Statný samec Da Mao je svou láskou ke sněhu vyhlášený. Jak je patrné z videa, radost z něj umí dát rozhodně najevo. Na pandí poměry si cvičení na zasněžených parkosech i válení v závěji užívá s nebývalou energií a rozkoší.
Právě Da Mao je možná otcem dvojčat, která se jeho partnerce Er Shun narodila před čtyřmi měsíci (13. 10. 2015). V tomto směru musí mezi třemi potenciálními otci rozhodnout až testy DNA. Důvod je prostý.
Odchov mláďat tohoto ohroženého druhu, který už byl na pokraji vyhynutí, nelze ponechat náhodě. Každé mládě se počítá a šanci k zabřeznutí má pandí samice jen jednou za rok. Proto se tým odborníků z Toronta spolu s čínskými experty rozhodli přistoupit k umělému oplodnění semenem, které shromáždili nejen přímo od partnera samice Er Shun, ale také od dalších dvou pandích samců z výzkumné stanice z Číny (o čínských snahách více zde).
Na obě prospívající mláďata je torontská zoo každopádně patřičně pyšná a vyzvala veřejnost, aby jí pomohla s výběrem těch správných jmen.
O cenné poznatky z odchovu se zoologové z Toronta podělí s kolegy po celém světě, aby tak svým dílem přispěli k odhalení unikátní reprodukční biologie pandy velké. Je to jejich příspěvek snaze o záchranu druhu.
Získat chovný pár není pro žádnou zoo jednoduché
Každopádně je Zoo Toronto jednou z těch šťastných zahrad s kreditem, kterým se podařilo chovný pár pand velkých z Číny k zapůjčení získat. Tak jak je obvyklé: tedy za roční poplatek ve výši jednoho milionu dolarů, s tím, že všechna narozená mláďata patří čínské straně. A s vědomím, že se se chovný pár - Da Mao a Er Shun - přemístí v roce 2018 do Zoo Calgary.
Pandy velké jsou totiž jako symbol ochrany přírody atraktivní pro všechny významné zahrady. Také podle Miroslava Bobka, ředitele pražské zoologické zahrady v Troji, zvyšují jejich prestiž i návštěvnost. I v Praze se o jejich chovu mluví, i když je objektivně zatím v nedohlednu (více čtěte v rozhovoru zde).
