Metrostavu tam postaví rychlostní komunikaci od konce jižního obchvatu města Gdańsk (město Koszwały) do města Nowy Dwór Gdański v délce přes 20 kilometrů.
Podle firmy zažilo Polsko stejně jako Česko v minulých letech mnoho dílčích zásahů do právních norem, které často vyústily do nesmyslných výkladů zákona a nefunkčních pravidel. V případě projektů podpořených z evropských fondů však polští příjemci dotací i regulátoři po mnoha letech sporů nalezli řešení komplikací vznikajících při stavbě dotovaných projektů.
„Jedna z desítek úprav polského zákona například připouští místo dodatečných výběrových řízení zjednodušené změnové listy v rámci již uzavřených smluv, čímž se už rovnou počítá s možnými změnami v zadávacích podmínkách. De facto se tím vytváří určitá finanční rezerva pro situace, kdy se ukáže, že stavbu je potřeba provést jinak, než stojí v projektové dokumentaci,“ vysvětluje Václav Soukup, ředitel zahraničního podnikání Metrostavu.
Ze Skandinávie do Turecka
Metrostav by doposavad úspěšný hlavně ve Skandinávii. Jako pilotní projekt firmě posloužil tunel na Islandu, který se byť za cenu jednorázové ztráty kvůli propadu islandské koruny vyplatil. Dnes Metrostav těží z toho, že projekt i přes finanční krizi na Islandu dostavěl a vydržel.
Díky tomu firma získala zakázky v Norsku, ve Finsku a ve Švédsku. Nově se Metrostav na Faerských ostrovech uchází o projekt kruhového objezdu pod mořem, což je technicky velmi neobvyklé řešení.
Největší tuzemská stavební firma zároveň rozjela expanzi v Turecku. S tamní společností Ankara Insaat dokonce založila společný podnik. „Turecko je jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik ve světě. V příštích deseti letech chystá rozsáhlé investice do rozvoje infrastruktury,“ uvádí Václav Soukup.
Třetina příjmů je za zahraničí
Už teď jde třetina příjmů skupiny Metrostav ze zahraničí. Nejvíce zakázek má v Německu, Skandinávii, Polsku a Maďarsku. Její dceřiná firma dokonce staví podzemní dráhu v Londýně. Plánuje se vrátit do Běloruska, kde už v minulosti postavila dva dopravně-logistické areály s podporou exportního financování. Projekty byly financovány Komerční bankou a pojištěny EGAP.
„Nyní bychom rádi zopakovali model s exportním financováním při výstavbě minského metra. Věříme, že v nejbližší době najdeme spolu s běloruskou stranou, bankami a EGAP řešení,“ dodal Soukup.
