Chilané uvedli, že zachránili všech 14 členů posádky. Ti pluli na dvou dřevěných vorech podobných těm, které se zúčastnily původní výpravy Kon-Tiky v roce 1947. Chilská vláda podle BBC uvedla, že jsou všichni v pořádku.
Expedice Kon-Tiki 2 začala v Peru v listopadu loňského roku a za 43 dní dopluly posádky obou plavidel na Velikonoční ostrov. Na zpáteční cestu do Chile se vydaly v lednu, ale silné proudy je stáhly mimo kurs.
Ve středu posádka vyslala nouzový signál s žádostí o pomoc. „Uvědomili jsme si, že dosáhnout Jižní Ameriky by zabralo moc času a rozhodli jsme se pro evakuaci,“ vylíčil šéf expedice Nor Torgeir Higraff. Podle chilského námořnictva se vory tou dobou nacházely asi 1600 kilometrů západně od jihochilského města Puerto Montt.
Podle Higraffa za vše mohlo počasí ovlivněné El Niněm. „V běžném roce bychom už dosáhli Jižní Ameriky. Místo toho jsme stále 900 námořních mil (1667 km, pozn. red.) od pevniny a předpověď počasí nevypadala slibně,“ uvedl Higraff.
Plavba Pacifikem na kmenech stromů
Úkolem posádky bylo, na rozdíl od expedice v roce 1947, dokumentovat klimatické změny a míru znečištění Tichého oceánu.
Na původní misi voru Kon-Tiki, který byl pojmenován po inckém bohu slunce, se vydala expedice norského antropologa a dobrodruha Thora Heyerdahla v roce 1947. Cílem výpravy bylo vyvrátit tehdy panující názor, že cesta z Peru do Polynésie není bez moderního vybavení možná.
Heyerdahl postavil na základě nákresů španělských conquistadorů vor z balzového dřeva, co nejpodobnější tomu, jaký používali Inkové před příchodem Evropanů. A po 101 dnech trvající plavbě nakonec s šestičlennou posádkou úspěšně přistál na ostrově Raroia ve Francouzské Polynésii. A prokázal tak, že bylo možné osídlit ostrovy v Polynésii z Jižní Ameriky.