Velmi rozšířeným novotvarem se stalo slovo selfie. Na snímku si autoportrét pořizuje britský atlet Mo Farah se svým lékařem. | foto: Reuters

Biozklamání, selfie i exka. Databáze novotvarů roste týdně o stovku slov

  • 246
Víte, co znamenají výrazy selfíčkářka, osrdíčkovat či biotisk? Tato nová slova patří mezi poslední úlovky jazykovědců z Akademie věd. Jejich databáze čítá už přes tři sta tisíc neologismů a denně přibývají další. Ty nejvíce vžité získají místo v připravovaném slovníku současné češtiny. Nově se tam objeví babybox či azylák.

„Chtěl si pořídit selfie s chřestýšem. Následná léčba vyšla na miliony,“ zní titulek jednoho z loňských článků serveru iDNES.cz. Ještě před pár lety se přitom výraz selfie, jako označení fotografického autoportrétu, v podstatě nevyskytoval. Jazykovědci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR jeho výskyt poprvé zaznamenali v roce 2013.

Kdy novotvar přestává být nový

Neologismus je nově utvořené nebo přejaté slovo. Vzniká nejčastěji pro označení nových skutečností, například vynálezů nebo myšlenek. Většina mluvčích jej ještě nepokládá za součást běžné slovní zásoby, případně mu nerozumí a pociťuje jej jako nový výraz. Postupem času se může stát součástí běžné slovní zásoby.

Nelze stanovit jednoznačnou hranici, kdy neologismus přestává být neologismem, ztráta příznaku novosti souvisí se zevšedněním slova a s rozšířením denotátu - mimojazykového faktoru,“ vysvětluje jazykovědkyně Michaela Lišková.

Od té doby se již objevila celá řada dalších odvozenin, například belfie (bottom selfie) pro označení fotografie vlastního pozadí, felfie (family selfie) pro rodinnou fotografii či dronie (dron selfie) pro autoportrét pořízený pomocí dronu. Tyto výrazy se dnes vyskytují velmi řídce a mohou se zdát kuriózní. Zda se v českém jazyce zabydlí, je nyní obtížné předvídat.

Nová slova na počátku své existence prochází několika fázemi. Nejprve je jazykovědci zařadí do neologické databáze Neomat, posléze část z nich i do slovníku neologismů. Výrazy užívané pravidelně a rozšířené v běžné slovní zásobě, se nakonec dostanou i do všeobecného výkladového slovníku.

„Do těchto slovníků přechází ze slovníků neologismů asi jen šedesát procent výrazů,“ říká Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český. „Ty ostatní se používají spíše dočasně a z jazyka se zase brzy vytrácí. Například Nagygate v souvislosti s kauzou kolem Jany Nagyové,“ doplňuje Lišková.

Cizí slova zapadají do češtiny denně, uvedl loni v září pro iDNES.cz ředitel Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR Karel Oliva:

14. září 2015

Viróza nabyla nových významů

Podle ní v současné době panuje společenská poptávka po neotřelých výrazech - zejména v médiích, na internetu, ale i v běžné mluvě. Za živnou půdu pro vznik nových výrazů považuje zejména sociální sítě. V Neomatu tak již najdeme výrazy lajkovat či olajkovat, které ve světě Facebooku, či fejsu, znamenají označení příspěvku znaménkem „líbí se mi“. Obdobně fungují výrazy osrdíčkovat a osrdit v prostředí Twitteru a Instagramu neboli Instáče.

Žlutá už není jako blatouch, ale jako citron

V průběhu času se mění také slovníkové definice dávno známých slov.

Například přídavné jméno žlutý vykládá Příruční slovník jazyka českého (1935 - 1957) takto: „mající barvu síry, květů pampelišky, blatouchu, ohnice apod.“ Slovník spisovného jazyka českého (1960 - 1971) definici přebírá, vypouští z ní přirovnání k méně známé bylině ohnici. Slovník spisovné češtiny (1994) se rozloučil také s blatouchem. Žlutou definuje takto: „mající barvu jako žloutek, květ pampelišky, jako síra“.

„Domnívám se, že v dnešní době si už snadno nepředstavíme ani síru,“ říká jazykovědkyně Michaela Lišková. V připravovaném Akademickém slovníku současné češtiny proto přídavné jméno žlutý definuje takto: „mající barvu žloutku, květu pampelišky, zralého citronu ap.“

Novotvary často vznikají jednoduše z nutnosti pojmenovat novou skutečnost, například výraz biotisk jako pojmenování 3D tisku lidských tkání. Jindy jsou výsledkem záměrného hledání neotřelého výrazu. Člověka bez domova tak někdo může nazývat bezdéčkem, exmanželku zase exkou.

„Řada neologismů vzniká takzvaným blendingem z částí dvou nebo více různých slov. Například slovo glokalizace spojením globalizace a lokalizace. Setkali jsme se již také s výrazem hradubická silnice pro pojmenování komunikace mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Často se v poslední době vyskytuje výraz ovčan, který vznikl spojením slov ovce a občan,“ vysvětluje Lišková.

Přibývá i slov vytvořených spojením s předponami bio či euro. V Neomatu tak již najdeme biočesnečku, biozklamání, euroelitu či eurošlamastyku. V souvislosti s migrační krizí se objevily výrazy sluníčkář, antisluníčkář, ale také celá řada nových vulgarit (více čtěte zde).

Kromě neologismů vznikají i takzvané neosémantismy. „Jsou to slova, která již v češtině existují, ale nabývají nových významů,“ říká Lišková a jako příklad uvádí slovo viróza, které po vystoupení prezidenta Miloše Zemana před korunovačními klenoty v roce 2014 skutečně nabylo zcela nových významů.

Jazykovědci se po novotvarech pídí v novinách i časopisech

Novotvary permanentně monitoruje zmíněné oddělení současné lexikologie a lexikografie. „Denně pročítáme všechny celostátní deníky, kromě toho časopisy Týden, Reflex, Respekt a také D-test, protože se tam často objevují věci, které nás zajímají. Slova si dohledáváme také v mediální databázi Newton,“ popisuje vedoucí skupiny lexikografické excerpce Ivona Tintěrová.

Neomat

Databáze Neomat vznikla na začátku 90. let 20. století původně jako neologický materiál pro lexikografické účely. Dala vzniknout dvěma dílům slovníku Nová slova v češtině. Slovník neologizmů (1998, 2004) a sborníku statí Neologizmy v dnešní češtině (2005). V současnosti obsahuje téměř 304 tisíc hesel.

Kdykoli ona či její kolegové narazí na nový, dosud nezachycený výraz, zaznamenají jej do zmíněné databáze Neomat. Během týdne do něj podle Tintěrové běžně přibývá sto nových přírůstků.

Poslední slovník neologismů, kam se část slov z databáze časem dostává, byl vydán už v roce 2004, není tedy příliš aktuální a řada v současnosti běžně užívaných slov v něm chybí. Některé výrazy se tak dostanou rovnou do připravovaného Akademického slovníku současné češtiny. Jako příklad Lišková uvádí výraz babybox, tedy označení pro místo, kam mohou matky anonymně odložit své novorozené dítě.

Akademický slovník současné češtiny bude rozsáhlé dílo, na němž jazykovědci pracují od roku 2012. Zmapuje český jazyk od roku 1945 a předpokládá se, že bude mít 120 až 150 tisíc hesel.

Pomíjivé, ale zajímavé

„Novota. Pro většinu čtenářů leží v tomto slově představa něčeho nepřirozeného umělého a násilného, kdežto vše staré a prapůvodní je eo ipso přirozené,“ napsal v roce 1920 Karel Čapek v souboru esejí Kritika slov. Vystihl tím časté negativní a odmítavé postoje řady lidí vůči neologismům.

„Svou mateřštinu vnímáme jako důležitou hodnotu, k novým slovům často zaujímáme vyhraněné postoje, a to jak negativní, tak pozitivní,“ říká Lišková. Z dotazníkového šetření, které loni provedla, vyplývá, že lidem na neologismech vadí především nesrozumitelnost, pomíjivost, nadužívání či anglický původ.

Za pozitiva respondenti naopak považovali to, že novotvary pojmenovávají nové skutečnosti, obohacují a oživují jazyk, jsou zajímavé, originální, upoutají pozornost a mohou rozesmát.

Které z nových slov se vám líbí nejvíce?

celkem hlasů: 3314

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 15. února 2016. Anketa je uzavřena.

Sluníčkář
Sluníčkář 1553
Ovčan
Ovčan 977
Biozklamání
Biozklamání 350
Selfie
Selfie 121
Exka
Exka 116
Eurošlamastyka
Eurošlamastyka 105
Nagygate
Nagygate 48
Osrdíčkovat
Osrdíčkovat 44

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video