„Důkazy obžaloby jsou věrohodné a úplně vyvracejí verzi obhajoby o nevině Savčenkové,“ uvedl soudce Leonid Stěpaněnko a dodal, že „náprava Savčenkové je možná jen v izolaci od společnosti“. Obžalovaná pak přerušila čtení rozsudku zpěvem ukrajinské lidové písně. Až po přestávce tak soudce ohlásil výši trestu.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko podle agentur AFP a TASS Moskvě navrhl výměnu Šavčenkové za dva ruské zajatce. „Jsem připraven předat Rusku dva ruské vojáky, zadržené na našem území kvůli účasti v ozbrojené agresi proti Ukrajině. Soud s nimi je v závěrečném stádiu. Hned poté jsem připraven cestou příslušných procedur zajistit jejich předání Rusku,“ řekl Porošenko.
Zdůraznil, že nastal čas, aby ruský prezident Vladimir Putin splnil slib, daný při jednáních s účastí německé kancléřky a francouzského prezidenta, že se Savčenková vrátí domů, což však před rozhodnutím soudu není možné. Uvedl také, že jeho země verdikt ruského soudu nikdy neuzná.
Kreml na Porošenkovu výzvu reagoval vyhýbavě. „Ruská strana bude postupovat v přísném souladu s národní legislativou,“ řekl agentuře TASS prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. „O ostatním může rozhodnout jedině prezident. A jaké to bude rozhodnutí, zatím nelze říct,“ dodal mluvčí.
Porošenko měl podle médií zjevně na mysli ruské občany Jevgenije Jerofejeva a Alexandra Alexandrova, které ukrajinští vojáci zajali loni v květnu v přestřelce se separatisty na východě Ukrajiny. Nyní je soudí v Kyjevě jako teroristy. Podle Kyjeva jde o příslušníky ruských speciálních sil, ruské ministerstvo obrany tvrdí, že z armády odešli.
Česko vyzvalo k propuštění Savčenkové
Česká diplomacie vyzvala Moskvu, aby Savčenkovou „s ohledem na humanitární důvody a přijaté mezinárodně právní závazky“ neprodleně propustila a umožnila její návrat domů. Ministerstvo zahraničí v prohlášení odůvodnilo svou žádost naplňováním minských mírových dohod z loňského února, které ukládají bojujícím stranám propuštění všech vězněných osob.
Premiér Bohuslav Sobotka v pondělí prohlásil, že řešením pro Savčenkovou by mohla být výměna zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem. „Podporujeme naplnění i té časti minských dohod, která se týká výměny válečných zajatců, a to podle mého názoru by mohlo být řešení pro paní Savčenkovou,“ řekl Sobotka.
Čtyřiatřicetiletá Savčenková podle obžaloby v červnu 2014 na východě Ukrajiny jako příslušnice dobrovolnické jednotky bojující na straně vládních sil navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla ale tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům.
Soud uvedl, že imunita ukrajinské poslankyně a členky Parlamentního shromáždění Rady Evropy nebrání odsouzení Savčenkové, protože mandát získala až po spáchání inkriminovaných zločinů, jakož i po zatčení a uvalení vazby.
Za důvěryhodné označil svědky obžaloby, pocházející podle obhájců z řad proruských separatistů, jakož i důkazy usvědčující Ukrajinku. Důkazy a svědectví obhajoby o nevině obžalované soudce odmítl. Nevidí ani důvod žádat Ukrajinu o pomoc kvůli dalšímu ověřování alibi Savčenkové, které podle něj vyvrátili svědci a experti obžaloby.
Šavčenková se neodvolá
Ukrajinka předem oznámila, že se proti verdiktu nemíní odvolat. Podle obhájců si tak zablokuje možnost napadnout rozsudek u Evropského soudu pro lidská práva, ale Savčenková doufá, že zřeknutí se odvolání by mohlo urychlit její vydání do vlasti, zřejmě výměnou za Rusy uvězněné na Ukrajině.
Kyjev a západní státy požadují propuštění Savčenkové. Kreml až dosud tyto výzvy ignoroval a tvrdil, že do práce nezávislých soudů nikdo nesmí zasahovat. Tisk ale spekuluje, že po vynesení přísného rozsudku by mohlo dojít k výměně Savčenkové a dalších uvězněných Ukrajinců za Rusy, zajaté ukrajinskými vojáky na východě Ukrajiny, popřípadě za zmírnění sankcí proti Rusku.
Savčenková u soudu pěla ukrajinskou hymnu, rozsudek předem neuznává |
Savčenková byla v Rusku zatčena v červnu 2014. Rusko ji vinilo ze smrti dvou ruských novinářů u východoukrajinského Luhanska, kam jako důstojnice ukrajinského letectva navedla palbu ukrajinských jednotek. V důsledku toho zahynuli 17. června 2014 ruští novináři Igor Korneljuk a Anton Vološin.
Sama Savčenková se hájí, že jen plnila svou povinnost a v řadách dobrovolnickém praporu Ajdar bojovala za vlast na ukrajinském území a neuznává právo Rusko ji soudit. Svobodu si chtěla vymoci i několika hladovkami, které držela ve vězení.
V říjnu 2014, kdy byla již ve vězení, byla zvolena poslankyní kyjevského parlamentu za stranu Vlast bývalé premiérky Julije Tymošenkové, která Savčenkovou demonstrativně zařadila na první místo kandidátky.
Šavčenková u soudu:
