Ryszard Petru, polský poslanec a zakladatel opoziční strany Nowoczesna

Ryszard Petru, polský poslanec a zakladatel opoziční strany Nowoczesna | foto:  Michal Šula, MAFRA

Kaczyński řídí premiérku a ohýbá ústavu, tvrdí šéf polské opozice

  • 62
Polský kabinet pod vlivem Jarosława Kaczyńského rozkládá ústavní pořádek a vyřazuje z provozu klíčové instituce, říká v rozhovoru pro iDNES.cz opoziční lídr Ryszard Petru. Premiérka Beata Szydłová podle něj v Bruselu nic nezmůže, dokud si po telefonu nepromluví se stranickým šéfem.

Evropská komise spustila vůči Polsku záchranný mechanismus, který by mohl vést i k odebrání hlasovacích práv v unijních orgánech. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz navíc přímo prohlásil, že se v Polsku koná převrat. Máme se o demokracii bát?
Řekl bych, že spíš než ohrožení demokracie riskujeme její oslabení. Už tady máme maďarský příklad. Demokracii, ve které však některé orgány nepracují tak, jak by měly. Takové orgány už jsou v Polsku nejméně dva. Ústavní soud je momentálně tak trochu nefunkční (novela vyžaduje pro každý nález podporu dvou třetin z třináctičlenného senátu, jinak spor zůstane nerozhodnutý - pozn. red.) a jako další bych jmenoval veřejnoprávní média, ze kterých se bohužel staly propagandistické kanály.

Ryszard Petru

Po většinu své dosavadní kariéry se věnoval ekonomii. Pracoval například pro Světovou banku a světovou poradenskou síť PwC. Často vystupoval jako expert v televizních debatách a napsal několik knih o ekonomii. Některé jsou určené dětem.

Loni založil politickou stranu Nowoczesna (Moderní), která měla být alternativou k tehdy vládnoucí Občanské platformě.

V říjnových volbách jeho uskupení podpořilo 7,6 procent voličů, jejichž hlasy mu vynesly 28 křesel v Sejmu. Jedno získal sám Petru. Jeden další poslanec do strany později přešel odjinud.

Popularita Petruovy strany po volbách výrazně vzrostla, například v prosincovém průzkumu Nowoczesna s 24 procenty předstihla Občanskou platformu. Její zakladatel se tak stal neformálním vůdcem polské opozice.

Vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) po volbách oslabila, stále se však drží v čele průzkumů.

Uvidíme, co přinese 8. a 9. březen, kdy bude ústavní soud rozhodovat, jestli jsou změny v jeho fungování v souladu s ústavou. Pak tu máme řízení Benátské komise, která rozhodne 11. března.

Předpokládám, že ústavní soud i komise prohlásí, že to bylo špatně a žádají nápravu. Uvidíme, jak na to vláda zareaguje. Ohlásil jsem, že 12. března vyjdeme do ulic, abychom dali najevo, že Poláci s porušováním ústavy nesouhlasí.

(Benátská komise, oficiálním názvem Evropská komise pro šíření demokracie prostřednictvím práva, je poradní orgán Rady Evropy složený z expertů na ústavní právo. O posouzení novely zákona o ústavním soudu ji požádala sama polská vláda, část komise už v prosinci navštívila Varšavu - pozn. red.)

Je už ta novela vlastně účinná? Bude teď ústavní soud potřebovat dvě třetiny hlasů, aby mohl rozhodnout, zda je zákon o něm protiústavní?
To je dobrá otázka - já nevím. Ta novela je zpochybněná. A když je zpochybněná, těžko se můžeme ptát, jestli je účinná nebo ne. Současná vláda si myslí, že účinná je, my si myslíme, že není.

Ústavní soud se podle mě rozhodne, že po sobě dvoutřetinovou většinu vyžadovat nebude, ale vláda to pak zase může zpochybnit. Klíčem bude právě Benátská komise.

Proti vládním krokům v lednu protestovaly tisíce Poláků:

9. ledna 2016

Polská vláda sáhla i k dalším kontroverzním změnám. Zrušila například podmínku, podle které nesměli vedoucí státních úřadů pět let před nástupem do funkce působit v politických stranách. Vyměnila také šéfy kontrarozvědky. Které kroky považujete za klíčové a nebezpečné?
Nejdůležitější je právě ústavní soud. Dokud jsou ústavou vytyčené nějaké hranice, tak opozice sice může prohrát volby, ale když chce vláda spáchat něco protiústavního, zarazí ji to. Pokud ji ústava přestane vázat, může se stát cokoli. Ústava je klíč a dá se říct, že ten zbytek jsou do určité míry jen vedlejší efekty.

Změny v Polsku

Klidně můžete zavést pravidlo, které otevře členům politických stran přístup do vedení státních úřadů. Nelíbí se mi to, ale pravděpodobně je to v souladu s ústavou, tak budiž.

Mnohem víc se ovšem bojím sledování. Mám pocit, že se nahrává cokoli, co řeknu do telefonu, dohlížet se dá i na komunikaci přes internet. Řekl bych, že zacházejí příliš daleko a zároveň sloučili funkci ministra spravedlnosti s nejvyšším žalobcem, což podle mě ničí myšlenku nezávislosti justice.

Vláda s těmito kroky přichází poté, co vyhrála volby. Voliči tedy zřejmě chtěli, aby PiS začala měnit zákony a určovat pravidla. Kde podle vás nastal zlom, od kterého už jen nevyužívá podporu svých voličů, ale oslabuje demokracii?
Problém je, že získali jen 37,5 procenta hlasů a nemají ústavní většinu. Samozřejmě mohou měnit zákony, ale jen dokud nejdou proti ústavě. V Maďarsku získal Orbán dvoutřetinovou většinu, změnil ústavu a řekněme, že tím omezil moc ústavního soudu. U nás to bylo jinak. Přestože získali pouhých 37,5 procent hlasů, ohýbají ústavu, kterou měnit nemohou.

Navíc jste členem parlamentu, přijdete na jednání a najednou dostanete návrh zákona, o kterém máte hlasovat o dvě hodiny později. Takhle by se to přece v demokratické zemi dělat nemělo. Nemáte čas prozkoumat, co v návrhu vlastně je, ani jej probrat se svými poradci.

Analytici často hovoří o tom, že o směřování Polska místo premiérky Beaty Szydłové či prezidenta Andrzeje Dudy rozhoduje stranický šéf Jarosław Kaczyński. Skutečně o vládě rozhoduje on?
To je přesně ono. Orbán sice provádí podivné věci, ale aspoň je to přímo on, kdo jako premiér jezdí do Bruselu, stýká se s lidmi a dá se s ním jednat. Může převzít odpovědnost za svá rozhodnutí. Potíž je v tom, že Kaczyński do Bruselu posílá paní Szydłovou, která má jen omezený mandát pro jednání. Nad něj už nemůže jít, musí se volat šéfovi.

Dlouhodobě to nebude fungovat. Když se někdo bez jakékoli odpovědnosti snaží ovládnout situaci, nastávají problémy. Všechno se ze zadního sedadla uřídit nedá, pokaždé to skončí špatně.

Premiérka tedy podle vás musí při evropských jednáních volat „šéfovi“ Kaczyńskému, který nemá žádnou vládní funkci?
Vypadá to tak, ale důkaz na to nemám.

Které tři věci byste okamžitě změnil, kdybyste usedl do čela vlády?
Příští volby se mají konat až za tři a půl roku a řekl bych, že se do té doby vyrojí spousta věcí, které bude třeba napravit. V první řadě je potřeba obnovit ústavní pořádek. Poté bych se rád ujistil, že naše země bude konkurenceschopná.

Cíl, za kterým skutečně mířím, je vytvoření většího prostoru pro podniky, aby se mohly rozvíjet. Ale nejprve musím dát samozřejmě stát do pořádku, pak ho teprve mohu reformovat.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video