K celosvětovým oslavám dne svatého Patrika se rozhledna s nástupem tmy připojí zeleným osvětlením podobně jako třeba Empire State Building v New Yorku nebo socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru.
Barevně nasvícená byla rozhledna na Petříně už několikrát. Naposledy se v polovině února rozzářila zlatě u příležitosti Dne dětské onkologie. Na znamení solidarity po teroristických útocích v Paříži se v listopadu rozsvítila barvami francouzské trikolory. Při státních svátcích svítí světla na rozhledně českými barvami.
Různé druhy nasvícení umožňují speciální LED reflektory, které jsou na rozhledně od ledna loňského roku, kdy nahradily výbojkové osvětlení.
„Každý reflektor je rozdělen na dvě části. V jedné polovině jsou bílé zdroje, v té druhé jsou umístěny barevné diody,“ přibližuje Vítězslav Chmelík, generální ředitel společnosti Eltodo-Citelum, která se o osvětlení rozhledny stará.
Kombinace barev i různé barevné přechody se předem naprogramují na počítači a na místě je technik přehraje do řídicí jednotky jednoho z rozvaděčů v prvním patře rozhledny. O stylu nasvícení musí pokaždé rozhodnout magistrát i Muzeum hlavního města Prahy, které je vlastníkem rozhledny.
Světelnou show zažil Petřín i během posledního ročníku festivalu Signal. Rozhledna se tehdy proměnila ve světelnou Medusu, která pomocí reflektorů svými paprsky osvětlovala okolí.
Od stavby uběhlo 125 let
Petřínská rozhledna má vedle svatého Patrika ještě jeden důvod k oslavě. Stavět se totiž začala přesně před 125 lety.
Myšlenka vybudovat na vrchu Petřína rozhlednu vznikla, když se v roce 1889 vypravil Klub českých turistů na světovou výstavu do Paříže. Členům hromadné výpravy tehdy učarovala francouzská novinka, Eiffelova věž.
„Představitelé klubu si usmysleli, že by bylo pěkné postavit podobnou věž i v Praze na Petříně,“ říká historik Muzea hlavního města Prahy Tomáš Dvořák. Vzhledem k plánovanému umístění by navíc věž nabídla unikátní výhled na město.
Pro dokončení rozhledny si však její příznivci stanovili poměrně šibeniční termín. Věž měla být hotová do jubilejní zemské výstavy, kterou Praha hostila v roce 1891.
Původně spíše vlastenecký sen českých turistů začal získávat konkrétní obrysy po vydání fejetonu spisovatele a aktivisty Viléma Kurze. Ten ve svém díle představil vizi, jak by mohla rozhledna Prahu zdokonalit.
„Na ten popud poté vzniklo Družstvo pro rozhlednu na Petříně, jehož jádro tvořili právě členové Klubu českých turistů. Družstvo získalo různé výhodné půjčky od města, díky nimž mohlo celou stavbu financovat,“ uvádí historik Dvořák.
První výkopové práce na místě, kde nyní petřínská rozhledna stojí, tak začaly právě 16. března roku 1891. Ačkoliv byla stavba na svou dobu technologicky náročná, postupovali dělníci rychle. Už v květnu začali montéři z Pražské mostárny v Libni skládat ocelovou konstrukci.
„Podobné konstrukce už byly vyzkoušené ze staveb železničních mostů, takže to pracovníci zvládli velmi rychle,“ říká Dvořák.
Díky tomu byla 2. července téhož roku celá stavba dokončena a vše se tak stihlo ještě v průběhu zemské výstavy. O několik dní později, tedy 25. července, zahájila pravidelný provoz také lanová dráha na Petřín. I tu si ve svém futuristicky laděném fejetonu vysnil spisovatel Kurz. Od září loňského roku prodělává lanová dráha celkovou rekonstrukci a provoz by na ní měl být opět zahájen letos 8. dubna.
