Ministerstvo pro vztahy s Evropskou unii sídlí v nové mrakodrapové čtvrti tureckého hlavního města. V místech, kde před pár lety nebylo nic, dnes stojí desítky nových výškových budov, za jejichž vzhled by se nemusela stydět jakákoli evropská metropole. Evropsky vyhlíží i uhlazený Volkan Bozkir, který byl dlouhá léta velvyslancem Turecka při EU.
Uprchlická krizeŽENY: Uprchlice po nocích drží hlídky DÁNSKO: Přes úžinu na plachetnici STOCKHOLM: No-go zóna na vlastní kůži ARKTIDA: Běženci přivykají polární noci PAŠERÁK: Zastaví nás jen armáda POBŘEŽNÍ STRÁŽ: Jedeme na 150 procent ŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžencům PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře |
Současnou migrační krizi, která unii donutila výrazně zlepšit vztahy s Ankarou, bere Bozkir jako šanci pro obě strany. Říká to s patřičným sebevědomím, které Turecku, dnes už osmdesátimilionové zemi, které už dosáhla úrovně chudších zemí unie, přísluší. „Jsme nejdéle přidruženým členem Evropské unie, který se ještě nestal jejím členem,“ říká Bozkir a připomíná asociační dohodu, kterou Turecko uzavřeno s Bruselem už v roce 1965.
„Turecko se vždy dívalo směrem k Západu, je to naše trvalé strategické směřování,“ říká Bozkir. Dodává nicméně, že dnes je poměr k Evropské unii jiný, než byl ještě před deseti dvaceti roky. „Zatímco EU prožívala v minulých letech nejtěžší krizi ve své historii, my jsme prožívali nejlepší roky v naší historii. Každý vztah mezi matkou a synem se vyvíjí, podobně jako se vyvíjí mezi Evropou a Tureckem,“ dodává.
Nepotřebujeme peníze, ale vstup do EU
Turecko je podle jeho slov ochotno pomoci Evropské unii s uprchlickou krizí, ale rozhodně to nedělá pro peníze, když tři miliardy eur (které zemi přislíbila unie, pokud zamezí dalšímu přílivu migrantů do Evropy, pozn. red.) jsou jen zlomek výdajů, které s asi třemi miliony „syrských hostů“ turecký stát má.
„Nepotřebujeme peníze, potřebujeme se cítit s unií v jedné rodině. Chceme hlavně reálný postup v jednání o našem členství v EU,“ říká Bozkir a dodává, že Turecko je schopno otevřít okamžitě všechny kapitoly vstupních rozhovorů a přinejmenším polovinu jednání velice rychle ukončit. Pomoci by tomu mělo i znovusjednocení Kypru, jehož severní část obsadila v roce 1975 turecká armáda a pod patronátem Ankary tu vznikla neuznaná Severokyperská republika.
„V tomto roce je reálná šance na vyřešení kyperského problému,“ slibuje si Bozkir. Ankara těžce nesla, že nebyla v minulých letech zvána na summity s EU, teď by se měly konat dvakrát ročně, další je plánován už na příští týden.
Bozkir ale současně varuje, že Turecko nemůže uprchlickou vlnu do unie zastavit zcela a říká, že je třeba, aby si EU na základě kvót rozdělila část Syřanů, kteří už dnes v jeho zemi pobývají, nebo sem možná ještě přijdou. Tak, aby mohli do EU „přicházet důstojně jako lidské bytosti“.
„To, co se stalo v Sýrii a Iráku, bylo jako zemětřesení. A všichni víme, že po zemětřesení přichází tsunami, v tomto případě uprchlické,“ konstatuje Bozkir a stejně jako mnoho jiných tureckých politiků varuje, že klíčové není, jak budou Turci hlídat svoje pobřeží, ale jak se bude vyvíjet válka v Sýrii.
A pokud jde o readmisní dohodu o vracení migrantů z EU, říká Bozkir zcela jasně, jakou má Ankara podmínku. „Readmisní dohoda a zrušení vízového režimu pro Turky při cestách do EU jsou spojené nádoby,“ uvádí ministr.
Brusel nám nebude kázat demokracii
Ankara také potřebuje podporu EU a NATO v tom, čemu Bozkir říká „boj s terorismem“. I když nejmenuje, je z kontextu jasné, že jde především o kurdské odbojové a teroristické organizace, proti nimž vede turecká armáda a speciální policejní jednotky bezpečnostní ofenzívu na jihu země.
Turecko neslo podle Bozkirových slov velice těžce, jak laxně se EU nedávno postavila k velkému atentátu na vojenskou kolonu v centru Ankary, zvláště ve srovnání se solidaritou, kterou Turecko projevilo po islámistických útocích v Paříži. „Všichni teroristé jsou stejní. Nelze říkat, že jedni jsou dobří a druzí špatní,“ uvádí Bozkir k tolerování činnosti politických frakcí kurdských, z tureckého pohledu teroristických, skupin v západní Evropě.
Podívejte se na výbuch nálože v centru Ankary:
17. února 2016 |
A ještě je jedna věc, o které nechce současná turecká vláda moc diskutovat. O stavu demokracie, svobodě tisku a podobných věcech, které kritizovala ve své poslední zprávě o Turecku Evropská komise. „Brusel není žádný soudce,“ konstatuje tvrdě ministr. Na druhé straně ale dává Evropě čas, aby se smířila se členstvím Turecka v Evropské unii, proti kterému je dnes kategoricky část zemí unie, včetně například Francie.
„Nemáme kam spěchat, jen chceme, aby příprava na náš vstup do EU dál běžela. Dnes máme hrubý domácí produkt na hlavu 11 tisíc dolarů, v roce 2023 to bude už 25 tisíc dolarů. Budeme silná země, se silnou armádou a výkonnou ekonomikou. Za deset let bude Turecko jiná země a i Evropa se bude na ní dívat jinak,“ tvrdí sebevědomě.
To, že bude mít v té době Turecko možná už sto milionů obyvatel, o dvacet víc než největší stát EU Německo, to už nedodá. Ale je jasné, že i s tím Ankara ve svých plánech počítá.
