámý zdroj kontaktoval novináře Süddeutsche Zeitung přes internet s nabídkou dokumentů známé právní kanceláře Mossack Fonseca, která svým klientům nabízí, jak se pomocí zakládání firem v daňových rájích co nejefektivněji vyhnout placení daní či legalizovat zisky z nelegální činnosti.

„Zdroj nežádal o žádnou finanční kompenzaci ani nic dalšího na oplátku, jen naléhal na některá bezpečnostní opatření,“ popsal deník Süddeutsche Zeitung, jak celá kauza začala. Komunikace proto poté probíhala šifrovaně a nedošlo k žádnému osobnímu setkání. Podle novinářů sám zdroj svou motivaci vysvětlil tím, že chce, aby se veřejnost dozvěděla o deliktech, o nichž dokumenty vypovídají.

Data uniklých diplomatických depeší byla 1,5tisíckrát menší

Původně šlo jen o malé množství materiálů, objem dat ale postupně narůstal až na 2,6 terabytu, což je vůbec největší únik dokumentů, s nímž kdy měli novináři co do činění. Jen pro srovnání: například únik diplomatických depeší zveřejněných serverem Wikileaks v roce 2010 měl objem 1,7 gigabytu, tedy téměř 1,5tisíckrát menší. Nedávná aféra kolem daňových dohod firem s Lucemburskem zvaná Luxleaks, na jejímž odhalení se v roce 2014 rovněž podílelo mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ), se zakládala na čtyřech gigabytech dat.

Uniklé informace pocházejí z období více než tří desítek let: ty nejstarší jsou ze 70. let minulého století, ty nejčerstvější ze začátku letošního roku. Konkrétně jde zejména o dokumenty ve formátu PDF, e-maily a obsah firemních databází. Roztříděné jsou podle jednotlivých firem, jež právní kancelář na přání svých klientů zakládala. Složka každé konkrétní schránkové firmy obsahuje všechny související materiály - smlouvy, příslušnou korespondenci či další naskenované dokumenty. Většinou jde o tisíce stran.

Spolumajitel firmy Mossack Fonseca odmítá obvinění:

Právě kvůli obrovskému rozsahu materiálu němečtí novináři zapojili do práce ICIJ a jeho prostřednictvím pak kolegy z mnoha zemí včetně Británie, Francie, Rakouska či třeba Argentiny. Celkem se na pátrání podílelo na 400 žurnalistů ze stovky médií v 80 zemích světa.

Jejich prvním úkolem bylo dokumenty digitalizovat pomocí metody optického rozpoznávání znaků, které umožňuje fulltextové vyhledávání pomocí variabilně nastavitelných algoritmů.

Mnohem obtížnější pak byl následný krok: prověřit jednotlivé firmy, jichž je celkem na 214 tisíc ze 200 zemí, a osoby, které v nich figurují. Z vyhledávání se zjistilo, že schránkové společnosti zakládaly nebo využívaly stovky známých osobností světového byznysu, politiků, sportovců či celebrit, prosté vlastnictví takové firmy ale automaticky neznamená porušení zákona. Tím může být třeba její konkrétní využití k praní špinavých peněz či daňovým únikům. Pro taková tvrzení je však třeba pečlivě vysledovat finanční toky a zjistit koncové majitele společností, což je však často problém, protože ti se nechávají zastupovat právníky, bankami či prostředníky.

Islandský premiér nedokázal novinářům vysvětlit skrývání svých příjmů a raději z rozhovoru utekl:

Tento úkol tak zřejmě připadne vyšetřovacím orgánům jednotlivých zemí, z nichž některé už začaly konat. Týká se to například Panamy, kde kancelář Mossack Fonseca sídlí, Nového Zélandu nebo Austrálie.

Podívejte se na grafiku osobností zapletených do Panama Papers:

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue