Tupolev Tu-160 | foto: Tupolev.ru

Britské stíhačky musely do vzduchu kvůli ruským bombardérům

  • 689
Britské pohotovostní stíhačky musely ve středu odpoledne vystartovat kvůli dvěma ruským strategickým bombardérům Tu-160, které se přiblížily ke vzdušnému prostoru Británie. „Doprovázely je, dokud neopustily zájmovou oblast. V žádném okamžiku se ruské letouny nedostaly do britského vzdušného prostoru,“ uvádí se v prohlášení britského ministerstva obrany.

Dva ruské letouny Tu-160 (Blackjack - v kódu NATO) prolétaly zájmovou oblastí, kterou britské vzdušné síly střeží. Vystartovaly k nim dvě pohotovostní stíhačky Typhoon ze základny Coningsby.

Tu-160 Blackjack

Dálkový nadzvukový strategický bombardér s měnitelnou geometrií křídel a doletem až 14 tisíc kilometrů. Do služby se dostal v osmdesátých letech 20. století. Jde o nejtěžší bombardovací letoun světa. Dokáže letět rychlostí 2 250 km/h a je schopen nést až 40 tun munice včetně jaderných zbraní. Pro své ladné tvary je přezdíván "Bílá labuť". Ruské letectvo má podle dostupných informací ve výzbroji až 30 těchto strojů, provozuschopných je však údajně jen 16. Plánuje však nákup nových kusů.

Rusko dálkový let svých bombardérů schopných nést jaderné zbraně zatím nijak nekomentovalo. Za uplynulých šest měsíců se objevily u britských ostrovů šestkrát. Naposledy v listopadu.

V prosinci pak britští vojenští představitelé jednali o „příliš blízkém létání ruských bombardérů u britských hranic“ přímo v Moskvě.

Podle NATO se ruská letecká aktivita v blízkosti evropského vzdušného prostoru v posledních dvou let zvýšila o přibližně 70 procent. Loni musely alianční pohotovostní stíhačky vystartovat k nekomunikujícím ruským vojenským strojům především nad Baltem víc jak čtyřistakrát.

Mimořádné aktivity ruského letectva v mezinárodním vzdušném prostoru u evropských břehů odstartovaly po ruské anexi Krymu a zmrazení vztahů s Aliancí.

Podívejte se na ruské bombardéry Tu-160 a Tu-95:

Přelety obnovil Putin kvůli protiraketové obraně

Obnovení dálkových letů nařídil před lety ruský prezident Vladimir Putin jako odpověď na „bezpečnostní hrozby, které vyvíjejí ostatní vojenské mocnosti“.

Kreml tehdy oznámil, že se cítí ohrožen především plány USA na vybudování základen protiraketové obrany v Polsku a České republice. Po patnáctileté přestávce se tak Kreml vrátil k praxi z dob Sovětského svazu, přestože bojové hlídky bombardérů zrušil v roce 1992.

Přelety ruských bombardérů nad Tichým oceánem, Arktidou, Atlantikem, ale i Evropou tak nejsou ojedinělé. Scénář je pokaždé velmi podobný.

Dvojice ruských strategických bombardérů odstartuje z domovské základny a během mnohahodinového letu se občas velmi nebezpečně přiblíží ke vzdušnému prostoru některého ze států NATO.

Reakce na sebe nikdy nenechá dlouho čekat. Pohotovostní stíhačky, ať už kanadské, norské nebo britské, k ruským strojům okamžitě vystartují a pak je „pro jistotu“ vyprovodí do bezpečné vzdálenosti.

Výjimečná situace ale panovala na podzim 2014, kdy kolem Evropy kroužily početné formace ruských strojů včetně bombardérů, přepadových stíhačů a tankerů. Postupně k nim tak startovali během jejich jediného letu například Dánové, Norové, Britové a Portugalci. (více o situaci v článku zde)

, natoaktual.cz

Video