Svobodní kurdští sokoli (TAK) se k útoku přihlásili ve čtvrtek na svých webových stránkách. Exploze trhaviny byla podle nich pomstou za vojenské operace na jihovýchodě země, při kterých od července zemřely stovky kurdských civilistů i vojáků.
Skupina zároveň zdůraznila, že nedělní bombový útok v Ankaře byl namířen na bezpečnostní síly a neměl za cíl smrt civilistů. Ztráty životů obyčejných lidí jsou však podle TAK nevyhnutelné. Nedělní útok prý navíc nebyl poslední.
Německé ministerstvo zahraničí v souvislosti s tím oznámilo, že kvůli riziku dalších útoků uzavřelo svou ambasádu v Ankaře i konzulát a německé školy v Istanbulu.
K útoku došlo v neděli u hlavního autobusového nádraží nedaleko vládních budov. Krátce před 19. hodinu (18. hodinou SEČ) otřásl čtvrtí Kizilay mohutný výbuch, který mělo podle tureckého ministra vnitra na svědomí jedoucí auto naložené trhavinami (psali jsme zde).
Při útoku zemřelo 37 lidí, další desítky zůstávají v nemocnici. Turecké úřady z exploze ihned obvinily Stranu kurdských pracujících (PKK) a jako odvetu v pondělí zahájily nálety na pozice této strany na severu Iráku. Zahynulo při nich 45 kurdských bojovníků (více čtěte zde).
Atentáty jako pomsta
Skupina Svobodní kurdští sokoli bojuje dlouhodobě proti turecké vládě a přihlásila se také k únorovému atentátu, při němž v Ankaře zahynulo 30 lidí (psali jsme zde). Atentát byl podle ní odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda z rozkazu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Členové TAK o sobě tvrdí, že se od PKK odštěpili a operují samostatně, uvedla ČTK. Podle odborníků však jsou obě skupiny stále úzce propojené. Turecké úřady se domnívají, že skupina TAK je pro PKK pouze jakýmsi pláštíkem v případě, že spáchá útok, při němž zahynou civilisté a který vyvolá rozhořčení obyvatel.
PKK tvrdí, že skupinu TAK tvoří její bývalí členové, kteří nesouhlasí s jejími snahami o mírový proces. Ten byl loni přerušen právě poté, co turecká armáda zahájila bojové operace na východě země.
