„Před těmi skoro čtyřiceti lety nebyla sterilizace nikterak složitý zákrok. Ale se vším všudy, včetně otevření a zašití břicha, trvala zhruba tři čtvrtě hodiny,“ vzpomíná Roztočil.
Dnes ta samá operace, ale prováděná laparoskopicky, standardně zabere zhruba poloviční čas. „Pacientka netrpí pooperační bolestí a má menší krevní ztráty,“ vypočítává další výhody Roztočil s tím, že pro lékaře jde o elegantní operování.
Obzvlášť poté, co jihlavská nemocnice zakoupila čtyři nové laparoskopické věže za více než sedm milionů korun. „Jednalo se o obměnu starého vybavení. Tři věže slouží chirurgům a jedna urologům,“ doplnila mluvčí Monika Zachrlová.
Lékaři si na novém vybavení chválí zejména to, že oproti předchozímu typu zařízení poskytuje kvalitnější obraz a má možnost většího přiblížení. Zároveň jsou věže schopné během zákroku pořizovat fotografie nebo případně i videozáznamy.
Při laparoskopických operacích není potřeba dělat velké řezy, lékařský tým do pacienta - laicky řečeno - vpraví pouze hadičky a kabely s kamerou a speciálními nástroji. Díky kameře pak operatér může sledovat na monitoru, co právě dělá.
Při ženské sterilizaci se například používají kleště, v nichž je bipolární proud. Ten spálí na potřebných místech tkáň a pacientka díky tomu nekrvácí. Rekonvalescence ženy potom trvá zhruba týden. „Ve středověku věděli, co dělají, když vypalovali rány,“ usmívá se Roztočil.
Podobných zákroků provádí jihlavská nemocnice 20 až 30 za rok. Většina pacientek se pro sterilizaci rozhodne z důvodu, že už nechce mít více dětí a odmítá dále užívat antikoncepci.
„Dá se říci, že sterilizace je také částečnou prevencí před rakovinou vaječníků, protože při této operaci se odstraní vejcovod,“ uvedla mluvčí Zachrlová. Sterilizaci, která je nutná ze zdravotních důvodů, si pacientky nehradí.
