VIDEO: Takto mizel Proboštův mechanický betlém, oprava jde do finále

  • 1
Generální oprava světoznámého mechanického betlému z Třebechovic pod Orebem se blíží ke konci. Restaurátoři více než sto let starou památku kompletně rozebrali vůbec poprvé v historii. Postup prací zachytili na unikátním časosběrném videu. Národní kulturní památka se veřejnosti opět otevře v polovině května.

S rozebíráním Proboštova mechanického betlému začali restaurátoři loni v červnu. Kvůli generální opravě museli sejmout více než dva tisíce součástek (o rozebírání památky jsme psali zde).

Evidencí či opravou prošel doslova každý klínek, včetně unikátního mechanického stroje, který původně poháněli lidé klikou. Později ho nahradil elektromotor, který však nedokázal reagovat na neduhy původní mechaniky. Pokud by se ozubená kola zadrhla, mohl by je poškodit.

Betlém před opravou

„Motor, který tam byl před opravou, neměl žádné zátěžové mechanismy, které by odpojily elektrický proud. Už v záměru jsme proto počítali s novým motorem, případně s osazením elektroniky, která by starý motor řídila,“ řekl vedoucí restaurátorského týmu Tomáš Bárta.

Kvůli velkým rozměrům a ochraně památky odborníci betlém rozebírali přímo na místě. Jednotlivé díly, které potřebovaly větší zásahy, poté převezli do ateliéru.

Vstup do expozice přepažili prosklenou stěnou. Návštěvníci tak mohou vidět aktuální postup prací přímo v muzeu (o přepažení expozice čtěte zde).

Problémy unikátní mechaniky v minulosti způsobilo i ne zcela ideální mazání. Ke generální opravě odborníci přistoupili především kvůli jejímu havarijnímu stavu.

Mechaniku restaurátoři napustili hovězím lojem

Aby se dostali ke všem částem složitého stoje, museli betlém vůbec poprvé v historii kompletně odstrojit. Jednotlivé díly mechaniky po opravě napustili původní recepturou: horkým hovězím lojem.

Třebechovický betlém

Třebechovický betlém vznikal od roku 1882 do roku 1926 pod vedením Josefa Probošta.

Měří na šířku 6,9 metru, je vysoký 2,2 metru a hluboká 1,9 metru.

Samotné dílo váží 1,2 tuny a je umístěné na podvozku. Původně totiž sloužilo jako jarmareční atrakce a Probošt ho zapřahal za koně a jezdil s ním po okolí.

Památka se podívala i na Expo 1967 v Montrealu. O rok později prošel rozsáhlou opravou pod vedením akademického sochaře Františka Bartoše a od roku 1972 je umístěn v Třebechovicích.

„Betlém byl vždy mazán podle toho, co komu přišlo pod ruku. Ovšem z maziva se postupně stává nánosová hmota, která naopak brání pohybu. My jsme dohledali původní recepturu. Všechna kola napouštíme horkým lojem. Dojde k prudkému zahřátí převodů, otevření buněk ve dřevě, nasátí loje a následně po vychladnutí se nám ten lůj bude průběžně uvolňovat a mechanismus se bude konstantně mazat,“ vysvětlil princip Bárta.

Stejně tak se do podoby z konce 19. století vrátí i ostatní části, které byly v minulosti kvůli udržení památky v provozu nahrazeny.

Betlém patří městu, které na jeho generální opravu získalo 5,7 milionu korun z Norských fondů. Restaurování přijde na více než 7 milionů korun, část peněz městu přispěl i kraj.

Restaurátorské práce musejí být hotové do konce dubna. Veřejnosti se má zrestaurovaný betlém poprvé představit 13. května.

Podívejte se, jak se betlém rozebíral:

26. června 2015