Pražská zoo se teprve 20. ledna 2016 dočkala narození prvního mláděte...

Pražská zoo se teprve 20. ledna 2016 dočkala narození prvního mláděte mravenečníka velkého, přestože tento bizarní druh chová (s dvanáctiletou přestávkou) už od padesátých let. | foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Pražská zoo se raduje z mláděte mravenečníka, prvního ve své historii

  • 2
První mládě mravenečníka ve zhruba šedesátileté historii se v Troji narodilo mrazivého 20. ledna, tedy v podmínkách, jaké ve své jihoamerické domovině mravenečníci jen tak nezažijí. Chovatelé příchod mláděte očekávali, od počátku o něj bylo skvěle postaráno a dobře prospívá. Od pátku ho lze i zahlédnout.

Přestože se s dvanáctiletou pauzou mravenečníci velcí chovali v Zoo Praha už od 50. let, až dosud se chovatelům nedařilo odchovat mládě. Už proto je lednový přírůstek tak cenný. Chovatelé se ho v podstatě nemohli dočkat už od příchodu jeho rodičů - tedy nového chovného páru samice Elly z Varšavy a samce Hannibala z Madridu - do Prahy v létě 2014 (podrobnosti zde).

Miniatura svých rodičů už váží dvě kila

Přestože je Ella prvorodičkou, o své mládě se naštěstí velmi vzorně stará. Pravidelně ho kojí a prcek, který je v podstatě miniaturou svých rodičů, díky tomu skvěle prospívá a přibývá na váze. Aktuálně se jeho váha blíží dvěma kilogramům, při narození vážilo 1770 gramů.

A jak samice mládě kojí? „Vždy když si Ella lehne a spí, mládě pod ni sleze z jejích zad po jedné ze zadních končetin. Pak může v klidu a do sytosti pít z páru hrudních struků,“ vysvětluje kurátor Vít Lukáš. Pokud je samice aktivní, mládě si pro změnu přeleze na kořen jejího ocasu a na matce se vozí. „První dva dny trvalo než se matka s mládětem sehrála. Teď už je jejich spolupráce excelentní a mládě je velice šikovným jezdcem.“

Zatím matka s mládětem tráví většinu času v porodním boxu, který je zakrytý a nějakou dobu to tak ještě zůstane, oba potřebují klid. Chovatelé mají dobře odpozorováno, že pyšná matka je připravená mládě v případě jakéhokoliv pocitu ohrožení aktivně bránit.

Přesto mají návštěvníci od pátku 5. února šanci malého mravenečníka zahlédnout, a to přímo v expozici mravenečníků (nedaleko pelikánů ve spodní části zoo). Ellu s mládětem na zádech lze zahlédnout, když kolem poledne přechází z porodnice do vedlejší expozice, kde dostává krmení. Mládě se jí totiž neustále drží za srst a ze zad své matky se ještě řadu týdnů nehne.

Od svého otce Hannibala je mládě z preventivních důvodů oddělené, což se minimálně půl roku nezmění. Pokud by se totiž samec pokoušel o páření samice, nebo se o mládě zajímal, mohl by mu ublížit svými silnými a ostrými drápy. „Mládě tím nijak nestrádá, u mravenečníků je to normální. I v přírodě se samec se samici setká jen v období páření, ale pak si jde každý po svém. I tam tedy samice vychovává své mládě sama,“ ujišťuje zoolog.

Rodiče se nejprve dlouho oťukávali, než přeskočila jiskra

Na nové prostředí si po svém příchodu do Prahy Ella i Hannibal zvykli celkem rychle, ale trvalo několik měsíců, než se začali chovat jako pár. Důvodem mohl být i fakt, že samec Hannibal byl zhruba o čtvrtinu menší a nějakých deset kilogramů lehčí než jeho partnerka Ella, co je neobvyklé.

Podívejte se, jak se oba chovali při prvním vypuštění do pražského výběhu:

8. srpna 2014

V jednom výběhu se pak poprvé setkali o tři měsíce později a jejich první setkání bylo poměrně dramatické. Nechybělo šermování dlouhými drápy, ani dramatické hrdelní zvuky připomínající troubení. Sebevědomá Ella v podstatě dávala menšímu Hannibalovi zpočátku za vyučenou (podrobnosti zde). Podívejte se:

13. listopadu 2014

První páření mezi Ellou a Hanibalem se pak chovatelům podařilo zaznamenat až loni v lednu. A záběry jsou to opravdu unikátní (více zde):

31. ledna 2015

Vzhledem k tomu, že se mládě narodilo až po roce od tohoto aktu, přičemž březost mravenečníků trvá zhruba pět měsíců, úspěšné bylo až páření Hannibala s Ellou někdy z konce loňského léta. Podstatné je, že přineslo ovoce.