„Na místo jsem přijel poměrně brzy, nicméně v ten okamžik již skončila střelba. Všechny oběti i střelec již byli mrtví,“ vzpomíná Kafka.
Pro veřejnost byl pachatel jasný hned. Bylo to tak i z vašeho pohledu?
Pachatel, ve smyslu střelec, byl opravdu známý hned. Cílem vyšetřování ale bylo kromě hledání jeho motivu i ustanovení případných spolupachatelů, respektive osob, které mu mohly pomáhat či jej motivovat k hrůznému činu. A to se vyloučilo.
Co vás ve vyšetřování překvapilo nebo zaskočilo?
Nemyslím, že zaskočilo. Je pravda, že počet střel i v zásadě banální motiv pro útok byl poměrně překvapivý. Ve společnosti žije řada podobných podivínů, ale takového hrůzného činu se naštěstí dopustí jen minimum z nich. Útočník byl osobností na mě působící jako puntičkář, který měl své osobní věci v naprostém pořádku. Aspoň tak to vnímal. Těžce nesl „nepořádek“ ve společnosti, sousedském okolí, na úřadech. Sebe a svoji rodinu vnímal jako oběť systému.
Dopátrali se policisté nebo psychologové toho, proč vlastně Zdeněk Kovář vraždil?
Vnímal jsem to tak, že své jednání chápal jako vypořádání si účtů se společností a byl to i částečný projev tzv. sdíleného šílenství.
A proč obrátil zbraň proti sobě?
Na to je obtížná odpověď... Je zřejmé, že si uvědomil zrůdnost svého činu a trest, který by jej čekal. Je těžké říci, zda to měl v plánu již před střelbou.
Podle policejního protokolu, který má MF DNES k dispozici, věděli lékaři o psychické poruše Kováře už před šestnácti lety. Nenesou žádný díl viny?
Pokud jde o trestněprávní zavinění, to bylo vyloučeno. Naopak v okamžiku, kdy bylo zjištěno podezření na psychické problémy střelce, začali konat. Paradoxně výzva k přezkoumání jeho zdravotního stavu byla jedním z impulzů, který jej přivedl ke spáchání skutku.
A co policisté? Dlouhá léta Kovářovi opakovaně obnovovali zbrojní průkaz, nemohli něco udělat lépe?
To je otázka na policii, je ovšem třeba říci, že popisované duševní problémy se stupňovaly a před lety rozhodně nebyly tak zásadní. Trvalo jistě léta, než přešly do patologické úrovně.
Přinesla něco nového výpověď Kovářovy manželky?
U jejího výslechu jsem byl osobně a byl to mimořádně důležitý výslech. Tato osoba velmi plasticky popsala narušený svět její i jejího manžela. Určitě pomohla pochopit složité duševní pochody obou těchto osob.
S vědomím toho, co z psychologického profilu a vyšetřování o Kovářovi víte – jaký trest byste pro něj navrhoval, kdyby neobrátil zbraň proti sobě?
To je otázka spíše na příčetnost pachatele. Pokud by byl příčetný, pak bezpochyby doživotí. Pokud by nebyl příčetným, tak reálně zabezpečovací detenci.
Šéf policie: Brod byl zkrat, který všechny vyděsilPokud by se uherskobrodská tragédie opakovala dnes, policejní zásah by se zřejmě odehrál jinak. „Existuje vysoký předpoklad, že by policisté situaci vyhodnotili jinak a zkrátila by se doba zásahu,“ říká ředitel krajské policie Jaromír Tkadleček. Důvodem jsou prvosledové hlídky, které tehdy policie k dispozici neměla? Jako první by tedy na místo stejně dorazili policisté z obvodního oddělení. Mají za sebou nově nějaký důkladnější výcvik? Když se vezme v úvahu časový sled, mohly by dnešní hlídky před rokem někoho zachránit? Po zásahu se snesla velká kritika veřejnosti na dva zasahující policisty z Brodu, kteří byli na místě jako první. Jak se s tím vyrovnali? Kritika se týkala i předávání velení nad zásahem, byla tam chyba? Dá se říct, že tragická událost v Brodě policii změnila? Jak to vypadá se zpřísněním zákona týkajícího se držení zbraní? |