Boje v Sýrii musí do týdne utichnout, shodli se v Mnichově světoví vůdci

  • 860
Představitelé 17 států se dohodli, že v Sýrii musí do týdne nastat klid zbraní. Co nejdříve mají také pokračovat mírová jednání mezi vládou a opozicí. Zákaz bojů se netýká akcí zamířených proti teroristům z hnutí Islámský stát či radikální fronty an-Nusrá. Rusko podle agentury Reuters nevyslyšelo přání západních státníků, aby přestalo s bombardováním.

„Shodli jsme se na okamžitém omezení násilí, což znamená ukončení bojů během týdne. Týká se to konfliktů mezi režimem a takzvanou umírněnou opozicí,“ prohlásil německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.

Jeho americký protějšek John Kerry doplnil, že dohoda o konci krveprolití se netýká úderů proti teroristickému hnutí Islámský stát, radikálních islamistů z fronty an-Nusrá a „jiných teroristických skupin“.

Válka už zabila 470 tisíc lidí

Bilance pětileté občanské války je podle organizace Syrian Centre for Policy Research mnohem vyšší, než se dosud uvádělo.

Podle šéfa britské diplomacie Philipa Hammonda musí skončit ruské nálety proti odpůrcům prezidenta Bašára Asada. „Pokud budou dál cílit proti opozici, žádný konec násilností nebude,“ prohlásil.

Agentura Reuters s odvoláním na své diplomatické zdroje uvedla, že Rusko souhlasilo s tím, že je nutné násilnosti ukončit. Konec bombardování však neslíbilo.

Zatím podle Steinmeiera není jasné, zda noční dohoda skutečně povede k uklidnění situace v Sýrii. „Teprve za několik dní budeme moci vidět, jestli přinesla průlom,“ podotkl. Státníci svorně přiznávají, že ačkoli je dohoda o přerušení bojů na stole, její naplnění bude v praxi obtížné.

Jednání v Ženevě skončila bez výsledku, chystá se další kolo

Světoví vůdci po nočním jednání v Mnichově oznámili, že by oba syrské znepřátelené tábory měly co nejdřív obnovit mírové rozhovory. „Jednání musí pokračovat co nejdříve a bezpodmínečně zahrnovat všechny opoziční skupiny,“ prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Opoziční předáci agentuře Reuters řekli, že pokud skutečně skončí boje, do Ženevy přijedou. Čtvrteční dohodu státníků vítají, ale napřed chtějí vidět, zda ji všechny strany naplní i v praxi.

První kolo mírových rozhovorů v Ženevě skončilo minulou středu bez výrazného posunu. Zástupci Asadovy vlády se s opozičními vyjednávači odmítli setkat u jednoho stolu, protože část účastníků diskuse považují za teroristy.

Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Missura se tehdy s oběma stranami setkával zvlášť a názory oponentů jim zprostředkovával. Ze svých pozic však nikdo nemínil ustoupit (více se dočtete zde).

Zatímco mírové rozhovory jsou v Ženevě prozatím plánovány na konec února, už v těchto dnech začne ve Švýcarsku pracovat výbor zodpovědný za distribuci humanitární pomoci pro Syřany. Poprvé se sejde v pátek odpoledne.

Syrský prezident Bašár Asad ve čtvrtek v rozhovoru s francouzskou agenturou AFP řekl, že Evropa musí vytvořit podmínky pro návrat uprchlíků do Sýrie. „Vyzvu evropské vlády, které přímo přispěly k exodu uprchlíků tím, že chrání teroristy a zavádějí embargo proti Sýrii, aby pomohly Syřanům vrátit se domů,“ řekl Asad, který za teroristy označuje nejenom islámské radikály, ale také své oponenty.

Prohlásil také, že jeho cílem je získat zpět kontrolu nad celou Sýrií. „Bylo by nelogické říkat, že jsme ochotni vzdát se jediného kusu našeho území,“ řekl.

Asad je prý otevřený rozhovorům s opozicí, ale boje kvůli tomu nezastaví. „Od začátku krize chováme víru ve vyjednávání a v politické kroky. Účast v rozhovorech ale neznamená, že zastavíme boj proti terorismu. Sýrie potřebuje obojí a tyto dvě věci jsou navzájem nezávislé,“ tvrdil prezident.

Neodpustil si kritiku Francie a řekl, že Paříž musí svou politiku vůči Sýrii změnit. Francie patří k zemím, které žádají nekompromisně Asadovo odstoupení. Asad kritizoval také Turecko a Saúdskou Arábii, tedy státy které stojí na straně opozice. Podle prezidenta hrozí Sýrii vojenská intervence obou těchto zemí.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video