Vyhodnocení výsledků potrvá několik měsíců, ale místní muzeum už má první závěry. Zjistilo se především, že památka je stavebně v pořádku. Georadar ukázal pod kostelem skutečně dvě krypty a v nich kamery zachytily kosterní pozůstatky, které mohou patřit pánům z Dobrušky.
„V další rovině výzkum přinesl nové poznatky o nejstarší historii města. Nejstarší listina potvrzující jeho existenci pochází z roku 1320. Jan z Dobrušky je doložen k roku 1312 s vazbou na družinu podporovatelů královny Elišky, ale víc o něm nevíme. O Mutinovi víme, že roku 1320 osvobodil měšťany od roboty a potvrdil jim právo vařit pivo. Další listiny jsou až z šedesátých let 14. století a podle jedné z nich už tehdy stál zdejší kostel,“ vysvětluje ředitel Vlastivědného muzea v Dobrušce Jiří Mach, který o nových zjištěních přednášel farníkům i veřejnosti.
Muzejník inicioval výzkum krypt a získal pro něj i dobrušské děkanství, které díky pohledu do podzemí dostane přehled o statice památky. Zda se krypty najdou, však nebylo jisté. Vědělo se, že gotický kostel stál na místě nynějšího barokního a byl kamenný, o čemž svědčí klenák se soukenickým znakem nalezený při opravě kostela před dvaceti lety.
Podle Jiřího Macha, pokud tam krypta byla, musela být už pod gotickým kostelem. Byla otázka, zda nezmizela při přestavbě v 18. století nebo při stavebních úpravách po požáru kostela v roce 1806.
„Velmi pečlivě jsem propátral Pamětnici děkanství dobrušského od Josefa Mnohoslava Roštlapila, z níž víme, že v tomto kostele je krypta a v ní jsou pohřbeni páni z Dobrušky i první Trčkové z Lípy. Našel jsem zápis z 80. let 19. století, že byla provedena oprava podlahy v kostele a při té příležitosti byly odkryty dvě krypty. Jedna větší, která mívala původně vstup před mřížkami oddělujícím presbytář, a druhá menší se nacházela pod oltářem Panny Marie,“ líčí Jiří Mach.
Muzeum nechtělo jít přímo do odkrývání hrobek, protože by to bylo velmi složité, ale sáhlo po nedestruktivních metodách, které už jsou cenově dostupné.
Obrátilo se na zkušený tým ze sdružení Naše historie z Mladé Vožice pod vedením Jiřího Šindeláře, který má za sebou na dvě stovky takových výzkumů. Na místě se sešli 27. října. Georadar ukázal původní zeď kostela i to, že krypty pod kostelem zůstaly (o průzkumu jsme psali zde).
Odborníci pomocí sond prozkoumávají podzemí kostela sv. Václava v Dobrušce.
„Ulevilo se mi, až když jsme je objevili. Jinak bych asi musel jít do spořitelny pro úspory a lidem peníze vracet,“ směje se ředitel muzea.
Jedna krypta je neobvykle velká, šest krát čtyři metry, což by podle některých názorů odpovídalo spíš až době Lucemburků.
„V ní se na nejčestnějším místě směrem k východu k oltáři nacházejí nedotčené pohřby, takže pravděpodobně jde skutečně o pány z Dobrušky. Byly tam vidět zbytky rakví. Nejsme však schopni konkrétně identifikovat, zda kosti patří například Mutinovi z Dobrušky,“ přibližuje Jiří Mach.
Výzkumníci z větší krypty vyzvedli malý kosterní vzorek a spolek ho zašle buď do Itálie, nebo do Polska na radiokarbonovou analýzu prováděnou s přesností plus minus třicet let. Jednoznačně by se tím potvrdilo stáří ostatků.
Záběry z velké krypty ukazují gotické zdivo, kamenné schody a také hromadu odhadem s 25 až 30 lebkami a kostmi, což jsou nejspíš ostatky lidí přemístěné už dřív z malé kněžské krypty. Kamery ukázaly, že v ní bylo mokro. Na podlaze zůstaly trámy, na které se umisťovaly rakve s ostatky, a za jedním trámem byly zakutálené dvě lebky, jež asi kdysi unikly pozornosti.
28. října 2015 |
