Čínští vědci se v oblasti vesmírného výzkumu netají vysokými ambicemi. V příštích letech by ráda vyslala tchajkonauta na Měsíc a zprovoznila na oběžné dráze vlastní vesmírnou stanici. Už letos v září chce v horské kotlině nedaleko města Pching-tchang spustit největší radioteleskop na světě. Pojmenovali ho FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope).
Po mimozemšťanech pátrá i SETI, platí ho ruský miliardářZachytit stopu mimozemské civilizace se už od šedesátých let pokouší také projekt SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence). Teleskopy v jeho rámci „naslouchají“ hlubokému vesmíru a výzkumníci analyzují, zda se jim nepodařilo zachytit signály vyslané nějakou inteligentní formou života. Projekt původně podporovala NASA a řada dalších institucí. Mizivé výsledky a nedostatek peněz však v roce 2011 vedly k tomu, že sledování oblohy na čas skončilo. Kalifornské teleskopy se vypnuly (více zde). Do pátrání po mimozemšťanech se mohli vědci opět pustit díky Juriji Milnerovi. Miliardář ruského původu se do projektu rozhodl investovat 100 milionů dolarů |
Dělníci už několik měsíců skládají více než 4 500 trojúhelníkových panelů, znichž vznikne parabolická anténa o průměru 500 metrů, píše americký deník The New York Times.
Pro srovnání, momentálně největší fungující teleskop v portorické observatoři Arecibo má průměr o 200 metrů menší.
„FAST dokáže prozkoumat dvakrát větší úsek oblohy než Arecibo, navíc s trojnásobnou až pětinásobnou citlivostí,“ popsal deníku China Daily astronom Li Di, který řídí výzkum v observatořích čínské akademie věd.
Odejít musí devět tisíc lidí, rušili by signál mimozemšťanů
Číňané jsou přesvědčení, že pokud z vesmíru přicházejí jakékoli signály, právě jejich nová anténa je odhalí. Od stavby radioteleskopu Peking neodradila ani astronomická cena. Rozpočet projektu počítá s 1,2 miliardami jüanů, v přepočtu téměř 4,5 miliardy korun.
Kromě finančních nákladů má však stavba obřího radioteleskopu i další stinné stránky. Státní zpravodajská agentura Nová Čína v úterý oznámila, že se z okruhu pěti kilometrů od nové observatoře musí vystěhovat 2 029 rodin místních vesničanů.
Důvodem je možné rušení rádiových vln. Čínští astronomové by nechtěli zažít podobný trapas jako třeba jejich kolegové z Austrálie, kteří několik let nemohli rozluštit záhadné signály, které jejich teleskop zaznamenával. Vysílala je mikrovlnná trouba, ve které si vědci ohřívali jídlo (o záhadě čtěte zde).
Podívejte se, jak má vypadat čínský teleskop:
24. července 2015 |
Stavbám už ustoupily miliony lidí, nejvíc kvůli Třem soutěskám
Celkem se nucené přesídlení dotkne 9 110 lidí, kteří od úřadů jako odškodnění dostanou 12 tisíc jüanů, v přepočtu asi 44 tisíc korun. Těm, kteří si nebudou moci dovolit nový byt, navíc přispějí na bydlení. Podle mnohých nejsou kompenzace dostatečně vysoké - obzvlášť vzhledem k tomu, že mnozí vesničané strávili v chudé venkovské oblasti celý život.
Stížnosti obyvatel na nízká odškodnění za nucené opuštění domova nejsou v Číně ničím novým, za vysídlence se často staví i lidskoprávní organizace.
Peking kvůli rozmanitým stavebním projektům nechal napříč Čínou v posledních dekádách vystěhovat už miliony lidí.
Nejvíce jich muselo z domovů odejít kvůli stavbě přehradní nádrže Tři soutěsky. Voda tam v roce 2006 zatopila údolí o rozloze 1 084 kilometrů čtverečních, opustit ho muselo 1,3 milionu lidí. Vláda po letech nakonec přiznala, že megalomanské vodní dílo způsobilo závažné ekologické i hospodářské škody (více se dočtete zde).
