Ursula von der Leyenová podle serveru Vroniplag opsala diplomovou práci. | foto: Bernd von Jutrczenka, DPA, Profimedia.cz

Lovci plagiátů děsí německé elity. Opsaná práce prošla i ve Zlíně, tvrdí

  • 325
Německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová už čtvrtý měsíc čeká, zda jí univerzita v Hannoveru kvůli opisování odebere doktorát. Pokud o něj přijde, stane se již třetí členkou spolkové vlády, jejíž kariéru uťali internetoví hledači plagiátů. Právě před třemi lety přišla o titul i bývalá ministryně školství.

Jejím rozkazům podléhá celý Bundeswehr, patří mezi oblíbenkyně kancléřky Angely Merkelové a Němci o ní mluví jako o její možné nástupkyni. Drobná blondýna v čele spolkového ministerstva obrany rozhoduje, kolik bitevníků pošle Berlín nad syrská bojiště. Ve své politické kariéře si Ursula von der Leyenová nemá na co stěžovat (více o ministryni se dočtete zde).

Vrchní velitelce německých ozbrojených sil by ovšem její pověstný úsměv mohl brzy ztuhnout na rtech. Lékařská fakulta v Hannoveru už od září zkoumá, zda vystudovaná gynekoložka v roce 1990 nepodváděla při tvorbě závěrečné práce. Jak v lednu upozornil deník Die Welt, odborná komise se ani po několika měsících zatím neodhodlala zveřejnit výsledek.

Plagiát odhalí každý, kdo umí číst

Plagiátorská kauza vypukla na serveru jménem Vroniplag. Funguje na stejném principu jako otevřená encyklopedie Wikipedie, svými poznatky může do jeho obsahu přispět úplně každý. Jeho tvůrci však nezkouší vytvořit databázi všech lidských vědomostí. Naopak zkoumají, zda se špičky německé vzdělanosti v této studnici neinspirovaly víc, než ve svých pracích přiznávají.

Pro podvodný titul do Zlína

Jedna z německých plagiátorských kauz má i české pozadí. Na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně prošla v roce 2008 disertační práce, v níž se podle serveru Vroniplag opisovalo na 27 stránkách z 65.

Autorem práce je vysoce postavený úředník Martin S., který pracuje na vládním prezidiu v německém Stuttgartu. Nepřiznané citace údajně čerpal z knih i anglické Wikipedie. Svůj text také „nastavil“ devítistránkovým opisem katolického katechismu, byť přiznaným (rozbor zde).

Redakce iDNES.cz hovořila s Olgou Březinovou, která práci Martina S. před lety vedla. Studenta si pamatuje, žádné podezření na něj však prý během studia nepadlo. Samotný úředník na opakované žádosti o vyjádření nijak nereagoval.

Baťova univerzita kauzu po letech důkladně přezkoumala, podle rektora Petra Sáhy je závažná.

„V tuto chvíli bohužel nemůžeme nic dělat. Neexistuje zákonná cesta, jak na univerzitě v České republice odebrat titul,“ konstatoval rektor.

Nový vysokoškolský zákon sice školám zpětné zrušení diplomu umožní, ale nejpozději do tří let po promoci. Martin S. a další absolventi, za jejichž studia nebyly k dispozici moderní protiplagiátorské systémy, se tedy nemusí bát.

„Víceméně lze konstatovat, že od roku 2008 se zásadně změnil přístup k problematice plagiátorství a dá se předpokládat, že tyto případy nejsou již v dnešní době realizovatelné,“ doplnil pro iDNES.cz prorektor zlínské univerzity Vladimír Sedlařík.

V případě Ursuly von der Leyenové hledači plagiátů pročetli 62 stran její závěrečné práce o C-reaktivním proteinu. Nepřiznané citace našli na 27 z nich, v jedenácti případech byla opsaná dokonce více než polovina stránky.

Případný argument, že analýzu na serveru Vroniplag mohl zmanipulovat některý z politických oponentů ministryně, podle tvůrců webu neobstojí.

„Každý posouzený úryvek musí ověřit další člověk. Není nutné, aby to byl profesor - nezkoumáme obsah práce, ale podobnost dvou textů. Obvykle je to jednoduché. Každý, kdo umí číst, pozná, že jsou identické,“ vysvětlila iDNES.cz profesorka Debora Weber-Wulffová z technické univerzity v Berlíně.

Texty, které někdo z uživatelů označí za plagiát, prověřuje i ona sama.

Skončili už dva němečtí ministři

Ursula von der Leyenová není první členkou německé vlády, jejíž kariéru by mohlo zarazit plagiátorství.

V pátek uplynuly přesně tři roky ode dne, kdy univerzita v Düsseldorfu odebrala titul ženě, od které by vysokoškolský podvod čekal málokdo - spolkové ministryni vzdělání a výzkumu Annette Schavanové. O čtyři dny později kvůli 30 let starému prohřešku rezignovala (více čtěte zde).

První velký otřes však vláda Angely Merkelové kvůli plagiátorství zažila už před pěti lety. Po odebrání titulu v ní musel skončil Karl-Theodor zu Guttenberg, který shodou okolností stejně jako Ursula von der Leyenová řídil německou armádu. Ministr si vysloužil přezdívku Googleberg (více čtěte zde).

Disertační práce, ve které Guttenberg opisoval na více než 94 procentech stránek, získala na internetu svou vlastní stránku. Právě ta inspirovala autory serveru Vroniplag. Jeho přispěvatelé od té doby prověřili už 157 závěrečných prací, nejméně tři desítky lidí už připravili o titul.

Německá ministryně školství Annette Schavanová
Ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg

Anette Schavanová a Karl-Theodor zu Guttenberg museli kvůli plagiátům skončit ve vládě.

U státnic podváděli politici, profesoři i zubaři

„Práce politiků jsou tu poměrně vzácné, byť jsou jediné, o kterých se píše v médiích. Zhruba třikrát více prací vytvořili lidé, kteří pracují v akademické sféře jako profesoři nebo výzkumníci, což je poněkud znepokojivé,“ podotkla pro iDNES.cz profesorka Weber-Wullfová.

„Velkou část tvoří lékaři nebo zubaři, kteří hledali rychlou cestu k doktorskému titulu a neuvědomili si, že až se jejich plagiáty objeví na internetu, bude je snadné odhalit,“ dodává akademička, která se studiu plagiátorství už 14 let věnuje i profesně. Spolu se svými studenty testuje nejnovější programy, které školám pomáhají opsané práce odhalit.

Německá společnost si na titulech zakládá, inženýry či doktory chová ve velké úctě. O to větší ostudu si vyslouží člověk, jehož diplom univerzita nakonec zruší. Mnohé německé univerzity k tomuto kroku neváhají sáhnout ani desítky let po promoci - a díky novým technologiím tak v posledních letech i činí. „Akademické delikty jsou očividně rozšířenější, než jsme všichni očekávali,“ uzavírá Weber-Wullfová.

15. prosince 2015


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue