„Narodil jsem se skoro mrtvý, udušený pupeční šňůrou, kterou jsem měl omotánu okolo krku. Bylo to v nemocnici sv. Josefa a moje matka slíbila, že pokud se proberu k životu, bude svatý Josef i mým patronem,“ řekl Paulo Coelho na otázku, proč vlastně svátek slaví.
Coelho se během pobytu v Praze vrátí do kostela Panny Marie Vítězné, kde se pokloní Pražskému Jezulátku, jemuž v roce 2005 věnoval červené šaty vyšívané zlatou nití jako dík za splněný sen o dráze slavného spisovatele. Autor patří k pěti nejprodávanějším autorům světa, lidé koupili přes 100 milionů jeho knih.
Jezulátku svou prosbu Coelho sdělil v roce 1982, když byl se svojí manželkou v Praze poprvé. „Cestovali jsme podle tehdy velmi populárního průvodce Evropa za 5 dolarů denně. Když jsme přijeli do Prahy, byl problém si vyměnit peníze, ale od chvíle, kdy se nám to v jednom hotelu povedlo, jsem se tu začal cítit jako doma. Češi jsou milí lidé,“ zavzpomínal Coelho.
Prosbu začínajícího spisovatele Pražské Jezulátko zřejmě vyslyšelo, protože z jeho Alchymisty, jehož vydal šest let poté, se stal světový bestseller, jenž je sice stejnou měrou nadšeně přijímaný i vysmívaný, ale ve všech jazycích komerčně úspěšný. Jen v češtině se prodalo neuvěřitelných dvě stě tisíc kusů.
Už před letošním příjezdem Coelha do Prahy média přinesla historku o tom, jak během první návštěvy Prahy spisovatel, který se mimochodem ve svých začátcích živil jako úspěšný autor písňových textů a žil životním stylem hippies, koupil ve Zlaté uličce obrázky od pouličního malíře. „Dal jsem mu za ně myslím jeden dolar, byly velice levné,“ vzpomněl si jen velmi matně. S malířem by se dnes rád setkal, zatím se jej ale nepodařilo vypátrat.
