Uprchlická krizeVYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře DUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích BERLÍN: Uprchlíci obsadili sídlo Stasi EUROPOL: V Evropě zmizely tisíce dětí ČEŠKA: Švédsko bylo rájem, teď se bojím do metra MERKELOVÁ: Azylanti by se po válce měli vrátit domů NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet |
„V minulosti jsme lidi zastavovali před branami Evropy. Jejich autobusy jsme zastavili v Edirne. Může se to stát jednou či dvakrát, pak brány otevřeme a popřejeme jim bezpečnou cestu,“ citovala Erdogana agentura Reuters. Podle svých slov už varoval předsedu Evropské rady Donalda Tuska a šéfa eurokomisařů Jeana-Clauda Junckera, že Turecku může dojít trpělivost.
Erdogan se v projevu, který živě vysílala televize, opřel i do Organizace spojených národů. Podle prezidenta je neupřímná. Neustále prý na Turky tlačí, aby na svém území zadržovali uprchlíky ze Sýrie, přestože by se měla věnovat spíš snahám o ukončení krveprolití.
Turecko hraje významnou roli v současné uprchlické krizi. Čluny plné migrantů z Blízkého východu právě z jeho pobřeží vyplouvají k řeckým ostrovům.
V Turecku fungují rozlehlé uprchlické tábory pro miliony lidí, panují v nich však velmi tvrdé životní podmínky a mnoho lidí se nakonec rozhodne pro cestu do Evropy.
Na krizi se přiživují pašeráci i podnikaví Turci, kteří migrantům prodávají předražené čluny či záchranné vesty.
Čluny s migranty mohou otáčet jen Turci
Evropské země na podzim turecké vládě slíbily tři miliardy eur, v přepočtu přes 80 miliard korun. Ankara za ně měla zlepšit podmínky v uprchlických táborech a bránit migrantům v cestě do Evropy. Německý deník Die Welt koncem ledna s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Turci požadavky zvýšili a chtějí o dvě miliardy eur víc (více čtěte zde).
Turecká pobřežní stráž je v současnosti jediným úřadem, který může v souladu s mezinárodním právem jejich čluny otáčet a vracet na tureckou pevninu. Řekové ani evropská agentura Frontex takové právo nemají, zachráněné migranty proto vozí přímo do Řecka.
Z ostrova Lesbos by mohl být nový „Ellis Island“Podle českého ministra financí Andreje Babiše by se z řeckého ostrova Lesbos mohl stát nový „Ellis Island“. Stejnojmenný ostrov u New Yorku od roku 1892 do roku 1954 fungoval jako přistěhovalecká stanice pro imigranty do USA. Babiš to prohlásil po čtvrtečním jednání s Markem Ruttem, premiérem Nizozemska, které nyní předsedá Evropské unii. Babiš ale dodal, že by viděl raději, aby takový hotspot byl mimo Evropu, nejlépe v Turecku. |
Do operace v Egejském moři, která by měla pomoci zpomalit pohyb migrantů a narušit trasy pašeráků lidí, se na žádost Ankary nově připojí také flotila NATO.
„Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad,“ uvedl k tomu ve čtvrtek americký ministr obrany Ashton Carter.
Jak ovšem podle BBC upozornil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, ani tyto lodě se nechystají čluny s migranty z vytlačovat z řeckých vod. Český ministr obrany Martin Stropnický vysvětlil, že lodě NATO budou připravené pomoci běžencům v nouzi. S těmi, které zachrání, zamíří na turecké pobřeží (více se dočtete zde).
Evropa při řešení migrační krize nespoléhá jen na Turecko. Německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek oznámila, že její země půjčí Iráku 500 milionů eur, tedy asi 13,5 miliardy korun. Peníze mají pomoci stabilizovat zemi a omezit tak počet Iráčanů, kteří prchají do Evropy. Právě Iráčané jsou v současnosti druhou nejpočetnější skupinou běženců přicházejících do Německa.
Nejčastější trasy běženců z Turecka na řecké ostrovy. Na nich se plánuje výstavba takzvaných hotspotů, podobných tomu v přístavu Mytiléné na ostrově Lesbos.
