ZMAŘENÉ DOTACE: Výhled na pole a chodník. To je nejmenší rozhledna

  • 150
Je tak nízká, že z ní nejsou vidět ani památky, na které odkazují cedule na jejím vrcholu. Vyhlídkové věži v Lednici patří další díl seriálu o zmařených dotacích, který mapuje sporné projekty podpořené evropskými penězi.

Dohlédnout lze až na věže svatoštěpánského dómu ve Vídni nebo Karpaty. Takovými superlativy se většinou chlubí rozhledny, kterých je po jižní Moravě rozeseto na pět desítek.

O té, která uzavírá před rokem a půl dokončenou lázeňskou kolonádu v Lednici, se ale něco podobného říct nedá. Vidět je z ní sotva pár desítek metrů do okolí. Železná stavba s dřevěným lamelovým obložením vznikla za evropské peníze. Měří celkem šest a půl metru, ovšem vyhlídková plošina je ve výšce pěti metrů. Vystoupat se na ni dá po 23 schodech.

Turisté pak marně stojí nad informačními cedulkami s vykreslenými památkami Lednicko-valtického areálu (LVA), které ukazují, že někde v dáli by mohl být vidět Apollonův chrám, Rendez-vous, Tři Grácie nebo Rybniční zámeček. Být rozhledna o deset dvacet metrů vyšší.

„Věděli jsme, že to vyvolá údiv, na druhou stranu nám přišlo líto na tyto destinace neupozornit,“ komentoval slabinu rozhledny lednický starosta Libor Kabát při otevření kolonády.

Památkáři ale podle něj v chráněném území vyšší vyhlídkový bod nedovolili. Základy stavby jsou však takové, aby se rozhledna mohla zvýšit, pokud by odbor památkové péče změnil názor.

Rozhledny jsou tu v rozporu s vyhláškou

To se ale očekávat nedá. „Obecně jsou rozhledny v oblasti v rozporu s vyhláškou ministerstva kultury z roku 1992 o prohlášení LVA za památkovou zónu. Ta nepředpokládá stavbu dalších dominant v tomto území, aby nedocházelo k narušení původních průhledů,“ vysvětlil Jiří Holobrádek, mluvčí břeclavské radnice, jejíž památkáři projekt schvalovali.

Podle něj se ovšem v Lednici nikdy nemělo jednat o věž, která by sloužila k rozhledu do krajiny. „Už v projektu bylo toto zařízení navrženo jako drobná architektura - vyhlídkový bod na kolonádu,“ podotkl Holobrádek.

Pavel Gejdoš, mluvčí Klubu přátel rozhleden, považuje lednickou vyhlídku spíše za „takový kulatý balkon“. „V tomto místě na rovině nemá naprosto žádný smysl, zvlášť v kontextu toho, že v Lednici dvě historické rozhledny jsou již od času Lichtenštejnů - minaret a Apollonův chrám,“ podotýká.

Podle něj ale podobné stavbičky, jakou je právě lázeňská vyhlídka, v České republice vznikají celkem běžně. Ovšem srovnatelná s tou lednickou je pouze sedmimetrová rozhledna v Cerhenicích u Kolína.

Celý projekt stál sto milionů

Přestože vyhlídková věž svým designem půvabně doplňuje styl celé kolonády, malou výškou udivuje i samotné turisty. „Výhled za moc nestojí,“ komentuje například Břetislav Anubis na svém cestovatelském webu Honzovy cesty.

Zimní období je přitom pro rozhlednu ještě celkem milosrdné. Holé větve stromů umožňují průhled do větší vzdálenosti. Jakmile však na jaře obrostou, zůstane opět jen výhled na přilehlé pole a zpět na chodník kolonády.

Rozhledna, kterou navrhla hodonínská architektka Regína Kubrická, je součástí projektu, do něhož Lednice s podporou kraje a Evropské unie investovala zhruba sto milionů korun.

Díky nim opravila celou ulici, která lázeňský areál propojila s centrem obce a zámeckým parkem, vybudovala 365 metrů dlouhou kolonádu s lavičkami, fontánami a amfiteátrem pro pořádání kulturních akcí a zřídila turistickou cestu k Lednickým rybníkům. Kuriózní je i to, že Lednice nemá žádný léčivý pramen, voda se přivádí z vrtu v pět kilometrů vzdálené Charvátské Nové Vsi.