Dva muži píší osobní vzkazy u pietního místa v centru Bruselu. (23. března 2016) | foto: AP

PŘEHLEDNĚ: Teror v Bruselu v otázkách a odpovědích

  • 60
Den po teroristickém útoku v Bruselu, který stál život nejméně 31 nevinných lidí, se projasňují některé dosud neznámé či chaotické zprávy. Portál iDNES.cz sestavil přehled otázek, na něž už - s jistou rezervou, protože v podobných případech není nic definitivní - známe odpovědi.

1 Základní data o útoku

Mezi osmou a devátou hodinou ranní, tedy v době dopravní špičky, se v Bruselu odpálili tři sebevražední atentátníci. Nejprve dva na velkém mezinárodním letišti Zaventem, o hodinu později třetí v metru. Na letišti později pyrotechnici našli třetí nálož, podle dostupných informací potenciálně velmi nebezpečnou, která nevybuchla.

Řada lidí dosud leží s těžkými či kritickými zraněními v nemocnicích. Belgická ministryně zdravotnictví Maggie De Blocková uvádí, že obětí je 31, zraněných 260. Někdy uváděné číslo 34 mrtvých může započítávat teroristy, ty ovšem nelze počítat mezi oběti.

2 Kdo útok fyzicky provedl?

Vykonavateli byli bratři Brahim (někdy psáno Ibrahim) a Chálid Bakraouiovi, kteří měli belgické občanství a byli obyvateli Bruselu. Byli kriminálníky ještě předtím, než se ze syrské a irácké pouště vynořil temný přízrak Islámského státu: Brahim se v roce 2010 podílel na loupežném přepadení burzovního makléře či banky a postřelil policistu z kalašnikovu (předloni, po polovině vyměřeného trestu, byl propuštěn). Loni ho zadrželi v Turecku a vyhostili. Belgie ale ignorovala turecká varování a pustila radikála na svobodu (více čtěte zde).

Chálid zase v roce 2011 dostal pět let za krádeže aut (zdroje se rozcházejí, zda si většinu odseděl, nebo šlo o podmínku). Kvůli obvinění z terorismu byl v hledáčku Interpolu.

Brahim byl jedním ze sebevražedných útočníků na letišti Zaventem. Chálid byl mužem, který se odpálil v metru ve stanici Maelbeek. Dalším útočníkem z letiště byl Najim Laachraoui. O něm se přitom dosud soudilo, že z místa činu uprchl.

3 Byl útok vedený sítí, která loni zabíjela v Paříži?

Na tuto otázku zatím není jasná odpověď. Podle dostupných informací se útočníci znali a spolupráce je jednou z variant v centru pozornosti (zejména americké zdroje ji hodnotí jako vysoce pravděpodobnou). Belgie je ostatně zemí s nejvyšším podílem radikálních islamistů v obyvatelstvu v celé EU.

Útoky přišly krátce po sérii razií belgické policie. Nejprve 15. března vpadli policisté do domu na bruselském předměstí Forest, kde zabili 35letého Alžířana Mohammeda Belkaida. Objevili zde kalašnikov, salafistickou literaturu (zradikalizovaný Belkaid byl v roce 2014 v Sýrii), rozbušky - a také otisky prstů Saláha Abdeslama, zřejmě spolupachatele listopadových útoků v Paříži.

O tři dny později bruselská prokuratura informovala o nalezení oněch otisků. A tentýž den policisté vpadli do bytu v bruselské čtvrti Molenbeek, kde zatkli Abdeslama a další čtyři podezřelé. Belgická veřejnoprávní stanice RTBF také uvedla, že jeden z bratrů Bakraouiových si pronajal byt v Charleroi, kde se před útoky v Paříži sešli jejich strůjci, a měl jim poskytnout zbraně a munici.

Podle belgického ministra zahraničí Didiera Reynderse bezpečnostní složky získávají stále více informací nasvědčujících tomu, že stejní lidé ze stejných skupin jako v listopadu v Paříži útočili nyní v Bruselu.

4 K útoku se přihlásil Islámský stát. Co to znamená?

Teroristické hnutí Islámský stát se k útoku nejprve přihlásilo přes spřízněnou agenturu Amak a egyptská média, ve středu pak znovu přes svou rozhlasovou stanici Baján.

Záleží samozřejmě na tom, jak věrohodně lze takové přihlášení - ze své podstaty neověřitelné - brát (těžko od IS čekat objektivní, neutrální a přesné informace) a co vlastně znamená. Islámský stát může šířit propagandu a přihlášením se k útoku vábit rekruty (a strašit protivníky, protože to je podstata terorismu) sdělením „umíme udeřit kdekoliv“.

Případná inspirační, ideologická či konzultační role Islámského státu je ovšem scénářem, proti němuž nelze za stávajících informací mít mnoho logických námitek.

Některé indicie (Brahimova závěť, podle níž se „necítí v bezpečí a nemá důvod žít“, více o ní píšeme zde; výrok IS o „velmi rychlém plánování“ celé akce) naznačují, že útoky mohly být předešlými raziemi uspíšené.

5 Byl útok chytrý a sofistikovaný?

V některých ohledech ano, v některých nikoliv.

Psychologická iluze

Hrozba terorismu funguje stejně jako loterie, lidé ji neumějí správně vyhodnotit

Nejprve, proč nikoliv: použité nálože s hřebíky apod. nebyly nijak složité, tvořil je snadno sehnatelný materiál. Jakkoliv to zní cynicky, lze si představit, že počet mrtvých mohl být při dobře naplánovaných útocích v dopravní špičce značně vyšší.

Útok byl ale úspěšný z hlediska primárního cíle teroristů, tedy už zmíněného šíření paniky. „Když jsou útoky prováděny formou kampaně, to znamená v krátkých časových intervalech za sebou, roste jejich účinek. Myslím tím zejména z hlediska psychologického dopadu na myšlení lidí. To je taktika, kterou teroristé používají,“ řekl iDNES.cz expert na terorismus Marian Brzybohatý (rozhovor s ním čtěte zde).

Cíle s vysokou koncentrací lidí jsou podle něj z hlediska teroristů přitažlivé, protože jejich zasažení vyvolá velkou pozornost a silný psychologický úder. „Výsledkem je pak vzedmutí vysoké úrovně sociálního napětí, šoku, vlny silných emocí, zejména strachu,“ uvedl Brzybohatý s tím, že možnosti obrany řady míst s vysokou koncentrací lidí jsou omezené.

Platí to například pro letištní haly s odbavovacími přepážkami, které nejsou na drtivé většině letišť nijak zabezpečené.

Asymetričnost útoku se také podepisuje na tom, že útok způsobí značné materiální škody za použití minimálních nákladů. Ekonom Peter Vanden Houte například škody odhaduje na 400 milionů eur (téměř 11 miliard Kč). Opravy tvoří menší část této částky, větší jde na vrub prakticky zastaveného života a ekonomiky v Bruselu.

6 Hrozí něco České republice a Čechům?

Česká vláda, stejně jako vlády v dalších evropských zemích, zareagovala posílením bezpečnostních opatření. Vyhlášený první stupeň teroristického ohrožení ovšem znamená, že neexistují žádné zprávy o nebezpečí hrozícím na území republiky. Bezpečnostní složky jsou na nohou z preventivních důvodů.

V Česku se začala důkladněji chránit místa se zvýšenou koncentrací lidí, například pražské metro či Letiště Václava Havla v Praze. Přísnější režim platí pro všechna mezinárodní česká letiště. Policistům začalo pomáhat 550 vojáků.

V Belgii, přesněji v Bruselu, žije či pobývá několik tisíc Čechů. Belgické úřady jsou relativně pomalé s informováním svých zahraničních protějšků o obětech, česká strana ale dosud nedala najevo, že by nějací Češi byli pohřešováni. Svou roli v ubezpečení blízkých sehrávají i sociální sítě, které umožňují vzájemně se informovat i při přetížení telefonních linek.

7 Může dojít k dalším útokům?

To, že Belgie zůstává na nejvyšším stupni protiteroristické pohotovosti, značí, že nebezpečí dosud nepominulo.

V krátkodobé perspektivě onen stupeň pohotovosti může značit probíhající hon na komplice útočníků. Existuje možnost, že stahující se smyčka bezpečnostních složek a zprávy o probíhajících výsleších přimějí teroristy k dalším útokům (které by ale mohli provést tak jako tak i později) - ať už z obav před brzkým dopadením, nebo proto, že bezpečnostní „díry“, které měli zmapované a plánovali jich využít, se mohou v brzkých dnech zacelit.

Odborník na terorismus Marian Brzybohatý soudí, že útoky, které islamisté spustili po zadržení Abdeslama, byly naplánované už dříve. Síť islamistů v západní Evropě se podle něj postupně profesionalizuje.

V dlouhodobé perspektivě platí, že vždy může dojít k dalším útokům. Zastavit všechny sebevražedné atentátníky není možné a neumí to ani země s tak propracovanou bezpečnostní architekturou, jakou je Izrael. Je třeba dodat, že izraelské bezpečnostní složky vykazují vysokou efektivitu, otázka pak je, nakolik jsou jejich zkušenosti a postupy přenosné do evropského prostředí. Česko si ale několik izraelských odborníků zve na pomoc (více zde).

8 Přibývá útoků v Evropě? Spíš naopak

S teroristickými útoky je spojená jedna velká definiční obtíž: svět se obecně neshoduje na jasné a univerzální definici terorismu.

Vůbec nejsmrtonosnější útok provedli Kaddáfího agenti, když pomocí nálože na palubě dopravního letounu přelétávajícího nad skotským Lockerbie zabili 270 lidí (v roce 1988). Libyjští agenti stáli i za bombou, která nad Nigerem zničila francouzské letadlo DC-10 a zabila všech 170 lidí na palubě. Třetí velký útok na letadlo (88 obětí) způsobila organizace palestinského teroristy Abú Nidala v roce 1974.

Z pozemních útoků byly největší údery v Madridu (2004, 191 mrtvých), Paříži (2015, 130 obětí), Bologni (1980, 85 mrtvých) a Londýně (2005, 52 mrtvých). S výjimkou útoku v Itálii, který měly na svědomí neofašistické milice, jsou všechny tři zbývající dílem islamistických teroristů.

Počty obětí teroristických útoků v Evropě v letech 1970-2015

Celkové grafy obětí terorismu v čase ale ukazují, že současné útoky - přes všechnu svou tragičnost - nejsou co do počtu obětí ničím, co by Evropa v minulosti nezažila (byť v minulosti nebyly motivovány nábožensky, ale častěji například politicky či nacionalisticky). Co je nového, je rychlost a intenzita šíření informací (i obrazových) a faktická nemožnost informacím uniknout.

(Pozn. red.: To samozřejmě neznamená, že by bylo možné jakkoliv současné útoky zlehčovat či dokonce omlouvat.)

Počty obětí teroristických útoků v Evropě v letech 1970-2015 s odlišením počtu mrtvých a zraněných


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue