Český premiér Bohuslav Sobotka během tiskové konference ocenil účast Bulharska a Makedonie, která podle něj ukázala, že je Viségrádská skupina otevřenou i vůči ostatním zemím.
Sobotka oznámil, že se státníci zúčastněných zemí přijali takzvanou pražskou deklaraci, ve které se shodli na společném postoji k otázkám migrační krize, o kterém budou informovat i předsedu Evropské rady Donalda Tuska.
„Shodli jsme se na nutnosti společného evropského řešení, je to společný problém a jinak než celoevropsky se řešit nedá,“ řekl Sobotka k otázce migrace, která byla hlavním bodem jednání.
Český premiér vyjmenoval body, na kterých se představitelé viségrádské čtyřky, Bulharska a Makedonie během jednání shodli. Zdůraznil, že země podporují reálný postup, mezi který patří například realizace dohod s Tureckem a snahy Řecka plnit podmínky členství v Schengenu.
Za klíčovou označil Sobotka ochranu vnějších hranic Schengenského prostoru, ale i solidaritu a kooperaci s balkánskými zeměmi. Dodal, že už nezbývá mnoho času k realizaci už dříve přijatých opatření.
Plán B
I když státníci mluvili o podpoře hledání řešení s Tureckem a Řeckem, zároveň je podle nich potřeba mít připraven alternativní plán B. Spočíval by ve vybudování záložních schengenských hranic na jih od Maďarska. Už v minulosti zástupci V4 mluvili o posílení bulharských a makedonských hranic s Řeckem.
S jasným požadavkem výstavby záložní hranice na severu Řecka pojede koncem týdne na summit Evropské unie v Bruselu slovenský premiér Robert Fico. „Jsem přesvědčený, že Řecko není schopné splnit závazky, pokud jde o ochranu schengenské hranice,“ prohlásil Fico.
„Bulharsko i Makedonie konstatovaly, že pokud by vybuchlo evropské řešení na turecko-řeckých schengenských hranicích, tak už potom nebude jiná možnost, než chránit hranici na této úrovni,“ uvedl také Fico. Zároveň konstatoval, že Bulharsko má v některých ohledech „opatrný přístup“. Visegrádská skupina je podle Fica připravena zemím pomoci jak technicky a personálně, tak finančně. Slovensko nabízí například 300 policistů.
Plán B by se měl podle Fica začít realizovat v momentě, kdy do několika měsíců nepřijde změna v počtech uprchlíků přicházejících do Evropy. „Já si myslím, že v dubnu musí definitivně dojít ke změně,“ řekl.
Fico prohlásil, že hodnota zemí Visegrádu v rámci evropské debaty o řešení problémů s migrací tkví v tom, že už před několika měsíci poukazovaly na bezpečnostní rizika, která jiní evropští politici neviděli. „Zdá se mi, že mnohým evropským politikům v migrační krizi chybí smysl pro realitu,“ uvedl v pondělí. Země Visegrádu by proto podle něj měly na nadcházejícím summitu EU k migraci být významným motorem jednání.
Fico také odmítl kritiku visegrádských zemí za příliš tvrdý přístup vůči uprchlíkům. „Dovolte mi, abych odmítl jakékoliv obviňování zemí V4, že nejsme solidární a nejsme evropští,“ zdůraznil. Země Visegrádu podle něj aktivně nabízejí finanční i personální pomoc zemím, které mají problémy s vlnou přistěhovalců.
Zeman chce „ad hoc jednotky“Miloš Zeman předpokládá, že v tomto roce se migrační vlna převalí i přes Českou republiku a Slovensko. "Když už nemáme evropskou armádu, vytvořme ad hoc jednotky, do kterých každá země pošle, řekněme tisíc vojáků. Klidně pomáhejme Řekům a Itálům na jejich území," navrhl Zeman v rozhovoru se slovenskou televizní stanici TA3. |
Polská premiérka Beata Szydlová podotkla, že tento plán není zaměřen proti žádné zemi EU. Evropa ale podle ní potřebuje opět získat kontrolu nad migračními toky. Očekává, že nejpozději na březnovém zasedání Evropské rady budou přijata efektivní opatření.
Maďarský premiér Viktor Orbán přiznal, že po vstupu členů V4 do EU považoval hlavní cíle visegrádské skupiny za splněné, během současné migrační krize je ale podle něj skupina potřeba víc než kdy dřív. Současný nekontrolovaný vstup migrantů do Evropy je podhoubím pro terorismus, násilí a strach a musí být zastaven, řekl.
Orbán také podpořil další účastníky summitu. „Maďarsko plně podporuje členství Bulharska v Schengenu, země prokázala, že je schopna hlídat hranice,“ uvedl Orbán. Podpořil také vedení rozumných diskusí o vstupu Makedonie do EU.
Makedonský prezident Ďorge Ivanov zdůraznil, že jeho země jako kandidát na členství v unii nese v migrační krizi těžší břemeno než mnohé státy, které už členy jsou. Od EU chce hospodářské i politické záruky a řešení za účasti Řecka, na které však nechce břímě odpovědnosti za migranty převalit.
Merkelová: Rozhodující hranice je ta mezi Řeckem a Tureckem
Velká část zemí osmadvacítky zatím o takzvaném plánu B neuvažuje. Německá kancléřka Agela Merkelová v pondělí zdůraznila, že rozhodující hranice pro Evropskou unii v uprchlické krizi je ta mezi Tureckem a Řeckem. „Je pravda, že Řecko dosud dostatečně nesplnilo své povinnosti, ale nikdy neřeklo, že vnější hranici (schengenského prostoru) chránit nechce. Chceme Řecku pomoct a situaci zlepšit,“ řekla Merkelová.
Odmítla také plány visegrádské skupiny V4 na uzavření takzvané balkánské cesty uprchlíků na řecko-makedonské hranici. „Vybudovat plot v Makedonii, která vůbec není členem EU, a nestarat se, do jak těžké situace by to Řecko dostalo, by bylo neevropské chování a navíc by to ještě naše problémy nevyřešilo,“ řekla kancléřka.
Zdůraznila také, že chce bránit schengenský systém volného pohybu bez vnitřních hraničních kontrol. „Německo z něj těžilo tak jako žádná jiná evropská země. Mnozí podceňují to, jak je pro nás všechny schengenský prostor důležitý, jak moc závisí náš blahobyt na tom, že máme volný pohyb osob a zboží. Rozhodně se vyplatí soustředit se s maximálním nasazením na zabezpečení vnějších hranic EU,“ řekla.
