(ilustrační snímek) | foto: František Vlček, MAFRA

Zlé střelce zastaví jen hodní střelci, vyčetli kritici nové směrnici EU

  • 475
Po listopadovém teroru ve Francii a po masakru v Uherském Brodě zesílil na unijní i české úrovni tlak na omezení dostupnosti střelných zbraní ve společnosti. Navržené změny, zejména ty z Bruselu, ale jdou většinou špatným směrem, shodla se většina řečníků konference, kterou uspořádal Cevro Institut.

Škola sídlící v Jungmannově ulici v centru Prahy pozvala na čtvrteční konferenci účastníky, od nichž šlo čekat kritiku návrhu „odzbrojovací“ směrnice Evropské komise (viz seznam hostů). Moderátor večera, exministr obrany a ředitel Centra transatlantických vztahů Alexandr Vondra, řekl, že k diskusi zval i zástupce Komise, ale nakonec žádný nekývl.

Cevro Institut

Soukromá vysoká škola, zaměřuje se na oblasti práva, bezpečnosti, politologie, mezinárodních vztahů či ekonomie. Akcentuje „svobodu, trh, vládu práva a kritické myšlení“.

Vznikla z původního think-tanku ODS, s níž je personálně propojená. Má reputaci instituce, která dává prostor konzervativně uvažujícím odborníkům a politikům.

Výše použité uvozovky jsou na místě. Právě vnímání nové směrnice EU je totiž klíčové. Podle účastníků konference by fakticky způsobila obtíže především lidem, kteří chtějí držet zbraň legálně. Politici se ale podle nich bojí opačné nálepky. „Dnes nikdo nechce být mediálně spjat s tím, že blokuje protiteroristickou legislativu,“ řekl ředitel České zbrojovky Lubomír Kovařík (zbrojovka je partnerem Cevro Institutu, pozn. red.).

Česká média o směrnici dosud referují ale spíše v opačném gardu, ukázal pohled do mediálního archivu Newton. Atribut „protiteroristická“ směrnici přisuzují prakticky jen citace vyjádření Evropské komise. V naprosté většině článků média akcentují předpokládaná omezení vůči lidem, kteří mají zbraně legálně, a nechávají hovořit kritiky návrhu.

Není to úplně překvapivé, odpor vůči směrnici je v Česku silný i z pohledu vládního establishmentu. Odmítavou pozici mnohých politiků vůči směrnici účastníci čtvrteční konference vesměs kvitovali. Stejně jako slova poslankyně ODS Jany Černochové, která ve svém vystoupení označila stávající českou legislativu týkající se zbraní za racionální a za možný vzor pro ostatní země.

A to i přes úmysl ministerstva vnitra vrátit novelou zákona o zbraních délku platnosti zbrojního průkazu na pět let, kterou vláda ohlásila po masakru v Uherském Brodě (více čtěte zde). Černochová řekla, že ve Sněmovně bude bojovat za ponechání desetileté platnosti. Evropská směrnice je ovšem jiný případ.

26. února 2015

Navržená změna zpřísňuje pravidla pro držení zbraní

Co přesně by navržená směrnice (ještě není schválená, musí projít Evropským parlamentem a Evropskou radou, pozn. red.) vlastně znamenala?

Česká vláda pokládá podle serveru EurActiv za jeden z nejzávažnějších problémů navržená omezení samonabíjecích zbraní - tedy takových, které nevyžadují ruční nabíjení (ruční ovládání závěru, vkládání náboje apod.).

Samočinné a samonabíjecí zbraně

  • Samočinné zbraně zajišťují opětovné nabití v důsledku předchozího výstřelu, konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště (střelbu „dávkou“). Tyto zbraně spadají do kategorie A (držení je zakázané).
  • Samonabíjecí zbraně zajišťují opětovné nabití v důsledku předchozího výstřelu, konstrukce ale neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Spadají do kategorie B (držení podléhá povolení).

Zdroj: Zbrojniprukazy.cz

Směrnice totiž některé zbraně přesouvá do kategorie A, tedy mezi zbraně zakázané. A to konkrétně „automatické střelné zbraně, které byly upraveny na poloautomatické střelné zbraně“ a „civilní poloautomatické střelné zbraně, které mají vzhled zbraní s automatickým mechanismem“, stojí v českém překladu směrnice.

Podle statistik ministerstva vnitra vlastní držitelé zbrojních průkazů v České republice přibližně 736 tisíc ručních zbraní. Držitelů zbrojních průkazů je kolem 290 tisíc. Server EurActiv.cz uvedl, že podle pozičního dokumentu české vlády se v ČR nachází 50 tisíc zbraní, kterých by se navržené opatření Evropské komise dotklo.

Číslo tedy v absolutní hodnotě není plošným „odzbrojením“ občanů. Ale podle řečníků, kteří vystoupili na Cevro Institutu, zdaleka nejde jen o číslo. Klíčová je podle nich samotná filosofie cílící na opatření proti lidem, kteří chtějí vlastnit zbraně legálně.

„Trestné činy legálně drženými zbraněmi tvoří do pěti procent trestných činů. Omezení dostupnosti zbraní nepovede ke snížení počtu trestných činů,“ argumentoval šéf České zbrojovky Kovařík. „Kdo chce někoho zabít, najde si cestu. A platí, že zlého střelce může zneškodnit naopak jen ‚hodný‘ střelec,“ přidal bývalý příslušník speciálních izraelských jednotek Itay Gil, který se nyní věnuje výcviku bezpečnostních složek a bodyguardů.

Izraelský bezpečnostní kontext je výrazně odlišný od českého: naprostá většina obyvatelstva má vojenský výcvik, pružnost bezpečnostních mechanismů v zemi je často prověřována, zdokonalována a prakticky denně vystavována zkouškám efektivity.

Gil podotkl, že většinu ozbrojených útoků v Izraeli zastavují v prvním sledu ozbrojení civilisté. Zdůraznil také, že takoví lidé musejí být dobře trénovaní. Zbraňová legislativa v Izraeli je podle něj přísná (v kontextu jeho vystoupení odpovídalo použité slovo „strict“ spíše výrazu „důsledná“, pozn. red.) a při pochybách o schopnostech přezkušovaného dochází i k zadržení zbraně či odebrání průkazu na místě.

Chybí jednotná pravidla pro znehodnocování zbraní

David Karásek ze sdružení na ochranu práv majitelů zbraní Lex uvedl, že útoky v Paříži odkryly dva bezpečnostní nedostatky, a sice nelegální obchod se zbraněmi a to, že evropské státy nemají jednotou metodiku na znehodnocování zbraní.

Masakr v redakci týdeníku Charlie Hebdo loni v lednu byl totiž proveden nedokonale znehodnocenými a následně reaktivovanými zbraněmi ze Slovenska. Že teroristé mohli mít snadnou práci, ukázalo i testování v Česku, která má pro znehodnocování přísná pravidla. V daném testu se zbrani ze Slovenska podařilo první ranou ustřelit kolík v hlavni a následně z ní vystřelit několik ran, než ji zastavila shoda okolností v podobě prasknutí rámu.

Karásek připomněl, že už v roce 2008 Evropská komise hovořila o jednotných pravidlech pro znehodnocování, systém ale dosud nefunguje.

"Opatření by podpořilo černý trh"

Exministr Vondra uvedl, že za možnou příčinu vzniku směrnice pokládá snahu jejích tvůrců demonstrovat akceschopnost. Návrh se totiž objevil jen pár dní po listopadovém teroristickém útoku v Paříži.

Jenže ten byl vedený fanatiky, kteří si s dodržováním pravidel hlavu nelámali - a během čtvrteční konference opakovaně zaznělo, že nová legislativa by jim hrála do karet a potenciálně by podpořila už tak velký černý trh se zbraněmi. Při každém zpřísnění zbraňové legislativy je totiž praxí, že část lidí raději „přizná ztrátu“ zbraně. Takové zbraně ale už nikdy nejde vykoupit legálně a pokud se je majitel rozhodne někdy prodat, je černý trh jediná možnost.

Šéf České zbrojovky Kovařík doplnil, že by deklarovaný „zákaz nabývání a držení zbraní kategorie A soukromými osobami“ dopadl i na zbrojovky, které by musely z Evropy přesunout část výroby, pokud by v ní chtěly pokračovat. „I zbrojovky jsou totiž soukromé osoby,“ řekl.

Obavy ze ztráty schopnosti vyrábět zbraně použitelné v případě války sdílel i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek.„Neselhávají zbraně, ale kontroly. Benevolence k radikálním skupinám, tajné služby, nezvládnutá migrace... Je směrnice zpracovaná kompetentními lidmi? Jaký je přínos pro občany, výrobce, státní složky? A komu to slouží?“ ptal se řečnicky Kovařík.

„Evropský parlament to nezastaví, ti pachatelé dobra to schválí ještě rádi. Jediná cesta je Evropská rada a získání dostatku států v ní na svou stranu,“ nastínil závěrem Vondra. Na tomto poli má podle EurActiv.cz odpor proti směrnici zastání nejen ve středních a malých státech jako Česko, Slovensko, Finsko, Rakousko či Litva, ale i v Německu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video