RECENZE: Konečně pořádná strategie. Homeworld: Deserts of Kharak berte

  • 1
Série Homeworld se z černých hlubin kosmu přesouvá do sluncem rozžhavených písečných dun. Pokud máte kladný vztah ke strategiím, v nichž je rozložení sil a krytí klíčové, Homeworld: Deserts of Kharak byste si neměli nechat ujít.
85

Homeworld: Deserts Of Kharak

Platforma: PC
Výrobce: Blackbird Interactive

  • Důstojný prequel
  • Zajímavý svět
  • Téma pouštní planety vytěžené do maxima
  • Filmové pojetí
  • Kampaň
  • Slabší multiplayer/skirmish
  • Taktická mapa by mohla být přehlednější
  • Umělá inteligence by potřebovala vyladit

Herní karta

Planeta Kharak neodvratně umírá. Koalice ovšem nechce jen nečinně čekat, až dojdou i poslední kapky vody a civilizace vymře. Upne se k trochu bláznivé misi, která by mohla spasit celou rasu.

S minimem zdrojů jsou vyslány dvě neohrabané pojízdné pevnosti Kapisi a Sakala, aby se probojovaly přes zónu nepřátelských nomádů až k neznámé anomálii hluboko v srdci pouště. Zde má čekat spása. V celém pátrání má zásadní úlohu vedoucí vědecká důstojnice Rachel S’jet. Ano, takto začíná kampaň hry Homeworld: Deserts of Kharak. Nového přírůstku do série Homeworld, který je prequelem k prvnímu dílu.

Homeworld: Deserts of Kharak

Zaujme už první filmeček. Práce s úhlem kamer, detaily i dynamika střihu připomínají ty nejmodernější akční sci-fi, hra si přesto zachovává i komiksový ráz. Hlavní roli tu nemají herci (postav v příběhu je minimum a záběrů na ně ještě méně), ale kolosální pozemní přepravník Kapisi. Mobilní základna na sebe strhává pozornost nejen kamer, ale hlavně tu hráčovu. Je tím nejdůležitějším, co máte.

Pojízdná základna

Kapisi vypadá jako letadlová loď na obřích pásech, ale umí toho mnohem více. Vyrábí jednotky, vyvíjí nové technologie a disponuje řadou obranných a útočných vlastností. Ty odemykáte postupně během kampaně. Je to strategický element, který hru ozvláštňuje.

Na rozdíl od jiných real-time strategií, kde stavíte základnu, je ta vaše plně mobilní. Setrvat na místě se nedoporučuje, stejně tak nechat váš transportér příliš vzadu nebo vepředu. Kapisi je možná silně obrněná mašina, ale koncentrovaná palba je pro ni stejně ničivá jako pro každou jinou jednotku.

Planetě Kharak zvoní umíráček, a tak se cestou nenachází moc zdrojů. Často jsem si v kampani připadal jako popelář: jezdíte od jednoho naleziště ke druhému a za těch pár kusů materiálu nakoupíte nová vylepšení nebo jednotky. Ničeho není nazbyt a vyplatí se nakládat se surovinami s rozvahou.

Suroviny jsou ve hře dvě a ta druhá, vzácnější, se využívá k výrobě pokročilejších technologií. I když se může zdát, že je koalice technologicky na výši, když dokáže postavit monstrum jako Kapisi, je to v porovnání s nepřítelem nic.

Homeworld: Deserts of Kharak

Homeworld: Deserts of Kharak

V poušti žije národ kočovníků a náboženských fanatiků Gaalsien. Ostatní národy považují za rouhače, protože se pokusili proniknout do vesmíru. Viní je z klimatických změn planety. Paradoxně jsou to právě Gaalsien, kdo má modernější zbraně.

Druhou nespornou výhodou Gaalsien je, že celý svůj život žijí v poušti. Jsou na pobyt v ní lépe připraveni. Disponují vznášedlovou technologií a jsou rychlejší, mobilnější a dravější. To z nich dělá nepříjemného protivníka, který hojně využívá taktiky „udeř a zmiz“. Koalice spoléhá více na výdrž jednotek.

Obě frakce mají své kouzlo. Gaalsien připomínají stylizací i způsobem života kmeny z remaku filmové klasiky George Millera Mad Max: Fury Road. Nemají to v hlavě moc v pořádku, ale charisma na rozdávání.

Taktická válka

Tutoriál, který by mohl být o něco detailnější, vám říká, jak důležité je využívat terénu a rozličných typů jednotek. V novém dílu Homeworld to bezezbytku platí, rozložení sil a jejich krytí vám může hlavně v prvních misích zachránit zadek.

Představte si modelovou situaci: blíží se na vás obrovská armáda rychlých tanků a dělových railgunů. Railgun dokáže být na otevřeném prostranství zatraceně nepříjemná mrcha, ale pokud máte svou skupinu skrytou za písečnou dunou, je nahraný. Význam má i výška terénu. Samozřejmě, že čím výše jednotka je, tím je ve větší výhodě. Doslova masakr proběhne, pokud ze zálohy vyletí z prudkého kopce armáda, to jsou pak na bojišti hotová kovová jatka, kde nerozeznáte šroub od matky.

Homeworld: Deserts of Kharak

Hra má podobný taktický mód jako Act of Aggression, ale pracuje se s ním o poznání lépe. V Act of Aggression byl v pozdějších fázích hry prakticky pořád zapotřebí, ostatně stejně jako v původním Homeworldu, zde slouží k lepšímu přehledu na mapě. Můžete se tak v klidu kochat i detailní grafikou. Taktický pohled i tak určitě využijete, protože zoom v normálním zobrazení nedovolí pořádně kontrolovat bojiště.

Ze začátku se může zdát taktický pohled trochu nepřehledný. Dalo by se ještě vylepšit rozdělení klíčových jednotek, protože na obrazovce se vám zobrazí pouze třída jednotky, nikoliv typ. Některé důležité jednotky pak hledáte stylem pokus omyl. Ale pokud chcete mít naprostou kontrolu, grupování je nejlepší cesta. Hra k tomu přímo vybízí, stejně jako k hojnému využívání klávesových zkratek a příkazů. Vlastně se bez aspoň základního využití klávesových příkazů neobejdete.

Nový Homeworld má dynamické tempo a není možné jej zapauzovat, ani měnit rychlost. V jistých momentech by sice urychlení nebylo na škodu, ale vývojáři věděli, co dělají. Ke střetům dochází znenadání, a pokud jen na chvíli polevíte v pozornosti, může vše nehezky vyeskalovat.

Pozornost musíte upínat i na zvukové zprávy. Dabing je na vysoké úrovni a reporty z bojiště obsahují snad všechno, co potřebujete, abyste byli v obraze. Nedozvíte se pouze to, že bylo něco zničeno, ale i konkrétní typ jednotky, a často je hlášen i typ příchozích nepřátelských jednotek nebo tak důležitá fakta, že na vás právě letí raketa. Díky takové drobnosti si připadáte, že opravu koukáte na taktickou mapu uprostřed boje a udělujete svým jednotkám rozkazy.

Homeworld: Deserts of Kharak

Homeworld: Deserts of Kharak

Zábavný je i váš arzenál. Každý stroj má ve vaší armádě svou úlohu a speciální schopnost, kterou můžete postupně vylepšovat nebo dokonce získat. Skvělé jsou Support cruisery - opravují blízké jednotky, zároveň odstřelují letadla a ještě slouží jako pojízdné skladiště materiálů. Baserunner je také užitečné vozítko, docela rychlé, staví stacionární obranné věže a lokální radar.

K jednotkám se dostanete postupně, osaháte si je dostatečně. Ve hře je limit jednotek, ale dá se obejít hackovací schopností Rachel. Mít o pár railgunů více není na škodu. Kromě toho se vám jednotky i materiály přesouvají po misích a mít co největší a nejzkušenější armádu je půl vítězství. Nahrává to pomalému a rozvážnému hraní, kde každá ztráta bolí.

V pouštích Kharaku

Planeta Kharak je taková Duna bez žravých písečných červů. Nemusíte se bát monotónnosti prostředí. Písek je všudypřítomný, to ano, ale design neomrzí. Prostředí je dostatečně rozmanité. Jsou tu pole písečných dun, úzké kaňony i náhorní plošiny a skaliska a v některých misích vás čekají i přírodní jevy jako tornáda, která komplikují postup mapou. Autoři z písečné tématiky vytěžili téměř maximum.

Ani mise nestihnou upadnout do monotónní šedi, jsou dobře poskládané a tempo a filmovost zaručují animace i v jejich průběhu. Asi nejpamětihodnější misí je úprk před explozí, kdy na vás z několika stran útočí nepřítel a máte jen málo času uprchnout, nebo etablování sítě skenerů v prostředí bohatém na tornáda.

Homeworld: Deserts of Kharak

Misí je i s tutoriálem čtrnáct a každá vám zabere zhruba od třiceti minut do hodiny a půl v těch nejextrémnějších případech, kdy vymetáte každý kout. Ostřílený stratég tak kampaň dohraje relativně rychle. Ale nic vám nebrání zkusit již odehrané mise na větší obtížnost s již nastřádanou nebo přidělenou armádou.

Dobrá je i příběhová návaznost, cestou na vás vyskočí nějaká ta překvapení, zažijete i trochu lidského dramatu a tajemna. Vše je dávkováno precizně a Kharak i jeho obyvatelé působí jako živý, uvěřitelný svět.

Válečné útrapy

Skvělý zážitek trochu kazí pomalejší odezva jednotek. Občas reagují se zpožděním a v těch nejnevhodnějších situacích (když vám na hlavu letí atomovka) jsou schopny se navíc ještě na místě zaseknout a zoufale točit dokola. To je nepříjemná vlastnost. Vžene vám do žil kvanta adrenalinu, ale nesprávným způsobem. Řev na monitor „pohni sakra“ nepomáhá a za chvíli je z vaší grupy jen čoudící kráter.

Hře by slušela možnost pořádných formací. Pokud chcete minimalizovat své ztráty, je třeba každou jednotku umístit na požadované místo samostatně. A pak věčné téma, umělá inteligence nepřítele, která spoléhá jen na početní převahu. Vyšší obtížnost spočívá v agresivnějším přístupu a větším využívání speciálních funkcí, takže od nepřítele nečekejte žádné promyšlené taktiky ani hledání slabin ve vaší obraně.

Multiplayer jen do počtu

U strategií je většinou kladen stejný důraz na multiplayer jako na samotnou kampaň. Proto jsem se těšil, jak se s tím vývojáři popasovali. V tomto případě se nemůžu ubránit dojmu, že hraje jen druhé housle.

Homeworld: Deserts of Kharak

Homeworld: Deserts of Kharak

Nastavení nedovoluje žádné pořádné variace. Tři možnosti výhry, šest map a dva herní módy (všichni proti všem a týmy), to není moc. Nevadilo by to, kdyby byl skirmish/ multiplayer dostatečně domyšlený, ale pomalé tempo kampaně je zde ještě umocněno (vylepšovat musíte od píky - pokaždé). Neustálé čekání na upgrade, který vám dovolí konečně postavit pořádnou jednotku, nebo přesněji řečeno jakoukoliv jednotku, tak si zábavu nepředstavuji. Chybí možnost navolit startovní technologickou úroveň či zásoby materiálu. Hru by to zrychlilo a zatraktivnilo a dalo větší prostor k různým taktikám. Ale zdá se, že autoři jsou si vědomi slabin a v multiplayeru se ještě dočkáme změn, protože první patch do hry přidal i novou mapu. Ale co dalšího nás čeká, to je ve hvězdách.

Pokud se smíříte se zbytečně pomalým tempem, zjistíte, že v multiplayeru platí trochu jiná pravidla než v kampani. Hlavní změnou je ale možnost vyzkoušet i druhou stranu konfliktu Gaalsien. S předsunutou mobilní továrnou, která dokáže posilovat armádu přímo uprostřed tažení, je jejich postup mnohem rychlejší a agresivnější. Gaalsien mají mimoto většinu jednotek samo-opravovacích, takže se správnou taktikou nemusíte zaznamenat výraznější ztráty a nepřítele převálcovat počtem. Tvůrci ani jedné straně nenadržují, a tak je hra hezky vybalancovaná.

Multiplayer dokáže mít i nesporné kouzlo, které okusíte při hře týmů. Ono má něco do sebe, když se všechny pojízdné základny rozjedou ve finále proti sobě a rozdají si to hezky zblízka po vzoru námořních bitev.

Prvotřídní audiovizuální zpracování

Grafická i hudební stránka hry je skvělá, ale uznání si zaslouží i drobnosti jako precizní animace vozítek, kterým to trápení v písečných dunách prostě věříte. Stejně tak věříte transportérům jejich ohromnou sílu a tíhu, se kterou se tlačí vpřed. Pokud máte rádi orientální rytmy, soundtrack vás nenechá chladnými. Kombinace indické a západní hudby stvořila opravdu atmosférický podkres, který funguje i samostatně.

Z vesmíru na poušť

Homeworld: Deserts of Kharak má skvělou kampaň, dokáže bavit jak nováčky, tak hráče, kteří už mají se sérií zkušenosti a chtějí se dozvědět více z historie. Na první pohled pomalé tempo hře v kampani nijak neubližuje. Horší je to s multiplayerem, který je zbytečně natahovaný. Pokud se těšíte na pořádný multiplayerový nářez, který prodlouží hrací dobu do nekonečna, tak tady to trochu skřípe. Ale jinak je hra rozhodně důstojným přírůstkem do série.


Hodnocení hry

Redakce

85 %

Čtenáři

67 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 98 čtenářů