Matka a syn Harvanovi byli odsouzeni nejen za obchodování s lidmi, ale také za celou řadu úvěrových podvodů, podvodů a útisk. Zneužívali nejen dvojici mužů, ale využívali také další bezdomovce - s jejich pomocí získávali půjčky, které už ale nespláceli. Celková způsobená škoda se pohybovala ve statisících korun.
Obžalovaní a jejich obhájci se odvolací soud snažili přesvědčit zejména o tom, že s lidmi neobchodovali, jak dvakrát rozhodl krajský soud (o druhém rozhodnutí čtěte zde).
Erik Harvan uvedl, že pokud snad někdo obchodoval s lidmi, tak to byl jeho zesnulý otec. On mu jen dělal řidiče a o ničem nevěděl. „Od malička jsem měl z otce respekt,“ vysvětloval, proč ho poslouchal. Připomněl také, že u něj měl dluh, který si musel odpracovat. Uvedl i to, že si jednu z půjček vzal proto, aby mohl dluh splatit a odstěhovat se. Otec mu to však zakázal.
Erika Harvanová podobně jako při předchozích líčeních s pláčem popisovala, jak se o muže, kteří s rodinou žili, starala, prala jim, vařila. „To je lež co o nás vypovídali. Mohli odejít, kdyby chtěli. On si třeba jezdil čtyři kilometry na kole pro tabák,“ tvrdila. Odmítla také, že by jim nějak rozkazovali. „Jsem křesťanka, děti chodí do kostela na Slovensku ministrovat,“ dodala.
Soudce Viktor Mach se s jejím názorem neztotožnil. V nově vyneseném rozsudku mluvil o tom, že si z mužů v podstatě udělali otroky. Rodina jim brala důchody a zadávala jim práci, jaká byla zrovna potřeba. Pravidelně, zatápěli, nosili dříví, vodu, rozebírali auta, a vykonávali další činnosti, mimo jiné jeden z mužů masíroval zesnulého otce.
Za to dostávali trochu najíst. „Musel spát ve sklepě, pouze když nastydl a měl horečku, mohl spát na chodbě na podlaze,“ popsal soudce Mach, jak vypadalo ubytování u jednoho z dvojice mužů.
Snížení trestu zdůvodnil tím, že se nepodařilo prokázat, že obžalovaní získali z otrocké práce obou mužů značný prospěch, a tím se musela změnit i právní kvalifikace. Upozornil, že je to jiný způsob obchodování s lidmi, než je jejich prodávání do veřejných domů s očekáváním vysokého profitu. „Takto složitě obžalovaní neuvažovali. Měli dva poškozené, které využívali,“ řekl Mach.
Oba obžalovaní vyslechli verdikt mlčky. Mimo sedmi a šesti let vězení musí zaplatit škodu ve výši několika set tisíc korun jak bankám, tak zotročeným mužům. Soud je také vyhostil na dobu neurčitou. „Nepodařilo se prokázat, že by po dobu, co zde byli, někde legálně pracovali,“ uvedl v odůvodnění vyhoštění soudce Mach.
