Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

PŘEHLEDNĚ: Ploty, kontroly, deportace. Jak Evropa zavírá dveře běžencům

  • 416
Přístup Evropy k uprchlické krizi se v posledních měsících pomalu mění. Státy zpřísňují azylovou politiku a rozšiřují seznamy takzvaných bezpečných zemí. Server iDNES.cz připravil přehled opatření, kterými se vybrané země snaží uprchlickou krizi řešit.

Uprchlická vlna ze severní Afriky a Blízkého východu naplno zasáhla Evropu minulý rok a politika mnoha členských států Evropské unie se během té doby značně změnila.

Země jako Německo či Švédsko ještě před několika měsíci platily za státy, které uprchlíky vítají s otevřenou náručí. Statisíce uprchlíků však zatěžují státní aparát i kasu a politici v Berlíně a Stockholmu pod tlakem veřejnosti od vstřícných gest postupem času upustili.

Evropské vlády v uplynulých měsících zavedly celou řadu opatření, která mají uprchlickou krizi zmírnit. Jak se změnil přístup k uprchlíkům v nejvíce exponovaných státech?

1 Německo

Zřejmě největší obrat v uprchlické politice v uplynulých týdnech prodělalo Německo. Ještě v srpnu loňského roku kancléřka Angela Merkelová hlásala, že její vláda přijme všechny běžence ze Sýrie. Reakcí byla eskalace uprchlické krize, během níž jen za loňský rok do Německa přišlo více než milion běženců.

Uprchlická krize

Tlak veřejnosti i omezené kapacity na zvládnutí obrovského počtu žadatelů o azyl donutily Německo jednat. Pomyslný zlom přišel už na sklonku října loňského roku, kdy Berlín přidal Albánii, Kosovo a Černou Horu na seznam bezpečných států, jejichž občané nemají v Německu nárok na azyl.

O pár dní později německá vláda rozhodla, že odmítnuté žadatele o azyl ze Sýrie začne vracet do států, kde poprvé vstoupili na území EU. Až dosud Německo přijímalo všechny Syřany.

Tuto středu německá vláda přidala na seznam bezpečných zemí Alžírsko, Tunisko a Maroko. Azylanté po dobu dvou let nebudou moci do Německa pozvat svoji rodinu, výjimku budou tvořit případy, kdy jsou jejich blízcí ve své vlasti bezprostředně ohroženi (více zde). Němci se snaží deportace odmítnutých žadatelů urychlit a je fakt, že například migrantů z Balkánu v uplynulých měsících prudce ubylo.

Tvrdý přístup v současné uprchlické krizi prosazují bavorští politici. Největší spolková země například na rakouskou hranici vrací všechny běžence, kteří nechtějí požádat o azyl v Německu, ale v jiné evropské zemi.

Kvůli silvestrovským incidentům v Kolíně nad Rýnem Německo plánuje zpřísnit pravidla pro vyhoštění žadatelů o azyl, kteří v Německu spáchají trestný čin. Migranti odsouzení za závažné delikty (například znásilnění) musí počítat s vyhoštěním. I v případě mírnějších přečinů by mělo být vyhoštění v zásadě možné.

2 Rakousko

K výrazné redukci počtu přijímaných uprchlíků přistoupilo také Rakousko. Oznámilo, že letos přijme jen 37 500 žadatelů o azyl, do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500. V Rakousku za loňský rok požádalo o azyl asi 90 tisíc lidí, což je zlomek stovek tisíc běženců, kteří zemí prošli do Německa a severských států.

Na sklonku ledna rakouská vláda schválila návrh přísnějšího azylového zákona. Azyl má být uprchlíkům napříště poskytován jen na dobu tří let. Dosud Rakousko lidem s právem na azyl udělovalo pobyt v zásadě natrvalo.

Vláda chce také v příštích třech letech vyhostit na 50 000 migrantů. V plánu jsou zrychlená řízení o vyhoštění, uzavírání dohod o přijímání migrantů se zeměmi jejich původu i zvýšení kapacity zvláštních letů pro neúspěšné žadatele o azyl.

Rakousko začalo loni v prosinci také se stavbou krátkého plotu na hranici se Slovinskem, který je v případě nutnosti připraveno prodloužit.

3 Švédsko

Švédsko drží za minulý rok primát v počtu příchozích imigrantů na počet obyvatel a očekává, že letos do země dorazí až 190 tisíc uprchlíků. „Řeknu to bez obalu: o azyl a ochranu teď bude muset v ostatních evropských zemích žádat více uprchlíků,“ prohlásil premiér Stefan Löfven.

Švédsko bývalo ráj, ale teď se bojím jezdit metrem, říká Češka

Švédsko poprvé v širším měřítku zpřísnilo hraniční kontroly na počátku listopadu. Nová pravidla, která mají imigranty odrazovat od cesty do země, zpřísňují podmínky pro sjednocování rodin a azylanti dostanou povolení k pobytu jen na krátkou dobu. Švédové také začali ověřovat věk u nezletilých a od ledna vyžadují po dopravcích, aby na hranicích kontrolovali totožnost svých cestujících mířících do země.

Zajímavá je také změna ve vnímání uprchlické krize mezi obyčejnými Švédy. Množí se útoky proti uprchlickým centrům, na vzestupu jsou pravicově a protiuprchlicky orientované strany. Populistická strana Švédští demokraté by dokonce podle některých průzkumů vyhrála případné parlamentní volby.

4 Norsko

Norská vláda v lednu představila balík úprav azylových zákonů, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Součástí návrhu je i odmítání běženců bez schengenských víz. Konzervativní menšinová vláda premiérky Erny Solbergové má pro změny azylových pravidel v parlamentu dostatečnou podporu.

Součástí změn bude mimo jiné prodloužení čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant napříště prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud a v Norsku bude muset pracovat nebo studovat více než čtyři roky.

Norská ministryně pro imigraci a integraci Sylvi Listhaugová zpřísnění azylových zákonů považuje za nezbytné, neboť Norsko příští rok očekává až sto tisíc žádostí o azyl, což bude znamenat značnou zátěž na sociální systém. V Norsku, které má 5,1 milionu obyvatel, loni požádalo o azyl zhruba 30 tisíc lidí.

5 Finsko

Finsko na sklonku loňského roku avizovalo, že odmítne všechny uprchlíky, kteří do země nepřicházejí kvůli válce či pronásledování, ale v touze zajistit si vyšší životní úroveň. Týkat se to podle vládních odhadů bude asi dvou třetin žadatelů o azyl.

V roce 2015 v zemi tisíce jezer požádalo o azyl celkem 32 000 běženců a Helsinky už daly najevo, že z tohoto počtu hodlají vyhostit si 20 tisíc lidí. Do Finska, které má kolem 5,5 milionu obyvatel, míří běženci převážně z Iráku a Somálska.

Finská pohraniční stráž zakázala na omezenou dobu na dvou nejsevernějších hraničních přechodech s Ruskem překračovat hranici na kole. Důvodem je bezpečnost účastníků silničního provozu. Bicykly k přejezdu pomezí využívali běženci, neboť Rusové nepouštějí přes hranice chodce.

Evropská média po útocích v Kolíně nad Rýnem informovala také o opatření města Haukipudas, které mladíkům z místní azylové ubytovny na dva týdny zakázalo vstup do veřejného bazénu. Úřady tak reagovaly na stížnosti žen, které si stěžovaly na osahávání.

6 Dánsko

Dánský parlament minulé úterý schválil balíček zákonů, který úřadům povoluje žadatelům o azyl odebírat cennosti a hotovost nad deset tisíc dánských korun (36 000 korun). Výnosy ze zabaveného majetku Kodaň použije na zaplacení ubytování, jídla a další podpory pro migranty.

Součástí balíku opatření je i zpřísnění podmínek pro přistěhování rodinných příslušníků. Ti, kteří nezískají azyl, ale nižší formu právní ochrany, budou místo jednoho roku muset počkat tři roky, než budou moci požádat o sloučení rodiny. Celý proces může ale od podání žádosti trvat i několik let.

Dánsko bude také nově vyžadovat pro získání trvalého pobytu lepší znalost dánštiny. Žadatel bude navíc muset doložit, že v uplynulých třech letech nejméně 2,5 roku pracoval. Dosud se vyžadovalo zaměstnání v celkové délce tři roky za uplynulých pět let.

Požádat o trvalý pobyt je nyní možné po šesti letech života v Dánsku, dříve stačilo pět let. Proces je ale možné zkrátit na čtyři roky, zájemce však musí doložit například to, že se aktivně podílí na občanském životě či má dlouhodobé zaměstnání, kterým si v posledních dvou letech každoročně vydělal 270 000 dánských korun (980 000 korun). Úspěšní žadatelé o azyl nově dostanou povolení k pobytu na dva roky, dosud přitom mohli získat až pětileté povolení. K žádosti o trvalý pobyt byl nově stanoven poplatek 3 700 dánských korun (13 400 korun).

Kvůli obavám, že se lidé mířící do Švédska začnou hromadit v Kodani, zavedla dánská vláda také dočasné kontroly na hranicích s Německem. V jižním Jutsku kvůli nim na silnicích pravidelně hlídkuje asi 200 policistů

7 Slovinsko

Slovinsko čelí migrační vlně od chvíle, kdy Maďarsko postavilo plot na hranici se Srbskem. Země nyní pouští dál do Evropy jen uprchlíky z Iráku, Afghánistánu či Sýrie.

11. listopadu 2015

Slovinsko v rámci opatření zahájilo loni v listopadu stavbu plotu na hranici s Chorvatskem. Vláda v Lublani vysvětlila, že účelem plotu je nasměrovat migranty a uprchlíky k oficiálním hraničním přechodům a zabránit tomu, aby hranici překračovali mimo ně.

8 Srbsko

Srbsko začalo kvůli neutuchající uprchlické krizi omezovat přejezd přes své území migrantům, kteří mají v úmyslu žádat o azyl v jiných zemích než v Rakousku nebo Německu. Země rovněž na svoje území, podobně jako Slovinsko, pouští pouze uprchlíky z Iráku, Afghánistánu a Sýrie.

9 Makedonie

Další země na balkánské trase pouští na své území od podzimu loňského roku pouze migranty z Iráku, Afghánistánu a Sýrie. Podle policie do země nejsou vpouštěni uprchlíci, kteří ve svých žádostech nemají uvedenou zemi, která je konečným cílem jejich cesty. Makedonie na exponovaných místech hranice z Řeckem také vybudovala plot.

10 Evropská unie

Evropská unie loni uzavřela dohodu s Tureckem, které se za příslib finanční pomoci ve výši tří miliard eur (81 miliard korun) zavázalo lépe střežit své hranice na pobřeží Egejského moře. Právě z tureckého pobřeží totiž do Evropy připlouvá největší díl migrantů - loni se takto na řecké území dostalo přes 800 tisíc uprchlíků.

Dohoda se ale zatím do počtu připlouvajících běženců příliš nepromítla, jejich počet se v prosinci a lednu sice mírně snížil, podle odborníků to ale může být spíše důsledek nepříznivého počasí, než větší přísnosti tureckých úřadů.

V Evropě se proto v minulých týdnech objevily hlasy, aby na severní hranici Řecka vznikla jakási „druhá linie obrany“, která by uprchlíkům zabránila v další cestě do Evropy. S touto možností přišel například český premiér Bohuslav Sobotka, maďarský premiér Viktor Orbán vyzval, aby byl na hranicích Makedonie a Bulharska s Řeckem postaven plot. To by v praxi znamenalo, že by v Řecku uvázly desítky tisíc běženců.

Dublinská úmluva

Dublinská úmluva vstoupila v platnost v roce 1997, její nejnovější změny platí od počátku roku 2014. Kromě zemí EU jsou jejími účastníky také Norsko, Island, Lichtenštejnsko a Švýcarsko. Dublin v zásadě říká, že o azylu pro cizího státního příslušníka rozhoduje ta země, která jej kontrolovala při vstupu na území EU. Při vzniku dohody bylo hlavním cílem zamezit tomu, aby příchozí podávali žádosti o azyl v několika zemích unie zároveň.

Řecko je kvůli nedostatečné ochraně hranic evropským otloukánkem. Evropská unie ho vyzývá, aby po celé délce své námořní hranice s Tureckem nasadilo lodě a helikoptéry a přímo na ostrovech, kam stále připlouvají stovky uprchlíků, poslalo stovky hlídkujících vojáků.

V Evropě sílí hlasy, že pokud se přístup Řecka nezlepší, mohla by zchudlá země být na dva roky vyloučena ze Schengenu. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se nicméně ve středu nechal slyšet, že o tomto opatření ani neuvažoval.

Berlín ve čtvrtek oznámil, že na pomoc při ochraně vnějších hranic EU pošle do Řecka dvě lodě spolkové policie a postupně až 100 policistů. Německá mise v Egejském moři by měla začít 1. března.

Už v březnu pak Evropská komise nabídne svou představu úprav unijních dublinských pravidel, tedy způsobu, jakým země EU nyní řeší azylové žádosti. Představitelé Komise zatím zdůrazňují, že je příliš brzy na debatu o podrobnostech.

Z vyjádření samotných zástupců evropské exekutivy je ale zřejmé, že navrhované změny budou směřovat k větší solidaritě mezi členskými zeměmi. Do hry se tak nejspíš vrací debata o automatickém přerozdělování žadatelů o azyl ve chvíli, kdy by jejich množství přestala některá unijní země zvládat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue