V úterý oslavil stále vitální Kodeš sedmdesátiny. „Zavolejte Navrátilovi, že jedu do Hannoveru na ty voleje,“ usmíval se daviscupový vítěz a historicky nejúspěšnější reprezentant v reportáži agentury ČTK, když hrál s přáteli čtyřhru.
Při vší úctě - kapitán Jaroslav Navrátil měl na sobotního debla připravený osvědčený pár Berdych, Radek Štěpánek, který svou dominanci potvrdil a přiblížil Česko k postupu.
Na druhou stranu Kodeš v minulosti Němce pravidelně porážel - na kurtu a pak i na lavičce v roli nehrajícího kapitána.
Celkově vede Německo 10:4. Připomeňte si spolu se slavným Janem Kodešem některé památné souboje sousedů v týmové soutěži.
70. léta Němce drtil Kodeš a Československo vládlo
Jako by se normalizační Československo pokusilo také o zastavení tenisové revolty ze západu. Právě tohle období je nejúspěšnější - po předchozích šesti nezdarech přišly ve třech kláních tři výhry.
„Na Němce jsem docela uměl,“ vybavuje si Kodeš. Poprvé se v týmové soutěži střetl se Západním Německem v roce 1968 v Mnichově, kde však obě dvouhry s Wilhelmem Bungertem i Ingem Budingem prohrál. Ovšem celkově (včetně debla) má aktivní bilanci 7:5.
„Neměl jsem z nich obavy. Docela mi ta jejich hra seděla. Proč? Oni hráli otevřenou hru. Dá se říct, že nebyli tak zavilí jako Švédové, Italové, jako byl Borg, Barazzutti. Bránili, útočili, ale nepraktikovali takový ten obranářský tenis na výdrž, snažili se hrát otevřenou hru, to mi vyhovovalo, šli občas na síť, něco zkazili,“ popisuje Kodeš dávné soupeře.
1982 Kodešův debut: Nepočítal jsem, že bychom prohráli
Jan Kodeš v roce 1980 vyhrál „salátovou mísu“ a o dva roky později se přesunul na lavičku. V sestavě nechal své parťáky - šampiony Ivana Lendla, Tomáše Šmída i Pavla Složila, které doplnil Stanislav Birner.
„Pro mě to byl debut, tak jsem z toho byl trošičku nervózní,“ přiznává Kodeš. „Ale věděl jsem, že mám tak silný tým, že se těžko něco stane. Že bychom mohli prohrát, s tím jsem nepočítal.“
Skutečně - ze Sportovní haly domácí vyprovodili Němce výsledkem 5:0. Jediný set ztratil Šmíd za rozhodnutého stavu s Rolfem Gehringem.
„Soupeř nebyl v žádném případě slabý. O to radostnější může být konstatování, že máme dnes pro Davisův pohár tým, který se může srovnávat v této soutěži s nejlepšími,“ psalo Rudé Právo.
„S vystoupením mým i výkonem mých spoluhráčů jsem spokojen,“ řekl Ivan Lendl.
„Němci neměli na to, aby dělali Lendlovi potíže,“ podotýká kapitán Kodeš.
1985 Krutá Beckerova odveta a spor ohledně kurtu
Snad Němce tři roky stará porážka z Prahy tak drásala, že vymýšleli, jak Čechoslovákům debakl vrátit. A ve Frankfurtu se jim to povedlo se vším všudy. Ačkoliv některé prostředky se nezdají kapitánu Kodešovi ani po letech fér...
Zařazení ještě neplnoletého ryšavého mladíčka Borise Beckera, nejmladšího vítěze Wimbledonu, bylo pochopitelně v pořádku. Becker zařídil dva a půl bodu.
Ale druhá páteční dvouhra vzbudila vášně. Pořadatelé špatně položili povrch, od ITF dostali příkaz, aby sjednali nápravu. „Jenže oni přes noc nevyměnili půlku, ale jenom takový proužek,“ vzpomíná Kodeš.
Podívejte se na video zachycující zmiňovanou scénku - první část...
...a druhá část.
A právě tenhle kus dvorce zapříčinil spor v duelu Michaela Westphala a Tomáše Šmída.
Rok 1989Ještě jeden duel stojí za zmínku jako poslední „nesvobodný“ daviscupový zápas. V dubnu 1989 do Československa přijeli západní Němci na čtvrtfinále znovu s Beckerem v sestavě. Vedl je Niki Pilič, v jehož akademii později vyrostl Novak Djokovič. Domácí podlehli 2:3, ve čtyřhře po boku Milana Šrejbera se blýskl Petr Korda. „Ještě jsem neviděl, aby domácímu hráči ohlásili rozhodčí dvakrát chybu nohou. Nás to však zdravě nabudilo a otočili jsme zápas,“ říkal tehdy budoucí grandslamový vítěz. Kapitán František Pála hodnotil takto: „Není to ostuda. Když jsme nastupovali bez Mečíře, věřil jsem jen v jeden bod. I po sobotním vítězství ve čtyřhře jsem věděl, že k postupu je ještě daleko. Naši hráči však sehráli velké utkání.“ |
Inkriminovaný moment líčí kniha Jan Kodeš - Tenis byl můj život: „Šmíd zahrál prohoz, který Westphal odvrátil volejem. Přitom ale zaškobrtl o kousek odchlípnutého pásu, na němž se objevila malá boule. Šmíd ho znovu prohodil, výměnu tím ukončil, takže stav měl znít 5:3 v jeho prospěch. ‚Vrchní rozhodčí dal sám o sobě dva nové míče, což bylo naprosto absurdní rozhodnutí. Westphal ten volej normálně zahrál. Šmíd pak bod na 5:3 vyhrál, takže nebyl vůbec důvod dávat dva nové kvůli nevyhovujícímu stavu povrchu, který byl navíc v tu chvíli pro oba hráče stejný! Protestoval jsem, vzal jsem za odchlípnutý pás a ten se celý urval, aniž bych k tomu vynaložil nějakou velkou sílu. Došlo na moje slova!‘“
Kodeš tehdy několikrát upozorňoval vrchního rozhodčího, že může dojít ke komplikacím nebo ke zranění.
Ani dnes nevzpomíná rád. „Jsem naštvaný. Bylo ze strany Němců nefér, že to takhle dopadlo.“
Šmídovi pauza na opravu kurtu neprospěla. Opakovanou výměnu i celý game nakonec prohrál a po téměř pěti a půl hodinách na kurtu (duel patří k nejdelším v historii Davis Cupu) se radoval Westphal po neopakovatelném výsledku 6:8, 1:6, 7:5, 11:9, 17:15.
Kapitán Kodeš navíc mohl využít Lendla pouze ve čtyřhře kvůli jeho potížím s ramenem. Příběh je o to smutnější, že Lendl pak už svou rodnou zemi ze známých důvodů nikdy nereprezentoval. A Němec Westphal v roce 1991 zemřel na AIDS, bylo mu pouze 26 let...
2005 Historický sestup. Berdychovy body nestačily
Po dvaceti letech se slavný Čechoameričan Lendl dočkal následovníka. Dvacetiletý tenista z Valašského Meziříčí tehdy našlápl také v Kodešových stopách - Tomáš Berdych v Liberci hrál poprvé v Davis Cupu dvě dvouhry a obě v pěti setech ovládl.
„Je velmi talentovaný. Nemá zkušenosti, ale je třeba určitě fyzicky silnější než Haas. Má na to být v nejlepší světové desítce. Klidně už příští rok,“ říkal o něm Becker, spolukomentátor německé televize.
Ano, Berdych už měl za sebou olympijský úspěch proti Federerovi v Aténách, experti předpovídali, že dosáhne Lendlových kvalit. Dnes třicetiletý tenista se dlouho drží ve špičce, pomohl ke dvěma daviscupovým triumfům, stále usiluje o grandslamovou trofej.
Ale z dosud posledního střetnutí s Německem mu zůstaly rozporuplné pocity. Češi totiž poprvé sestoupili ze Světové skupiny.
Chyběl zraněný Jiří Novák, Štěpánek se týmového klání neúčastnil. Deblistu Leoše Friedla povolali až v průběhu příprav. Tomáš Zíb v rozhodujícím zápase nestačil na Tommyho Haase.
Jan Kodeš tehdy v médiích poznamenal, že by do debla nasadil rozjetého Berdycha. Ale zároveň připustil, že sestup není ostuda: „Vždyť kdyby Němci prohráli, nemohli by se vrátit domů. Byli takovými favority, jako když hraje Sparta s druholigovým mančaftem.“
LEGENDY V HANNOVERU. Také tohoto klání Německa s Českem se zúčastnil Boris Becker, který tentokrát přijal roli fanouška. Vedle něj je Nicolas Kiefer, další pamětník.
To Šmíd použil v přestřelce Radiožurnálu a deníku Sport proti svazovému šéfovi Ivo Kaderkovi ostřejší vyjádření. „Kapitán Suk je nejlepší kamarád s Petrem Kordou a nedovede přemluvit Kordu, aby přiměl Štěpánka, aby hrál. To byla velikánská chyba... Suk není osobnost!“
Tehdejší kapitán Cyril Suk zaháněl smutek oblíbeným filmem Samotáři. „Nevšiml jsem si, že by třeba Američani nebo Němci ztratili prestiž, když sestoupili. Vrátíme se!“ velel.
Bylo to skutečně tak - v roce 2007 už hráli Češi mezi elitou, Berdych se Štěpánkem v O2 areně se slavně zachránili v baráži proti Federerovi a nastaly další zlaté časy.
Teď v Hannoveru se sešla nejsilnější sestava a týmový lídr Berdych dorovnal 21. deblovou výhrou Kodešův rekord. Na legendu ztrácí v celkovém počtu daviscupových vítězství před nedělním soubojem týmových jedniček s Philippem Kohlschreiberem rovnou desítku.
