Od padoucha Lokiho k Nočnímu recepčnímu. Tom Hiddleston znovu v seriálu

  • 0
Lamač dívčích srdcí a představitel padoucha Lokiho z Avengers Tom Hiddleston se stane válečným veteránem. Alespoň v novém seriálu Noční recepční (The Night Manager), který vychází ze známé knihy anglického spisovatele Johna le Carré. Od pondělí ho bude vysílat stanice AMC.

Z válečného veterána k nočnímu recepčnímu. To je výrazná změna pracovní náplně. Proč se pro ni hrdina Jonathan Pine rozhodl?
Myslím si, že Jonathan je záhadou pro všechny kolem a vlastně i pro sebe – uniforma a obličej, který si nasazuje před ostatními, je pouhou maskou, která mu dovolí skrývat, kým vlastně je. Za perfektně upraveným třídílným oblekem, pečlivě uvázanou kravatou, naleštěnými černými polobotkami a dokonalými způsoby není téměř žádný charakter, protože ho sžírá pocit viny z minulosti.

Znal jste postavu Jonathana z románu?
Neznal, knihu jsem před natáčením nečetl, ale hned jak jsem dočetl scénář, vyhledal jsem si román. Myslím si, že John le Carré je výjimečnou postavou mezi britskými spisovateli. Píše z vlastní zkušenosti. Umí skvěle vyprávět a je mistrem svého žánru - špionážního thrilleru.

Byla ta role v nějakém ohledu opravdovou výzvou?
Zahrát si Pinea mě lákalo, protože jsem věděl, že jako herec budu muset zapojit všechny své intelektuální a fyzické schopnosti, protože je to agent v terénu, je však dost chytrý na to, aby zvládl utajení. Líbila se mi jeho vznešenost, odvaha a moralita – je to velmi morální postava.

S oscarovou režisérskou Susanne Bierovou jste se pracovně setkal poprvé. Jak se vám spolupracovalo?
Susanne je bojovník za pravdu a mimořádně dbá na to, aby jednotlivé epizody seriálu byly přirozené a uvěřitelné. Asi jsem ještě nikdy nepracoval s žádným režisérem, který by instinktivně věděl, co může dovolit, aby příběh byl uvěřitelný, což je pro takovýto příběh stěžejní.

Špionážní thrillery jsou přece ale vždycky alespoň trochu mimo realitu.
Ano, často se tam snadno sklouzne ke kompromisům, řeknete si, že to vypadá dobře nebo že je to jednodušší z hlediska natáčecího plánu. Vždy se dá vymluvit na to, že si toho divák nevšimne, ale divák si toho vždycky všimne a ona také. U Susanne jsou švy naštěstí velice jemné a složitě spletené, takže neexistují žádné skuliny a nepřesné obraty v ději – je velmi pečlivá, nic nenechá plavat, jednotlivé díly skládá dohromady tak, jak mají být, tak, aby se příběh nerozpadl.